V seriálu jsme spolu prošli výjimečné koncertní síně a hudební divadla na světě. Výjimečné po stránce architektonické i akustické. Navštívili jsme klenoty moderní architektury na třech kontinentech – v Evropě, Severní Americe a Asii. V závěrečném dílu se ještě pojďme podívat na to, co z neobyčejných architektonických počinů věnovaných hudbě se chystá. Není toho málo. Zejména Čína jako nejrychleji rostoucí ekonomika věnuje do moderní architektury zasvěcené hudbě mnoho úsilí i peněz. Ale ani Evropa nezaostává. Trendem jsou hladké křivky vnějších i vnitřních prostor umocňující harmonii a evokující tvary těla zvířat či rostlin a dokonalá (mnohdy až nadpozemsky dokonalá akustika). Co se tedy v moderní architektuře věnované hudbě chystá?
Kulturní centrum Heydara Alijeva v ázerbájdžánském Baku
Velkolepý projekt architektonického studia Zaha Hadid z roku 2012, jehož stavba byla v tomto roce také zahájena, je vládou Ázerbájdžánu zatím pozastaven. Architektka Zaha Hadid v projektu multifunkčního kulturního centra nezůstala nic dlužná své pověsti hladkých přírodních tvarů, které vycházejí z podobnosti se stavbou těla obratlovců i bezobratlých (jak podobný výtvarný styl má tato světově proslulá architektka a Jan Kaplický!). Budova zvnějšku podobná mořským mantám volně a ladně plujícím ve vodě a zvedajícím okraje svých širokých talířovitých ploutví nemá jedinou ostrou hranu nebo pravý úhel, a to vně ani uvnitř. 
Centrum je plánováno jako kulturní a počítá se s tím, že v něm bude provozováno mnoho různých druhů kulturních akcí, ale i kongresů, včetně hudebních produkcí různých žánrů. Hlavní sál připomíná útroby (žaludek) ryby a je navržen na maximální počet tisíc dvě stě míst. Dá se však rozdělit na tři samostatné prostory. Samozřejmostí je hydraulika pro ovládání prvků orchestřiště i jednotlivých sekcí podlah. Všechny povrchy sálu na sebe navazují plynule bez jediného ostrého úhlu a vzbuzují tak absolutní harmonii. Bez zajímavosti jistě není, že ač ještě nepostaveno, ponese toto kulturní centrum jméno – Kulturní centrum Heydara Alijeva (Heydər Əliyev Mərkəzi), tedy jméno prvního ázerbájdžánského prezidenta a šéfa ázerbájdžánské KGB, který v éře Sovětského svazu měl na svědomí mnoho lidských životů. Jeho syn navrhl pojmenovat budoucí kulturní centrum po svém otci a přispěl tak k zavedení kultu osobnosti v této postsovětské republice.+++
===
Nová pařížská filharmonie
V říjnu 2010 překvapivě oznámil proslulý architektonický ateliér Jeana Nouvela, že ukončil práce na návrhu budov nové Pařížské filharmonie (Philharmonie de Paris) v Parc de la Villette. Důvod byl jediný – finanční. Nový komplex měl být věnován výhradně provozování hudby a jeho součástí měla být jedinečná akustická koncertní síň. Místo, kde měla budova Nové francouzské filharmonie stát, však pro Jeana Nouvela představovalo stejnou architektonickou výzvu jako u návrhu budovy Danish Radio Hall (psali jsme o ní zde). A sice, navrhnout budovu, která nebude vzhledem k ostatní zástavbě působit příliš masivně. Zároveň by měla skrýt ze strany parku pohled na dálnici a vypořádat se z hlukem, který provoz na dálnici přináší. Nakonec vznikl návrh, který organicky začleňuje právě dálnici do svého konceptu. 
Mohutná příjezdová rampa jako součást stavby nové koncertní budovy a současně součást dálničního okruhu organicky spojuje právě komunikaci a budovu. Budova navíc vnějším pláštěm ze surového betonu dálniční rampy a přejezdy evokuje. Vrstvy pater ze surového betonu se prolínají a zdánlivě připomínají desky dálničních nadjezdů. Strohá šeď betonu je „rozbita“ dvěma ocelovými přístavky, ve kterých jsou výtahy a schodiště z úrovně parku, a červenými nápisy na betonové věži provaziště. Hlavní vnitřní sál však ostře kontrastuje s pravoúhlou surovou vnější architekturou. Oválný sál má dvě patra a orchestřiště je umístěno v místě zlatého řezu. Strop má osvětlení skryté do klenutých a ladných křivek podhledů, které jsou v přímém rozporu se strohostí vnějšího vzhledu budovy. I přes slib prezidenta Nicoly Sarkozyho, že práce po revizi rozpočtu a navržení úspor (oproti odhadovanému rozpočtu z roku 2007 se mělo po revizi projektu uspořit více než sto padesát čtyři milionů dolarů) započnou v roce 2011, se tak doposud nestalo.+++
===
Labská filharmonie Hamburk
Budova nové Labské filharmonie (Elbphilharmonie Hamburg) v Hamburku měla štěstí. I přes finanční krizi se chystá její otevření v roce 2015 a bude se jednat o jednu z posledních moderních koncertních staveb v Evropě. Vzhled budovy je dán charakteristickou architekturou hanzovního přístavního města na Labi. 
Základem je pravoúhlá hmota, jejíž spodní polovina je zvnějšku obložena surovými cihlami (klingsory) a rozdělena na delších stranách prosklenými pásy se schodišti a chodbami (vertikálně i horizontálně). Nad ní je vyhlídková plošina a následuje prosklená část se střechou zvlněnou tak, jak vodní hladinu čeří vítr. Celá budovy tak připomíná jakýsi prostorový model kousku dna Labe i s vodním sloupcem. Hlavní sál je umístěn v prosklené části budovy, a protože hmota budovy je přizpůsobena tomu, aby budova nebyla zatěžkaná a nepůsobila masivně, prostorové dispozice sálu musely respektovat velikost prosklené nástavby budovy. Hlavní koncertní sál bude čítat dva tisíce sto padesát míst a jeho vnitřní uspořádání je striktně nepravidelné v hladkých křivkách. Orchestřiště i zde bude umístěno v místě zlatého řezu. Hlavní sál bude čtyřpodlažní, ale paradoxně vzhledem k plošné výměře s poměrně nízko klenutým stropem. Uprostřed stropu bude sádrokartonový akustický prvek (trychtýř), který bude mít za úkol rozvést zvuk po celé ploše sálu. Kromě velkého koncertního sálu budou v budově sály pro provozování komorní hudby (plánováno je pět set padesát míst) a ve spodní cihlami obložené části budovy také divadelní sál se sto sedmdesáti místy. Budova se staví na jednom z bývalých přístavních mol a s břehem ji spojuje most. Celý rekonstruovaný starý hamburský přístav se stane novou rezidenční, obchodní a kulturní čtvrtí, kde najde práci přibližně šest tisíc lidí, a předpokládá se, že po dokončení rekonstrukce přístavu (mezi roky 2020 a 2025) se sem přestěhuje také patnáct set lidí, kteří zde budou trvale žít.+++
===Věřme, že se i u nás dočkáme moderní akustické budovy hodné dvacátého prvního století, abychom i v architektuře mohli svým předkům přinést důstojný odkaz.
Foto archiv, Herzog & de Meuron
