Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Operní kukátko (106). Týden od 7. do 13. srpna 2017. V dnešním vydání najdete: Plány českých a moravských operních souborů na sezonu 2017/2018.

S nadcházejícím zářím a zahájením divadelních sezon operní návštěvníky zajímá, co se bude hrát na domácích scénách, zda se nevydat na cesty a nenavštívit operní večery v jiných městech. Česká republika není zase tak veliká a dopravně je většina operních domů dostupná i vlakem nebo autobusem, problematičtější ale pak bývá návrat.

Dramaturgické výběry se odvíjí ve dvou liniích, jednak v sázce na jistotu a uspokojení abonentů, ve druhé linii pak zájem o některé málo hrané nebo dosud nehrané tituly, většinou podle osvědčených literárních látek. Výběr titulů ale přináší několik překvapení, například silné omezení Pucciniho premiér a také velmi skromné zařazení oper Smetany a Dvořáka, ale též silnější zájem o současnou českou tvorbu, včetně světových premiér. Diváci se také mohou těšit na českou premiéru Brittenova Billyho Budda, koncertní provedení Reznickovy Donny Diany (naposledy v Neues deutsches Theater roku 1894) i uvedení obou Gluckových Ifigenií na různých domácích scénách.

Italská opera
Základním pilířem nového operního repertoáru českých a moravských divadel tradičně zůstává italská opera. V nastávající sezoně výrazně dominují operní díla Giuseppe Verdiho. Z rané tvorby nechybí jedna z jeho nejpopulárnějších operních prací – Nabucco. Vzhledem k rezidenčnímu pobytu významného argentinského tenoristy, dirigenta, režiséra, scénografa a skladatele José Cury v Praze bylo celkem logické ho oslovit při přípravě nové inscenace tohoto titulu, který takřka nemizí z pražského repertoáru. José Cura se ujme režijní přípravy i scénografie nové inscenace, která bezprostředně nahrazuje inscenaci režiséra Karla Němce z roku 1993. Hudebně inscenaci nastuduje Andreas Sebastian Weiser a opera bude uvedena na náhradním jevišti v Hudebním divadle v Karlíně (premiéry 28. a 29. června 2018).

Hudební divadlo v Karlíně (zdroj cs.wikipedia.org/Frettie)

Soubor Národního divadla v Praze nastuduje i další Verdiho operu, tentokráte ze středního mistrova období. Maškarní ples vstoupí na scénu „zlaté kapličky“ jako první premiéra sezony 2017/2018 (premiéry 5. a 7. října 2017) v hudebním nastudování Jaroslava Kyzlinka a v režii mladého tvůrce Dominika Beneše (který v Národním divadle debutoval jako režisér Slavíka a Jolanty – naši recenzi najdete zde). Autorem výpravy i návrhů kostýmů bude Marek Cpin a v hlavních úlohách se v jednotlivých rolích budou střídat dva až tři sólisté. Gustava III. by měl zpívat Peter Berger nebo Michal Lehotský, Renata Svatopluk Sem nebo Michele Kalmandy, Amélii tři dramatické sopranistky – Anda-Louise Bogza, Veronika Dzhioeva (narozená v Jižní Osetii) a Maria Kobielska, v altové roli věštkyně Ulriky by se měly střídat Veronika Hajnová a Eliška Weissová.

Národní divadlo Praha (zdroj ND Praha)

Olomoucký soubor nasazuje před Vánocemi na českých scénách málo hraného Verdiho Ernaniho v režii Karly Štaubertové (premiéra 15. prosince 2017). A hned dvě nastudování La traviaty se objeví na českých scénách (a na Slovensku také v Banské Bystrici). Tento jeden z nejvyhledávanějších diváckých titulů nejprve uvede Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích (premiéra 20. října 2017) v režii a choreografii Veroniky Poldauf Riedlbauchové, tvůrkyně, jež se zabývá především formou poetického pohybového divadla. V hudebním nastudování Maria De Rose, šéfdirigenta a hudebního ředitele českobudějovického operního souboru, bude v hlavní roli nešťastné kurtizány hostovat sólistka Národního divadla v Praze Marie Fajtová. La traviata pak bude i poslední premiérou sezony v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě s premiérou 3. května 2018.

