Zemřela první dáma cembala Zuzana Růžičková

Ve věku devadesáti let dnes zkraje odpoledne zemřela v nemocnici v Praze po krátké vážné nemoci oceňovaná cembalistka a hudební pedagožka Zuzana Růžičková. Dnes odpoledne to oznámil Aleš Březina z Nadačního fondu Viktora Kalabise. Zuzana Růžičková byla manželkou skladatele Kalabise. V letech 1979 až 1990 byla sólistkou České filharmonie. Získala řadu ocenění.

Zuzana Růžičková (foto Supraphon)

Interpretační záběr cembalistky Zuzany Růžičkové sahal od baroka až po současné skladatele. Umělkyně světové pověsti, označovaná za první dámu cembala, se proslavila zejména provedením děl Johanna Sebastiana Bacha. Na pětatřicet desek natočila jeho kompletní dílo. Drobná dáma, která přežila holokaust, vychovala také jako pedagožka generace nových adeptů hry na klávesové nástroje. Umělkyně, která dnes zemřela, ještě při lednových devadesátinách sbírala gratulace a ocenění.

„Tvorba Johanna Sebastiana Bacha pro mě byla, je a stále bude hudbou, která přináší řád. Za války jsem byla v koncentračních táborech, a když jsem přijela, na tohoto skladatele jsem se upnula. Moc mi to pomohlo,“ řekla Zuzana Růžičková loni na podzim při křtu reedice svých nahrávek. Komplet Bacha pro klávesové nástroje, který natočila jako první na světě v letech 1965 až 1975, byl oslavován nejen kvůli rozsahu, ale hlavně kvůli mistrovství a originalitě.

Zuzana Růžičková se narodila 14. ledna 1927 v Plzni, na klavír začala hrát až v devíti letech. Když vypukla druhá světová válka, byla kvůli svému židovskému původu vyloučena z primy gymnázia. V lednu 1942 ji s rodinou deportovali do Terezína (zde se dostala do kontaktu i s dalšími vězněnými hudebníky) a pak do Osvětimi a Bergen-Belsenu. Měla nakonec štěstí a přežila. Domů se ale Růžičková vrátila s hrůznými zážitky a pocitem, že nic na světě nemá smysl.

Po válce studovala hudbu. „Už jako dítě jsem strašně tíhla k Bachovi, díky tomu jsem se dostala k cembalu, protože pro tento nástroj Bach komponoval,“ uvedla Růžičková před lety. V letech 1947 až 1951 studovala na Akademii múzických umění v Praze a posléze také v Paříži. V roce 1956 Zuzana Růžičková vyhrála soutěž v Mnichově a zahájila svou úspěšnou kariéru, trvající několik desetiletí.

Za komunistického režimu Zuzaně Růžičkové vyčítali, že v cembalu propaguje „feudální a religiózní“ nástroj. Jako průkopnice musela tedy zpočátku přesvědčovat pořadatele koncertů a publikum, že cembalo je rovnoprávný nástroj. Hrávala proto tehdy dokonce v jednom koncertu stejné skladby nejprve na klavír a pak na cembalo. S houslistou Josefem Sukem procestovala například celou Evropu, Japonsko, Thajsko, Austrálii, USA a Kanadu. Hostovala na festivalech.

Zuzana Růžičková (foto FB Zuzana: Music is Life)

Zuzana Růžičková hru na klavír a cembalo také vyučovala, ale až v polovině osmdesátých let se jí na AMU podařilo prosadit cembalo jako plnoprávný hlavní studijní obor. A teprve v roce 1990 se stala profesorkou. Působila také na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, vedla mistrovské kurzy po Evropě, například v Curychu, Stuttgartu či v Sofii, ale i v dalekém Tokiu.

V roce 1994 jí Hamburk udělil Zemskou medaili za umění a vědy, v roce 2011 zase v Cáchách převzala Cenu Karla IV. „Moc jsem se musela odhodlávat, abych do Německa vůbec jela. Bála jsem se, že bych mohla potkat někoho ze svých trýznitelů, ale přes Bacha se mi to podařilo překonat,“ vzpomínala Zuzana Růžičková.

Zuzana Růžičková získala řadu dalších ocenění: čtyřikrát například prestižní pařížskou cenu Grand Prix du Disque Académie Charles Cros. V roce 2003 jí byl udělen francouzský titul Rytíře umění a literatury a od českého prezidenta převzala medaili Za zásluhy, letos v lednu pak dostala zcela nové ocenění Classic Prague Awards a v únoru ji ministr kultury Daniel Herman jmenoval Dámou české kultury.

Manželem Zuzany Růžičkové byl skladatel a muzikolog Viktor Kalabis, který zemřel v roce 2006 v třiaosmdesáti letech. Viktor Kalabis, v letech 1991 až 2003 předseda Nadace Bohuslava Martinů, pro svoji choť také komponoval.

Viktor Kalabis a Zuzana Růžičková (zdroj archiv)

V roce 2004 Zuzana Růžičková spolu s publicistkou Marií Kulijevičovou představila svoji vzpomínkovou knihu s názvem Královna cembala. „Svým osobním projevem navenek šetří, je neproniknutelná. Patří k ní vysoký intelekt, obsáhlé poznání, oduševnělé zvládnutí energie a dokonalá nástrojová technika,“ uvedla o Zuzaně Růžičkové spoluautorka knihy.

Související články


Napsat komentář