Prestiž sbormistrů klesá. Ptali jste se Petra Fialy

Ředitel a hlavní sbormistr Českého filharmonického sboru Brno odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, vážený pane Fialo, zdá se mi, že dnešní doba důležitost a význam sbormistrů, ať už koncertních, nebo divadelních, podceňuje. Vždyť často se třeba setkáváme s tím, že se v programu jméno sbormistra ani nedočteme… Čím myslíte, že to je, že prestiž sbormistrovské funkce klesá? Přeji vám hodně dalších úspěchů! (Jiří)

Dobrý den, pane Jiří, myslím, že jste ve své otázce klepl hřebík na hlavičku. Skutečně cítím, že prestiž sbormistrů obecně klesá. Není to jen tím, že často pořadatel v programu ani neuvede jméno sbormistra, ale je to – dle mého názoru – mnohdy tím, že dnes je – bohužel i v klasické hudbě – doba adorování velkých jmen sólistů a dirigentů, a přitom si někteří pořadatelé ani neuvědomí, že celkový umělecký dojem, ať na koncertním pódiu, nebo i v opeře, často záleží především na připravenosti a výkonu sboru. I někteří hudební recenzenti se ve svých článcích vůbec nezmíní o sbormistrovi – i když jsou některé čestné výjimky (u nás například skvělý hudební publicista Jiří Fuchs).

Dobrý den, pane profesore, především za celou rodinu děkuji za celá ta léta skvělých výkonů vašeho sboru. Jsme pyšní na to, že v Brně působíte a že naše město i zemi tak skvěle reprezentujete. Zajímalo by mě, zvlášť teď, když se ekonomice relativně daří, jak to vypadá se sponzory a vůbec financováním vašeho sboru. Děkuji předem za odpověď, i nadále vám držíme palce! (Tesáček, Brno)

Pane Tesáčku, i vám přeji dobrý den. Děkuji vám za vaše krásná slova na adresu Českého filharmonického sboru Brno, který si v letošním roce připomněl již pětadvacet let své umělecké činnosti. Český filharmonický sbor Brno pracuje jako obecně prospěšná společnost, nemá tedy zřizovatele a nemá existenční jistoty příspěvkových organizací. Zhruba 50% z 30 milionového rozpočtu získává z grantů Jihomoravského kraje, města Brna (které se k nám mnoho let chovalo macešsky a přezíravě, ale s příchodem nového vedení města v čele s panem primátorem Petrem Vokřálem se situace velmi zlepšila, za což jsme vděčni) a Ministerstva kultury České republiky, a asi 15 – 16 milionů Kč musíme získat koncertní činností u nás a hlavně v zahraničí. Mám-li stručně vyjádřit náplň činnosti našeho sboru, tak musím konstatovat, že buď zkoušíme, nebo jsme na koncertních cestách po celé republice nebo v zahraničí. V posledních sezonách nevyšetříme více než tři týdny dovolené, což je na odpočinek při naší náročné práci žalostně málo. Ptáte se na sponzory, bohužel většina movitých firem nemá zájem podporovat kulturu (na rozdíl od zahraničí), ale jsou i čestné výjimky: naším generálním partnerem je již tři roky významná brněnská firma Tescan Orsay Holding, a.s.

Slyšela jsem, že váš sbor zpívá v zahraničí jen za diety. Je to pravda? Jak jsou členové vašeho sboru vůbec odměňováni? (E.)

K otázce odměňování členů Českého filharmonického sboru Brno vám mohu sdělit, že výše diet je závislá na výši honoráře pořadatele. Pokud je to jenom trochu možné, snažím se, aby denní dieta zpěváka v zahraničí činila alespoň 50 – 60 €. Členové sboru jsou dále honorováni za zkoušky, koncerty (v České republice), případně za nahrávání CD a za rozhlasové a televizní přenosy. Výši měsíčních výdělků členů sboru bych si dokázal představit, vzhledem k náročnosti naší činnosti, zcela jinak, ale musíme vycházet z dané finanční situace sboru, která je bohužel velmi svízelná.