Ostravský operní soubor připravuje i stěžejní dílo ze závěrečné Verdiho tvůrčí etapy. Otello v hudebním nastudování Jakuba Kleckera (který se bude střídat u pultu s Robertem Kružíkem) vznikne v tvůrčí spolupráci s režisérem Ivanem Krejčím na scéně Milana Davida a s kostýmy Marty Roszkopfové. Obsazení představuje kombinace hostů s domácími pěvci: Titusz Tóbisz nebo Gianluca Zampieri (Otello), Eva Dřízgová-Jirušová, Maida Hundeling nebo Jana Šrejma Kačírková (Desdemona), Martin Bárta nebo Dragutin Matić (Jago). Premiéra 19. října 2017.

NDM – Divadlo Antonína Dvořáka Ostrava (zdroj ndm.cz)

Geniální poslední Verdiho opera Falstaff pak uvede premiéry operní sezony ve Slezském divadle v Opavě (premiéra 22. října 2017). Dirigent Marek Šedivý v režii Lubora Cukra (který je s Ondřejem Bartošem také spoluautorem scénografie; kostýmy Josef Jelínek) bude řídit operní ansámbl v čele se dvěma Falstaffy (Richard Haan a Michael Kubečka) a dvěma Alicemi Fordovými (Katarína Jorda Kramolišová a Agneša Vrábľová).

Šest verdiovských titulů na českých scénách doplňují Donizettiho dvě komické opery. Říjnovou premiérou v Brně (20. října 2017) bude repertoárová trvalka – Nápoj lásky v hudebním nastudování Ondreje Olose (dalším dirigentem bude Robert Kružík). Inscenace vznikne v tvůrčím týmu režisérky Magdaleny Švecové, scénografa Andreje Ďuríka a kostýmní výtvarnice Evy Jiříkovské. V obsazení obou hlavních partů převládají hostující zpěváci: Ondřej Koplík nebo Jose Manuel (Nemorino) a Kateřina Kněžíková nebo domácí Andrea Široká (Adina). A na závěr sezony začne komicky trpět Donizettiho stárnoucí Don Pasquale v Moravském divadle v Olomouci v režii Václava Věžníka (premiéra 8. června 2018).

Moravské divadlo Olomouc (zdroj commons.wikimedia.org/Jiří Komárek)

Zvláštností (a zřejmě jen ojedinělým sezonním výkyvem) bude jediná premiéra operního díla z pera Giacoma Pucciniho, který se takřka vždy umisťoval v četnosti inscenací i titulů za Giuseppe Verdim. Liberecká Bohéma vznikne ve spolupráci osvědčeného týmu dirigenta Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové (premiéry 9. a 11. března 2018).

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Reakcí (5) “Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. Věčná škoda,že pan Pitínský na operu nezanevřel definitivně.Jeho činoherní režie operních inscenací jsou vždy nepřijatelné .Doufám ,že jeho dcera ,která ,jak píšete ,také nemá s operou zkušenosti ,nebude otce následovat.Činoherní režizeři jsou vždy špatnou volbou pro operu .

  2. To nemyslíte vážně. Pan Pitínský přece za režii opery Henryho Purcella Dido a Aeneas v Plzni obdržel hned dvě ceny – Cenu Alfréda Radoka a titul Nejlepší inscenace roku 1998, velmi povedené byly i jeho mnohé další operní inscenace. A zřejmě vám unikla (autorovi článku též) i současná zdařilá Pitínského režie Řekých pašijí v Olomouci.

  3. Za jakoukoliv Fibichovu operu jsem rád, ale je fakt škoda, že Plzeň nakonec nenašla odvahu na Hedy. Dočkáme se někdy v brzké době této opery? Že by výzva pro Národní divadlo? Opravu si nemyslím, že by zrovna Petr Kofroň byl „brzdou pokroku“ pokud jde o českou operu. Ta jeho „plzeňská stopa“ je v tomto směru dost výmluvná. Ale ND do skončení rekonstrukce Státní opery má co dělat ufinancovat běžný provoz (do Karlína si diváci moc cestu nenašli), tak asi musíme počkat až na sezonu 2019-20. Doufejme, že i na Dalibora dojde. I když za sebe říkám, že bych raději tu Hedy nebo třeba nějakého Foerstera (Kofroň onehdy sliboval Bloud) nebo Nováka. Dalibora ( a další Smetanovi opery) máme šanci si když tak pustit aspoň přes youtube ze starých provedení, Hedy ani jiné neznámé české opery nikoliv. Ani ta Nevěsta Mesinská tuším nikde celá na internetu k dispozici není, takže se do Plzně na tuto inscenaci hodně těším.

Napsat komentář