Zemřel scénograf a architekt Pavel Bílek

V pátek 30. září zemřel po krátké nemoci ve věku devětašedesáti let významný český scénograf a architekt Pavel Bílek. Narodil se 25. února 1947 v Praze, v roce 1966 maturoval na Střední uměleckoprůmyslové škole na Žižkově a v roce 1972 absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou u prof. Josefa Svobody. Svou první scénografii realizoval ještě v době studií v roce 1970 pro Divadlo za branou k Shakespearově hře Marná lásky snaha v režii Otomara Krejči.

W. Shakespeare: Marná lásky snaha - Divadlo za branou 1970 (foto © Vilém Sochůrek)
W. Shakespeare: Marná lásky snaha – Divadlo za branou 1970 (foto © Vilém Sochůrek)

Od roku 1978 žil po podpisu Charty 77 s rodinou ve Vídni. Do roku 2004 vytvořil scénografické návrhy k více než osmdesáti inscenacím. Působil především v německojazyčné divadelní oblasti, mimo jiné ve Vídni (Burghtheater, Volksoper, Akademietheater, Kammeroper, Theater in der Josefstadt, Volkstheater, Theater an der Wien, Schlosstheater Schönbrunn), v Salcburku (Slavnosti v Hellbrunnu), v Hamburku (Schauspielhaus, Thalia Theater, Ernst Deutsch Theater) a v Curychu (Schauspielhaus). Spolupracoval s řadou významných režisérů (Leopold Lindtberg, Oscar Fritz Schuh, Tom Toelle, Peter Beauvais, Karl Paryla, Michael Kehlmann, Michael Fiels, Peter M. Preissler, Andreas Franz, Roman Hovenbitzer ad.).

V roce 1979 vytvořil scénografii pro slavnou inscenaci Gogolova Revizora v režii Pavla Kohouta v Burgtheatru, ve které účinkoval také čerstvě angažovaný Pavel Landovský. S Kohoutem spolupracoval i na světové premiéře jeho hry Marie bojuje s anděly v Akademiatheater ve Vídni v roce 1981 a při dalším uvedení tohoto titulu v Hamburku se Sentou Berger v hlavní roli v roce 1983. Byl úspěšný i jako ilustrátor, malíř a grafik. V roce 1983 obdržel ve Vídni cenu za nejlepší divadelní plakát roku. Jako poslední práce v Česku vytvořil scénografie ke komparaci La bohéme Ruggera Leoncavalla a Giacoma Pucciniho roku 2003 a k Pikové dámě Petra Iljiče Čajkovského v roce 2004 ve Státní opeře Praha.

V posledních letech se věnoval svým architektonickým projektům a volné tvorbě na jižní Moravě, kde po návratu ze zahraničí žil.

V Pavlu Bílkovi ztrácí české divadlo jednoho z nejlepších žáků profesora Svobody, jenž během nejvýznamnějšího období své umělecké dráhy úspěšně reprezentoval českou výtvarnou a divadelní kulturu v mimořádně umělecky kvalitním a konkurenčním prostředí německojazyčného divadla.

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na