Dobrý den, pane Fialo, pokud byste se měl za svojí uměleckou kariérou ohlédnout, kterých úspěchů si vy osobně nejvíc ceníte? Měl jste nějaké vzory? Máte ještě nějaký profesní sen? Děkuji předem za vaše odpovědi. (Věra L.)

Dobrý den, paní Věro, v letošním roce si připomínám padesát let své umělecké činnosti a vyjmenovávat významné koncerty nebo ocenění mého sboru by zabralo velmi mnoho místa. Za sebe mohu napsat, že mám radost z každého kvalitně provedeného koncertu, ať se koná v Paříži nebo v Londýně, anebo v malém českém či moravském městě. Mým profesním vzorem byl zcela určitě nezapomenutelný sbormistr profesor Josef Veselka. A můj profesní sen je prostý: aby mi Pán Bůh ještě nějaký čas zdraví dal k mé náročné, ale krásné umělecké činnosti, a abych ve svém sboru měl řadu kvalitních a zapálených zpěváků.

Dobrý den, kolik koncertů Český filharmonický sbor Brno za rok zhruba má a kolik z nich je v zahraničí? Je poptávka velká nebo si musíte svá vystoupení shánět sami? (Vlasta Bartlová)

Dobrý den, paní Bartlová. Český filharmonický sbor Brno uskuteční každý rok osmdesát až devadesát koncertů, z toho je polovina v České republice a polovina v zahraničí. Zájem o angažování našeho sboru je značný, doma spolupracujeme se všemi profesionálními orchestry, počínaje Českou filharmonií, v zahraničí využíváme našeho mezinárodního renomé a jsme pravidelně zváni na významné hudební festivaly, do abonentních cyklů předních evropských orchestrů, natáčíme také často CD a DVD (za pětadvacet let naší činnosti jsme natočili již 70 CD). Jsme rezidenčním sborem Budapest Festival Orchestra a Stuttgartské filharmonie. V této souvislosti bych rád vyzvedl práci agentury ARS/KONCERT a především naší generální manažerky Hany Svobodové, která pro nás bravurně připravuje a organizuje patnáct až osmnáct zahraničních turné ročně.

Dobrý den, pane profesore, rád bych se vás zeptal, co si myslíte o nastupující generaci sbormistrů. Mám totiž dojem, že poslední z generace Veselků, Kühnů, Malých, Chválů, Pančíků a Fialů jsou už na odchodu a jejich nástupci zdaleka takových kvalit a výsledků nedosahují. Jak to vidíte vy? Máte už jasno v tom, kdo po vás sbor převezme? (Jiří Kraml, Brno)

Dobrý den, pane Kramle. Problematiku generační výměny kvalitních sbormistrů vidím přesně jako vy. Bohužel výrazně chybí kvalitní sbormistři střední generace, kteří by měli dostatek erudice a zkušenosti s vedením profesionálních sborů. Problém vidím také v tom, že když se objeví nějaký výrazný mladý talent, chce se stát orchestrálním dirigentem, který má větší možnosti seberealizace, kdežto sbormistrovská práce je každodenní dřina s jedním souborem a ocenění a publicita je velmi malá. Samozřejmě se ve svém věku velmi vážně zabývám tím, kdo by měl po mně převzít vedení sboru. Najít však mladého sbormistra, který by byl schopen vést umělecky i organizačně renomovaný profesionální sbor, je velmi náročné a složité.

Dobrý den, zajímalo by mě, kolik členů a na jaký úvazek má Český filharmonický sbor Brno, jaký je věkový průměr a také vzdělání zpěváků a jak pociťujete konkurenci u nás i v cizině. (Pavel Veber)

Dobrý den, pane Vebere. V současné době má Český filharmonický sbor Brno šedesát zpěváků na plný úvazek a patnáct zpěváků na částečný úvazek. Věkový průměr sboru jsem přesně nikdy nepočítal, ale dnes je přibližně pětatřicet až osmatřicet let. O členství v našem sboru je poměrně značný zájem, zpěváci jsou přijímáni na základě konkurzu a co se týče vzdělání, jsou mezi nimi absolventi uměleckých škol (konzervatoří a akademií), pedagogických fakult, ale i zpěváci, kteří přišli z praxe, kde byli členy kvalitních amatérských sborů. Co se týče konkurence, tak u nás jsou jen dva profesionální koncertní sbory (Pražský filharmonický sbor a my) a v zahraničí je samozřejmě řada kvalitních sborů, ale myslíme si, že zejména v zahraničí jsou naše výkony hodnoceny velmi vysoko.

Před časem jsem narazil na zmínku, že jste zkomponoval operu Kráska a zvíře. Ze kterého roku je a byla někde uvedena? Nebo ji má některé divadlo v plánu nastudovat? Nechystáte pro operu něco dalšího? (JB)

Kompoziční činnosti jsem se v mládí věnoval velmi intenzivně. Jsem autorem asi dvou set skladeb a v letech 1980 – 1982 jsem vytvořil operu Kráska a zvíře na libreto Františka Hrubína. Opera měla být v roce 1987 premiérována v Janáčkově divadle v Brně, ale tehdy zasáhl Krajský výbor Komunistické strany Československa a premiéra byla z politických důvodů zrušena. Zatím není v plánu žádného divadla tuto moji operu nastudovat. Posledních dvacet let bohužel komponuji jen málo, poněvadž při náročném vedení Českého filharmonického sboru Brno mi nezbývá čas ani síla, i když přiznávám, že nějaké skladatelské plány v sobě nosím.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Vizitka:
Petr Fiala se narodil v roce 1943. Vystudoval brněnskou konzervatoř (hra na klavír, kompozice, dirigování) a v roce 1971 ukončil Janáčkovu akademii múzických umění ve třídě prof. Jana Kapra.

Jako skladatel byl v době studií ovlivněn dílem Arthura Honnegera, Bély Bartóka, Sergeje Prokofjeva, Bohuslava Martinů a Leoše Janáčka. Po absolutoriu Janáčkovy akademie múzických umění se zařadil mezi autory usilující o syntézu nových postupů (zejména zvukově barevných) s nejlepšími tradicemi klasiků dvacátého století. Díky citlivému sloučení tradice se současností nacházejí jeho skladby vděčné interprety i širokou posluchačskou odezvu. Z jeho díla jmenujme alespoň řadu vokálních a instrumentálních cyklů pro děti a mládež, množství skladeb sólových (pro klavír, akordeon, kytaru, housle, violoncello, trubku, trombon a tak dále), pět smyčcových kvartetů, řadu skladeb komorních, koncerty pro varhany, klavír, akordeon, violu a orchestr, tři symfonie, množství sborových cyklů, písňové cykly, oratoria a kantáty a dvě díla hudebně dramatická: balet Hořící kámen a celovečerní opera podle hry Františka Hrubína Kráska a zvíře.

Vedle činnosti pedagogické (byl profesorem brněnské konzervatoře) a kompoziční (je autorem asi 180 skladeb) se již padesát let intenzivně věnuje činnosti sbormistrovské a dirigentské. Jako skladatel i jako dirigent je Petr Fiala laureátem řady národních i mezinárodních soutěží, působí jako lektor dirigentských kurzů i jako člen mezinárodních porot. Je zván jako hostující dirigent k našim i zahraničním orchestrům a sborům při provádění vokálně-instrumentálních skladeb. Patří k uznávaným osobnostem na poli kompozičním i interpretačním. Vyniká smyslem pro stavbu velkých ploch a jejich vnitřní kontrastnost. V roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, který se pod jeho vedením propracoval mezi nejlepší evropská sborová tělesa.

V roce 2009 obdržel od České biskupské konference Řád Cyrila a Metoděje za vynikající výsledky v oblasti dirigování a skladatelské činnosti, která je úzce spjata se současnou duchovní hudbou a s kantátami k poctě českých národních patronů.

V roce 2013 obdržel Petr Fiala Cenu města Brna v oboru hudba za dlouholetou uměleckou činnost a reprezentaci města Brna.
(Zdroj: choirphilharmonic.cz)

www.choirphilharmonic.cz