Dvě únorová operní jubilea

  1. 1
  2. 2
  3. 3

V Plzni se Miroslav Frydlewicz prosadil především jako znamenitý představitel lyrického oboru, pro nějž byl hlasově ideálně disponován. Jeho jasně znějící výšky a brilantní pěvecká technika ho předurčovaly pro výtečnou interpretaci klasických a italských oper. Škoda, že v oné době, kdy se na českých operních scénách prosazoval „realismus“, se tento druh repertoáru netěšil přílišné popularitě. Frydlewicz exceloval v rolích Ottavia v Donu Giovannim a hraběte Almavivy v Lazebníku sevillském v inscenacích, jež v Plzni režíroval zkušený Hanuš Thein. Toho pochopitelně mladý interpret zaujal nejen svým zpěvem, ale i bezprostřední chutí „hrát divadlo“ a komediálním talentem a zařídil mu hostování v rolích Almavivy a Dona Ottavia v Národním divadle. Obsadil si ho do role Almavivy i v chystané nové pražské inscenaci Lazebníka. A tak se stalo, že 3. července 1964 vystoupil v této postavě při její premiéře v Národním divadle. A sedm měsíců poté, 1. února 1965 se stal členem Opery Národního divadla.

V rychlém sledu následovaly další role v Theinových inscenacích Pucciniho opery Gianni Schicchi a Leoncavallových Komediantů ztělesnil role Rinuccia a Beppeho, ve Verdiho Othellovi Cassia, v Mozartově Titovi Sexta. S mimořádným úspěchem se zhostil vysoce náročné titulní role v Myslivečkově Tamerlanovi. Smetanovský repertoár si postupně obohatil o Jarka v Čertově stěně a Varnemana v Braniborech v Čechách, dvořákovský o Ovčáka Jirku v Čertu a Káče, který se stal jednou z jeho stěžejních rolí, v níž dokonale propojil přednosti svého pěveckého a hereckého projevu. Na Števu z Pastorkyně postupně navázal řadou dalších janáčkovských postav. Byli to především Boris a později Tichon v Káti Kabanové, trojrole Mazal-Blankytný-Malíř ve Výletech páně Broučkových, solicitátor Vítek ve Věci Makropulos či Velký vězeň v opeře Z mrtvého domu.

Jeho nejznámějším a nejúspěšnějším setkáním s Janáčkem byla ovšem rozhlasová nahrávka Zápisníku zmizelého, kterou natočil spolu s Věrou Soukupovou a klavíristou Radoslavem Kvapilem. Nahrávka vyšla rovněž na gramofonové desce v Pantonu a Miroslav Frydlewicz si v sedmdesátých letech zazpíval Zápisník zmizelého i ve Švédsku.

V druhé polovině šedesátých let jej pozvala ke spolupráci Státní opera v Berlíně, kde účinkoval úspěšně v rolích Jeníka v Prodané nevěstě a Pinkertona v Madame Butterfly.

Postupně se začal pěvecký profil Miroslava Frydlewicze poněkud měnit. Role lyrické začaly střídat postavy dramatičtějšího typu a charakteru. Snad na to měla vliv i proměna zpěvákova fyzického zjevu, jak o tom roztomile psal na Opeře Plus u příležitosti desátého výročí Frydlewiczova úmrtí jeho někdejší plzeňský kolega, nynější úspěšný českobudějovický pedagog a sbormistr Jiří Fuchs ve své výborné, emocionálně laděné vzpomínce (najdete zde).

V Mascagniho Sedláku kavalíru zpívá Turridu, ve Straussově Salome Narrabotha a přichází jeden z vrcholů jeho kariéry, Richard ve Verdiho Maškarním plesu. Měl jsem možnost jej několikrát vidět a slyšet v této roli v Ostravě, když ostravská opera uváděla toto dílo koncem šedesátých let a Miroslav Frydlewicz tam několikrát v této roli hostoval, a mohu to tak potvrdit.

A tak se Miroslav Frydlewicz setkal i s Richardem Wagnerem. V lipské opeře zpívá Logeho ve Zlatě Rýna a Siegmunda ve Valkýře. V roli Lohengrina poprvé vystoupil v roce 1973, když se po pauze způsobené přestavbou Smetanova divadla tato opera vrátila na jeviště, a odzpíval poté většinu z více jak dvaceti zbývajících představení této inscenace. K Lohengrinovi posléze přidal i Logeho ve Zlatě Rýna.

Do paměti diváků se vryly jeho komické role jako tenorista Guglielmo v Donizettiho Poprasku v opeře, Don Jerome v Prokofjevových Zásnubách v klášteře, Hrabě d´Albafiorita v Mirandolině Bohuslava Martinů či Truffaldino ve Sluhovi dvou pánů Jana Hanuše.

Dlouhý by byl kompletní výčet Frydlewiczových rolí v moderním operním repertoáru.  Připomeňme alespoň některé: z těch českých – Buruna v Ariadně Bohuslava Martinů, Panaitise v Řeckých pašijích, kterého v devadesátých letech při hostování v Plzni doplnil o  skvělého Yannakose, Režiséra v Trojím přání téhož autora, inženýra Prokopa v Kašlíkově Krakatitu, Alexeje v Jeremiášových Bratrech Karamazových, titulní roli v Mistru Jeronýmovi Ivo Jiráska, Lomova v Námluvách Josefa Boháče (inscenaci převzala Československá televize), Pavla Plotkowského v opeře Jana Franka Fischera Copernicus, titulní roli v opeře Josefa Berga Eufrides před branami Tymén, anebo milovníka Kleanta v Pauerově Zdravém nemocném, kterého později vyměnil za komickou roli Tomáše Diaforiuse. Myslím si, že tvůrčí odkaz Jiřího Pauera, hudebního skladatele, dlouholetého šéfa opery a posléze ředitele Národního divadla, by stál (i přes autorovy rozporné občanské a politické postoje) za to, abychom se k němu vraceli.

Z moderní operní tvorby zahraniční provenience jmenujme Boba Bolese z Brittenova Petera Grimese, Filche v průkopnické Vajnarově a Štrosově inscenaci Gayovy Žebrácké opery, Glocka v Prokofjevově Ohnivém andělu, plukovníka Sczerbińského v opeře Giselvera Klebeho Jacobowski a plukovník. Do kategorie zahraničních dnes musíme počítat i roli Craparta v Cikkerově Hře o lásce a smrti.

Posledními inscenacemi, v nichž vystoupil na jevišti Národního divadla, byly role doktora Blinda ve Straussově Netopýru a Baroncelliho ve Wagnerově Rienzim. Po osamostatnění Státní opery účinkoval v těchto postavách na její scéně. Zde vystoupil i v dalších menších postavách. Jeho poslední rolí byl Tatíček v opeře Vladimíra Sommera Jelizaveta Bam.

Miroslav Frydlewicz byl častým a skvělým interpretem písňové tvorby. Výrazně se zasloužil především o propagaci děl soudobých českých autorů. Zemřel 13. listopadu 2002 v Praze.

Autor je bývalým dlouholetým ředitelem Divadla J. K. Tyla v Plzni a Národního divadla v Brně.
Foto Jaromír Svoboda, Oldřich Pernica, archiv ND 

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


1
Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment
1 Comment threads
0 Thread replies
0 Followers
 
Most reacted comment
Hottest comment thread
1 Comment authors

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Pametnik

Liberecká opera uvedla cyklus všech Smetanových oper již v roce 1953.