Výročí brněnské operní heroiny Gity Abrahámové

  1. 1
  2. 2

V Brně si Gita Abrahámová zopakovala některé své špičkové verdiovské postavy (nově k nim přibyla paní Alice Fordová ve Falstaffovi), stejně jako Giulietta v Hoffmannových povídkách. Ve Weberově Čarostřelci ztělesnila roli Agáty, ve Straussově Růžovém kavalíru kněžnu Werdenbergovou a jedním z vrcholů jejího brněnského působení se stala titulní role v Beethovenově Fideliu, v inscenaci dirigenta Františka Jílka a režiséra Jaroslava Chundely z roku 1976, kde Vilémovi Přibylovi, jehož Florestan byl hodnocen jako výkon evropské úrovně, byla Gita Abrahámová dle recenzenta Hudebních rozhledů Josefa Pávka vynikající partnerkou jak představitelsky, tak barevným témbrem svého velkého fondu.

V Janáčkově opeře v Brně se Gita Abrahámová výrazně prosadila jako představitelka špičkových sopránových rolí české klasiky. Zopakovala si zde Mařenku, Vendulku v Hubičce, kněžnu v Čertovi a Káče i Cizí kněžnu v Rusalce, nově přibyly ovšem dvě stěžejní partie. V Miladě (podobně jako v Leonoře ve Fideliu) byla rovnocennou partnerkou Vilému Přibylovi, v evropském měřítku tehdy špičkovému představiteli Florestana i Dalibora. Velkého uznání se Abrahámová dočkala i v nejprestižnější české sopránové roli, v Libuši, uvedené v rámci Roku české hudby roku 1974. Recenzent Mladé fronty tehdy ocenil, jak v této roli Gita Abrahámová uplatnila svůj krásný, nosný a sytý fond. Jednoznačně pozitivně ocenily její suverénní výkon jak všichni kritikové, tak zejména publikum.

Výborně se sžila i s postavami oper Leoše Janáčka.Jenůfu v inscenaci Její pastorkyně v roce 1972 vystřídala v inscenaci o dvanáct let později Kostelnička. Ztvárnění této role patřilo k jednomu z největších úspěchů Gity Abrahámové. V Kátě Kabanové byla postupně titulní hrdinkou a Kabanichou, v Osudu Paní radní, v Příhodách lišky Bystroušky Paní revírníkovou.Gita Abrahámová zpívala také sólo při jevištním provedení Glagolské mše s baletním souborem, v režii a choreografii Pavla Šmoka v prosinci 1969. Vrcholem její janáčkovské interpretace byla Emilia Marty v inscenaci Františka Jílka a Václava Věžníka na janáčkovském festivalu v roce 1978, o níž Miloš Štědroň v brněnském Večerníku napsal, že „Gita Abrahámová se rozezpívala při festivalovém představení k výkonu, který plně reprezentoval v prostředí janáčkovského festivalu“.Z dalších významných postav Gity Abrahámové si připomeňme titulní role v Händelově Alcestě a v Pucciniho Turandot, do níž vstoupila krátce po svém příchodu do divadla v již dříve nastudované inscenaci, anebo Jaroslavnu v Borodinově Knížeti Igorovi.

V Komorní opeře, kterou založil při souboru opery Václav Nosek, Abrahámová účinkovala v inscenaci opery Josefa Berga Eufrides před branami Tymén. V posledních letech svého angažmá (ze svazku divadla odešla v roce 1989) se uplatnila v řadě středních úkolů, jako byly Ludmila v Prodané nevěstě, Larina v Evženu Oněginovi, Perfiljevna v Pskoviťance Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova či drobnější role v Ščedrinových Mrtvých duších a v Portrétu Mieczysława Weinberga.

Gita Abrahámová zpívala na mnoha koncertech Státní filharmonie Brno či tehdejší Filharmonie pracujících Gottwaldov, natočila rovněž svou profilovou gramofonovou dlouhohrající desku.

Zemřela 12. ledna 2005 v Brně, v jednasedmdesáti letech.

Foto ND Brno, Divadlo.cz / Rafael Sedláček, Vladislav Vaňák

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat