Stali jsme se významnou starohudební metropolí. Ptali jste se Jakuba Kydlíčka

Dirigent, hráč na zobcovou flétnu a dramaturg festivalu Bach for All odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

Proč vůbec nový festival Bach for All? Kde a jak se myšlenka na něj zrodila a jak daleko od ní bylo k samotné realizaci? (Václav B.)

Před třemi lety vznikl prvotní nápad na uspořádání festivalu, který by byl zaměřen pouze na hudbu Johanna Sebastiana Bacha. První ročník byl určen na rok 2017, mimo jiné s ohledem na význam výročí pěti set let od počátku církevní reformace (1517–2017). Dalším význačným datem je den Bachova úmrtí, tedy 28. července. Na stejné datum zazní závěrečný koncert festivalu. Osobně jsem do projektu přišel relativně nedávno – někdy na počátku letošního roku. Mým úkolem bylo v rekordním čase dotáhnout obsahovou stránku projektu a koordinovat jednotlivé koncertní programy.

Takřka vše je – zvlášť v dnešní době – v kultuře o penězích. Prozradíte zdroje, které jsou za letošním prvním ročníkem festivalu, i konkrétní čísla rozpočtu, se kterým pracujete? (Petr Tuček, Praha)

To je otázka spíše na ředitele projektu. Konkrétní částky jsou samozřejmě diskrétní záležitostí. Celkový rozpočet se pohybuje, pokud vím, v řádech nižších miliónů korun.

Interpretace barokní hudby v Čechách v posledních letech zaznamenala nevídaný boom. Čím hlavně chcete zabodovat vy? (Lucie)

Za poslední roky se naše vlast skutečně stala významnou „starohudební“ metropolí. Tento fakt umožňuje mimo jiné právě etablování ryze bachovského festivalu, kterým bychom chtěli především nastolit platformu pro širší provozování Bachovy hudby. Specifikum tedy není ani tak v tom, že bychom měli v programu čistě „barokářská“ esa z celé planety. Osobně věřím na jistou nadčasovost Bachovy tvorby. Proto se snažíme o jistou subjektivitu interpretačních přístupů a umožňujeme tak posluchačům srovnání rozličných interpretací – například výběr z Dobře temperovaného klavíru zazní hned ve třech podobách (na cembalo, na klavír, a dokonce i na varhany). Osobně mám například velmi rád způsob, jakým k Bachovi přistupuje francouzský flétnista Philippe Bernold. Přestože používá moderní flétnu, není interpretačním požadavkům nic dlužen a výsledek je rozhodně zajímavější než mnohé „poučené“ průměry. Neboli – na prvním místě je rozhodující interpret a jeho přístup, až poté to, jaký nástroj drží v ruce.

Jak velký je váš festivalový tým? (Lucie)

Máme ředitele projektu, PR koordinátorku, hlavní produkční a několik dalších spolupracovníků na promo skrze sociální sítě, webmastera a další.

Dobrý den, na jaké publikum hlavně cílíte? (BK)

Ve shodě s názvem festivalu se snažíme oslovit širší spektrum publika – nejde nám tedy vysloveně jen a pouze o „tradiční“ pražské publikum, zvyklé na vysokou úroveň barokní hudby, ale chceme oslovit i jinak náhodné návštěvníky koncertů a v neposlední řadě i zahraniční návštěvníky Prahy. V tomto ohledu lze festival chápat spíše jako službu veřejnosti, neboť kultura a hudba jako taková jsou dle mého mínění přirozenou lidskou potřebou.

Jaký klíč rozhodoval při výběru letošního programu? A v čem konkrétně spatřujete jeho hlavní pilíře a jména, která by měla na vaše koncerty posluchače přivést? (BK)

Náplň festivalu tvoří tři programové řady – klávesová, instrumentální (orchestrální/sólová) a kantátová.

V klávesové řadě se publiku představí přední cembalisté. Recitál zahraje Vojtěch Spurný, který přijal nabídku k nastudování kompletních Goldbergových variací. Výběr z Dobře temperovaného klavíru poté uvede česko-německá cembalová legenda Barbara Maria Willi. Pro Braniborské koncerty se podařilo získat izraelského cembalistu a dirigenta Shaleva Ad-El, interpreta fenomenální paměti i technické virtuozity.

Z orchestrálních těles je pak třeba upozornit na Barocco sempre giovanne, opět jeden ze souborů, úspěšně spojující svět „barokních“ a „moderních“ interpretů. Jedná se o soubor s neuvěřitelným „drivem“ a živostí projevu. Barocco sempre giovanne doprovodí v současnosti velmi žádaného interpreta Viléma Veverku.

Z kantátového cyklu je třeba upozornit na Ensemble Inégal, který provede rané kantáty (BWV 4, 150, 131 a 196). Jedná se o díla, ve kterých Bach předvedl neobyčejnou vynalézavost a cit pro barevnost komorního ansámblu. Pro posluchače je to jedinečná příležitost slyšet tato díla v nastudování Adama Viktory. Rovněž tak se osobně těším na závěrečný koncert, který pro změnu cílí na rozsáhlé kantáty z vrcholného autorova období.

Dobrý den, podle čeho jste vybírali prostory pro jednotlivé koncerty festivalu? (Vránová)

Za mě osobně je důležité propojit konkrétní program s prostorem. Praha přitom přímo vybízí k zapojení rozličných architektonických skvostů z barokní doby. Proto bylo možné koncipovat poměrně velkoryse uvedení kantát či orchestrálních děl. Pro cembalové a klavírní recitály jsou pak adekvátně zvoleny prostory Tereziánského sálu Břevnovského kláštera či sál Martinů HAMU.

Sám dirigujete závěrečný koncert prvního ročníku festivalu s Barokním orchestrem Pražské konzervatoře a s Bachovým Magnificat a Velikonočním oratoriem. Přece jen: Není to příliš náročný úkol pro mladé muzikanty, zvlášť když je známý z tolika skvělých nahrávek? (Josef Bartoníček, Praha)

Barokní orchestr Pražské konzervatoře vznikl před pěti lety a z počáteční fáze „školního“ tělesa se dokázal vypracovat na velmi dobrou úroveň. Řada jeho bývalých či současných členů již zahájila své působení s profesionálními barokními soubory, v čemž shledávám smysl své pedagogické práce s tímto tělesem. Pravidelně s námi účinkují naši absolventi či kolegové, což je jednoznačně inspirující pro obě strany. Mladí lidé mají spoustu skvělé hudební energie a díky tomu si můžeme dovolit práci na náročnějších opusech. Mimochodem jsme před dvěma týdny uvedli Beethovenovu 2. symfonii a hned den poté Míčovo oratorium, orchestr je tedy se skvělé formě. Ještě poznámka k bachovskému koncertu – na barokní trubky a další nástroje, které se na konzervatoři nevyučují, jsme přizvali kolegy z tuzemských i zahraničních souborů. Jsem rád, že i někteří kolegové-pedagogové přijali s nadšením nabídku k účinkování – není větší inspirace pro studenty, než mít možnost hrát se svými učiteli!

Možná to je předčasné ptát se ještě před prvním ročníkem na ty další, ale přece jen: Jak vidíte další ročníky festivalu? Hodláte jeho podobu dále rozvíjet, rozšiřovat, někam ji posouvat? (Dave)

Již v současné době vzniká podoba dalších ročníků, ve kterých bychom chtěli s kolegy rozvíjet koncepce zmíněných festivalových řad. Na některém z dalších ročníků by rozhodně neměly chybět některé z Bachových pašijí, koncerty pro jedno až čtyři cembala či světské kantáty. Vše však záleží na ohlasu a výsledku prvního ročníku.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

 

VIZITKA

Jakub Kydlíček (1985) je hráčem na zobcové flétny a dirigentem, specializujícím se především na hudbu starších stylových epoch.

Patří k vyhledávaným interpretům staré a ještě starší hudby. Spolupracuje s předními soubory staré hudby jako například Collegium 1704, Capella Regia, Collegium Marianum, Czech Ensemble Baroque,…

Absolvoval studia na konzervatoři v oborech zobcová flétna a dirigování, následně pokračoval ve studiu na prestižní Schola Cantorum Basiliensis ve třídě Coriny Marti.

Jako pedagog působí na Pražské konzervatoři, kde vede třídu zobcové flétny a je dirigentem Barokního orchestru Pražské konzervatoře.

V rámci festivalu Bach for All je programovým dramaturgem a koncipuje hudební náplň festivalového programu.

(Zdroj: jakubkydlicek.com)

www.jakubkydlicek.com
www.bachforall.cz