Často na našem webu diskutujeme o úrovni „provozních“ inscenací obou pražských operních domů. Dnes přináším zprávu ze 119. představení Verdiho La traviaty z Národního divadla a pokračuji tak v „miniseriálu“ o Traviatách první poloviny letošní sezóny. Minule jsem psal o téměř špičkové inscenaci z vídeňské Volksoper (k přečtení zde), další – opravdu exkluzivní – ze zahraničí se chystá. Podívejme se, jak si v konkurenci stojí naše Národní.
Stejná inscenace – jiní interpreti: zde Marie Fajtová jako Violetta a Tomáš Černý jako Alfredo
Inscenace měla premiéru v roce 1998 a Jana Kališová se pokusila oživit atmosféru pařížského polosvěta v první polovině 19. století. Na scéně Miloně Kališe, tvořené dvěma řadami prosklených arkád, se proto objevuje záplava nejrůznějších postav v efektních realistických kostýmech. V takovém případě se hodně často stává, že jsou všechny jednotného střihu a kombinaci dvou tří látek. Společnost v této Traviatě je ale opravdu barevná a co kus, to model. Na úvodním večírku v jednotlivých obloucích vidíme také prostitutky s jejich zákazníky, nebo malíře zpodobňující své (polonahé) modelky. Škoda, že realismus nebyl podpořen i bohatším vybavením interiérů, scéna pak působí prázdně. Nechtěně komickým prvkem jev 1. dějství kašnička, zřejmě na víno, z níž vede elektrický kabel přes půl jeviště (mám jen dojem, že dříve svítila?). Také samotný příběh je vyprávěn naprosto klasicky s oním „ozvláštněním“, že Violetta umírá hned na začátku. Vcelku vzato by se mohlo i po letech jednat o ucházející představení, pokud by divadlo mělo k dispozici kvalitní interprety.
Představitelům menších rolí se dařilo lépe (Baron Aleše Hendrycha, Annina Stanislavy Jirků) i hůře (Gastone Václava Lemberka v prvním dějství), příp. nárokům role dostáli (Flora Jitky Soběhartové, Markýz Miloslava Podskalského).
„Španělská“ choreografie ve 3. obraze působila značně směšně a taneční soubor dýchavičně, toreadoři by navíc měli být mužní. Nápovědu bylo na 1. galerii slyšet jen občas. Orchestr pod vedením Ondreje Lenárda hrál na běžnou reprízu nebývale pozorně.
Divadlo bylo plné a potlesk tentokrát velice dlouhý. Buď mám příliš velké nároky, nebo publiku stačí málo.
Giuseppe Verdi
La traviata
Dirigent: Ondrej Lenárd
Hudební nastudování: Bohumil Kulínský
Režie: Jana Kališová
Scéna: Miloň Kališ
Kostýmy: Jan Růžička
Nastudování sboru: Milan Malý
Sbormistr: Pavel Vaněk
Choreografie: Jaroslava Leufenová
Premiéra 21. února 1998
Psáno z reprízy 21. října 2010
Violetta Valéry - Simona Procházková
Flora Bervoix - Jitka Soběhartová
Annina - Stanislava Jirků
Alfréd Germont - Valentin Prolat
George Germont - Ivan Kusnjer
Gaston - Václav Lemberk
Baron Douphal - Aleš Hendrych
Markýz d’Aubigny - Miloslav Podskalský
Doktor Grenville - Jiří Kalendovský
Giuseppe - Václav Hajduch
Sluha: Jindřich Průša
Foto: Hana Smejkalová
Vaše hodnocení této inscenace:
Související články
- Další sezona přenosů z Met skončila Traviatou z druhé ruky. Co dál?
- Pozoruhodná Traviata ve Vídni
- Opera 2011: Neslavné zakončení ve Státní opeře
Komentáře: 6
Napsat komentář
Pro přidání komentáře musíte být přihlášeni:Před prvním přidáním svého komentáře se musíte zaregistrovat:
- Dan: Dobrý den, vy ne, vy jste reagoval korektně, ale landau měl ignorantský diskusní příspěvek :-) Takhle se přeci...
