Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (9)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Následující příběh je kuriózní, ale o podobné není v divadle a ve vztazích lidí kolem něj nouze, jen se většinou odehrávají – obrazně řečeno – mezi kulisami. V tomto případě však byl spor mezi jedním divadlem a jedním skladatelem zveřejňován na stránkách denního tisku a také jistě divadelní veřejností pozorně sledován. A pro ilustraci toho, co muselo také divadelní vedení někdy řešit a jak málo se to týkalo samotné hudby, ho budeme reprodukovat celý.
Karel Weis (zdroj commons.wikimedia.org)

Karel Weis, jehož operu Viola uvedlo Národní divadlo roku 1892, slíbil o osm let později první české scéně další dílo, operu Polský žid podle francouzské předlohy, jejíž libreto napsali Victor Léon a Richard Batka. Libreto bylo původně německé, a to se ukázalo jako kámen úrazu.

Weisův Der polnische Jude byl poprvé uveden Novým německým divadlem 3. března 1901 a následovaly – o což skladatel i v případě dalších svých děl vždycky usiloval – další německé scény, ještě v roce premiéry Drážďany, Curych, pak Berlín, Vídeň, Riga, v holandštině se hrála opera v Amsterodamu, polsky ve Varšavě, slovinsky v Lublani a roku 1921 se dostala (v angličtině) do Metropolitní opery, jako druhá opera českého skladatele po Smetanově Prodané nevěstě. Ale křivdu za údajné ignorování Národním divadlem v sobě Weis nosil několik let. Roku 1906 sepsal brožurku nazvanou Spravedlnost či despotismus. Příspěvek k otázce zadání Národního divadla, v níž svému roztrpčení dal průchod, a vydal ji vlastním nákladem. Ředitelství divadla to tak nenechalo, a tak Karel Kovařovic zveřejnil 27. února 1906 v Národních listech „Zasláno“ ve znění:

„Hudební skladatel Karel Weis vydal proti mně agitační brožurku. Neodpovídal jsem jakožto šéf opery Národního divadla na jiné útoky, neodpovím ani na útok tento, plný nesrovnalostí a nepravd, navzájem se potírajících. Panu Weisovi jde o jeho zpěvohru Polský žid, o to, že nebyla na Národním divadle provozována. Stačí povědět, že pan Weis nikdy ani noty z Polského žida Národnímu divadlu nezadal, že jsem nemohl tudíž této opery ani přijmout, ani odmítnout. Škoda, že skladatel talentu páně Weisova nedovedl po celých šest let dodat obecenstvu Národního divadla nic jiného, než právě – tuto brožurku! V Praze, 26. února 1906. Karel Kovařovic.“

Karel Kovařovic (zdroj cs.wikipedia.org)

Weis okamžitě replikoval následujícího dne v Národní politice; k tomu je třeba říci, že Weis byl Kovařovicovým spolužákem z konzervatoře, studium však nedokončil, neboť byl vyloučen pro kázeňský přestupek (což při tehdejším přísném školním řádu postihlo o něco později i Bohuslava Martinů):

„Panu Karlu Kovařovicovi, šéfu opery Národního divadla. Moji brožuru Spravedlnost či despotismus mylně pokládáš za ‚agitační‘. Nemám, pro koho bych agitoval. […] V záležitosti opery Polský žid opakuji opětně, že se mi na můj uctivý dopis, kterým jsem tuto operu Národnímu divadlu (resp. Tobě) nabízel, nedostalo vůbec žádné odpovědi. K Tvému stesku, že ‚skladatel talentu páně Weisova nedovedl po celých šest let dodat obecenstvu Národního divadla nic jiného, než právě tuto brožurku‘, musím odpověděti, že Tvoje činnost jako šéfa opery Národního divadla, bohužel, povzbuzovala dosud více ke psaní brožur, než – ke komponování oper.“

Teď se ovšem do věci vložil ředitel divadla Gustav Schmoranz, a tak bylo v Národních listech 1. března možno číst:

„Velectěný pane redaktore! Hudební skladatel Karel Weis tvrdí ve včerejší Národní politice, že se mu nedostalo vůbec žádné odpovědi, když roku 1900 svého Polského žida podepsanému ředitelství nabídl. Naproti tomu stačí otisknouti dva listy, které jsem tehdy p. Karlu Weisovi zaslal a jež zněly doslovně takto:

‚Velectěný pane! Čekal jsem, že po ústní rozmluvě s Vámi obdržím od Vás partituru nové Vaší opery, kterou hodláte zadati Národnímu divadlu k provozování. Poněvadž partitura dosud nedošla, dovoluji si otázati se Vás, zda-li a kdy ji obdržím. Znamenám s veškerou úctou oddaný G. Schmoranz. V Praze, dne 14. listopadu 1900.‘

Gustav Schmoranz (zdroj archiv Národního divadla)

Weis odpověděl 16. listopadu. Jeho dopis zde Schmoranz necituje, jen svou odpověď na něj:

„Velectěný pane! Ctěný Váš list ze 16. t. m. mne překvapuje. Prvý Váš list z 25. m. m. považoval jsem za vyřízený ústní rozmluvou s Vámi, v níž jsem Vám prohlásil, že se ředitelství Národního divadla může o Vašem novém operním díle vysloviti teprv, až je zadáte k provozování. Čekal jsem tedy, že operu svou nám zadáte, a když se to nestalo, dovolil jsem si učiniti k Vám dotaz ze dne 14. t. m. Z dotazu toho ráčíte zajisté, velectěný pane, seznati, že ředitelství Národního divadla má upřímný úmysl operu Vaši provozovati. Znamenám s veškerou úctou oddaný Gustav Schmoranz. V Praze, dne 8. listopadu 1900.“

A Schmoranz dodává: „Konečně podotýkám, že pan Weis o své opeře vyjednával výhradně se mnou a nikdy s p. Kovařovicem. V Praze, dne 1. března 1906. S veškerou úctou Vám oddaný G. Schmoranz.“

Karel Weis: Polský žid – titulní strana partitury (foto archiv)

Další část příběhu na pokračování vyšla v Národní politice 4. března 1906 a vyplývá z ní, že Karel Weis nejednal úplně na rovinu, protože měl dvě želízka v ohni. Opera byla psána na německé libreto (pro české uvedení by muselo být libreto přeloženo) a mezi Novým německým divadlem a Národním divadlem existovala úmluva o dělbě repertoáru; na německé opery – za jakou byla kvůli jazyku libreta Weisova opera považována – mělo přednostní právo německé divadlo. Jak to v takových případech bývá, sehrála roli i otázka výkladu této dohody:

„Poněvadž čím dále tím více nabývám přesvědčení, že p. řed. Schmoranz ve svém zaslánu v Národních listech ze dne 1. března t. r. skutečně chtěl neloajálním podáním mého výroku uvésti veřejnost v omyl, dovoluji si slušně upozorniti – abych podobným úskokům pro budoucnost položil meze – že p. G. Schmoranzovi, řediteli Národního divadla, nelze ve všem dávati víry. Důkaz o tom provedl jsem v brožurce Spravedlnost či despotismus. Kdo však nemá trpělivost čísti moji brožurku, nechť přečte si laskavě následující dopisy:

Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na