- Vojtěch Jouza: Líbit se může každému něco jiného. Ale o tom ten článek nahoře není. A nemyslím, že jsem ve svém...
- Janci: Dovolte mi otázku: V čem dotyčná lže a v čem je zaujatá? Inscenace nanejvýš tristní a nepovedená, dalo by se...
- Hana: To je přesně to, co tady mnozí rádobyarbitři „pravdy“ postrádají. Chtělo by to neobviňovat bez...
- Opera Plus: Dobrý den, dovolujeme si upozornit na dodržování pravidel diskuze. Reklama včetně té na internetové...
- Boris Klepal: MFDnes má zakázané externisty, v regionech zrušenou kulturní rubriku a Jana Soukupová protlačuje do...
- Janci: …asi si Wagneriáni moc nesmlsnou na Prodané nevěstě nebo na Cosi fan tutte. To je prapodivný program pro...
- Dan: k mnohým předchozím diskutérům, zvláště k tomu poslednímu: Nepředpokládám, že se vám líbí třeba RAPP nebo Street...
- landau: Všechno zlé je pro něco dobré. Včera jsem díky tomuto ignorantskému článku našel vynikající novou nahrávku...
- Vojtěch Jouza: Jsem rád, že nejsem sám, komu se Sukovo Zrání líbí. Bezesporu se jedná o jednu z vrcholných Sukových...
Kauza FOK: Otevřený dopis primátorovi Svobodovi
Otevřený dopis panu Bohuslavu Svobodovi, primátorovi hlavního města Prahy Vážený pane primátore, s obavami...
VíceEdita Gruberová znovu na Pražském jaru
Jiří Bělohlávek převzal Řád britského impéria
Ke změnám na Ministerstvu kultury
Přijde nová neřízená střela?










No a pak má cenu vést sáhodlouhé rádoby odborné debaty u článku pana Koláře :-)
Bežný repertoár a reprízy jsou hrůza hrůz.
Evo!
Musím s Vámi 100% souhlasit. Viděl jsem všechny pražské Violetty a byl jsem vždy! šokován (možná ještě v dávné minulosti Natalia Melnik byla na jakési slušné úrovni) Do ND chodím (ze zásady) na běžné reprízy, protože preméry zavánějí snobismem a úroveň operního domu poznáte nejlépe na řadových reprízách. Ovšem v případě ND je úroveň natolik tristní, až katastrofální, že jsem opakovaně žádal vedení opery vrácení vstupnébo (pochopitelně bez kladného výsledku). A co se týká pana Kusnjera. Možná někoho oslní, ale jeho hrdelní tóny a především nulová herecká akca diváka zákonitě více odradí, něž přiláká do sedadel ND.
Co chcete, 12 let stará inscenace s nevkusnou scénou a kostýmy. Ale to, že nemáme Violetu, to je ostuda. Každá průměrná zpěvačka ji má na repertoáru, tak kdyby pozvali bezvýznamnou zpěvačku z německého provinčního divadla, tak by ji možná zazpívala líp!
Divolím si odpovědět na řečnickou otázku autora – Běžnému divákovi totiž stačí opravdu málo. Když si uděláte průzkum mezi diváky tak zjistíte, že většina z nich nemá hudební sluch a operu hodnotí jen subjektivně "líbí/nelíbí", přičemž nejdůležitější je aby incenace měla:
1) líbivou hudbu
2) pěknou výpravu
A protože zpěváci zpívají lépe než diváci, tak jsou spokojení i se zpěvem.
Naprosto souhlasím se všemi předchozími přispěvateli, zvláště pak požadavek na vrácení vstupného se mi jeví jako velmi originální protest! O velkých nárocích jednotlivce a „stádovitosti“ zbytku publika, potažmo o používání potlesku na konci představení by bylo
na čase vyvolat rozsáhlejší debatu.
Určitě se přidejte a napiště dopis s žádotí o vrácení vstupného (nejlépe přímo současnému uměleckému šéfovi opery panu Jiřímu Heřmanovi). Já tak činím již od dob pana Nekvasila, kdy mi došla trpělivost. Přeji Vám hodně úspěchů (což není myšleno ironicky). :-)