Toto jsem před pěti lety opravdu nečekala. Ptali jste se ředitelky Filharmonie Brno

Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová odpovídá na otázky čtenářů Opery Plus
Marie Kučerová (zdroj FB)

Kdy by podle posledních plánů měl být otevřený nový koncertní sál v Brně a kolik procent pravděpodobnosti tomu termínu vy osobně dáváte? (Vajsar)

Vzhledem ke složitosti a specifiku celého projektu lze nyní jen s obtížemi termín otevření potvrdit. Ale posunuli jsme se oproti posledním informacím o pár měsíců čili někam do jara, léta 2021. Vše se odvíjí od podpisu smlouvy s projektanty, tedy od 15. ledna 2018. Z toho, co o projektu vím, je uvedený termín velmi reálný, samozřejmě nemohu vyloučit existenci nějaké vis maior.

Dobrý den, můžete přiblížit, jak dlouho probíhala jednání s novým šéfdirigentem Filharmonie Brno panem Daviesem, jak složitá byla, co všechno jste s ním probírali a jaké závazky má ve smlouvě? Jak jste na něj vůbec přišli? A jak hodně bude ovlivňovat dramaturgii? Ať se vám i nadále daří! (Petr N., Brno)

Děkujeme! Samotná jednání s panem šéfdirigentem byla vlastně docela krátká, od května do září roku 2017. Rozhodující byl náš společný koncert na Pražském jaru, kdy navzdory faktu, že šlo o první společný koncert vůbec, náročnému programu a netypickému sálu Fora Karlín došlo k unikátnímu vzájemnému porozumění orchestru a dirigenta. Musím říct, že taková situace nenastává často a vůbec ji nelze naplánovat či ovlivnit. Nicméně v tomto případě zavdala základ k okamžitému zahájení rozhovorů o společné budoucnosti.

Dalším unikem této situace byl fakt, že právě v tom momentě byl pan dirigent Davies volný, jelikož již oznámil ukončení šéfdirigentské smlouvy v Brucknerorchesteru v Linci. Čili vše se seběhlo v pravý čas, my jsme našli ideální, zatím největší osobnost do našeho čela a pan dirigent našel orchestr, který se mu ihned zalíbil a který slibuje zajímavý potenciál do budoucna vzhledem k našemu profilu i faktu, že stavíme nový sál. Od příští sezony bude v Brně přítomen na sedmi projektech, s dalšími s ním pak vyjedeme do zahraničí. Co se týče dramaturgie, je znám svými velmi širokým stylovým záběrem, kde jsou specifikem jeho osobní vazby na současné skladatelské legendy. S námi chce dělat českou hudbu, velké symfonické kusy romantického repertoáru a v určité míře základní díla moderní hudby. To vše ale prochází docela složitým procesem diskuse s uměleckou radou orchestru, výsledná kvalita abonentní sezony je navíc jištěna pohledem filharmonického dramaturga Vítka Mikeše a poradce pana Daviese, Heriberta Schrödera.

Šéfdirigent Dennis Russell Davies s Marií Kučerovou při podpisu smlouvy (zdroj FB)

Jak se vyrovnáváte s uzavřením Janáčkova divadla? Dokonce bych si troufla tipnout, že vám utekli nějací abonenti a klesly tržby… Neuvažovali jste například o přechodném působení na výstavišti, tak jak to udělala Janáčkova opera i balet? (Mirka)

Je to pro nás hodně nepříjemné, naši abonenti logicky neradi opouštějí své zvyky a komfort. I když jsme přidali středeční koncerty v Besedním domě a jednu řadu přesunuli do sálu Stadionu na Kounicově ulici, kapacita sedadel nám klesla. Většinu koncertů máme nyní vyprodánu, některé řady beznadějně, tam se lze dostat jen systémem Stání+. Na druhé straně naši posluchači situaci chápou a příliš nám nenadávají, především se moc těší do nového sálu, už se nemůžou dočkat. Problém s rekonstrukcí Janáčkova divadla je ale ještě složitější, protože nám nikdo není schopen stoprocentně říct, kdy bude otevřeno, a my plánujeme již nyní rok 2020. Výstaviště nepovažuji za dobré řešení vzhledem k nutnosti kompletně prostor vybavit čili k nákladům, i s ohledem na posluchače, pro které je již daleko z centra. V nejhorším případě to nyní pár sezon nějak přetrpíme a pak půjdeme rovnou do nového, kde našim posluchačům vše vynahradíme.

Dobrý den, paní ředitelko, jak na tom jsou hráči Filharmonie Brno platově? Například při porovnání s brněnským divadelním orchestrem, ale i třeba s Českou filharmonií? Děkuji za vaši odpověď. (MS)

Naši hudebníci si v posledních letech platově hodně polepšili – díky nařízení vlády o posunech platových tarifů (což ale zaplatí zřizovatel čili město Brno), ale i díky nadstandardní vstřícnosti města. Momentálně jsme na průměrném republikovém platu a ve srovnání všech orchestrů na třetím místě, z čehož dva jsou v Praze. Česká filharmonie je zvláštní případ, který zdravě inspiruje, či provokuje, podle toho, jak se to vezme. Boj o platy samozřejmě neustává, hledá se systém financování, který by byl spravedlivý. Myslím si ale, že to nelze vnímat jen jako nataženou ruku k veřejným rozpočtům. Musíme být také schopni přijít s atraktivní nabídkou veřejnosti, a to nejen té tradiční, ale i nové, kde vidím veliký potenciál. Skvělé výkony velkého symfonického orchestru přece patří všem.

Dobrý den, zajímaly by mě trochu podrobnější informace o Janáčkově kulturním centru v Brně – kolik sálů a o jaké kapacitě bude mít, co dalšího v něm bude, kdo bude jeho provozovatelem, jak dlouho budete mít na aklimatizaci před ostrým provozem a kdy by se mělo otevírat? Jaké máte záruky, co se akustiky týče? Co bude potom s Besedním domem? (R. Partyš)

Nový sál bude stát na parcele sousedící s naším Besedním domem, v samotném centru města na pěší zóně, na jedné z posledních volných parcel v centru vůbec, která na nás čekala sto let.

Omezení daná parcelou i ochrannou památkovou zónou dají vzniknout maximu možného, v nové budově ale počítáme „pouze“ s jedním velkým sálem o kapacitě tisíc dvě stě či více míst. Tam bude orchestr zkoušet a hrát, sál se bude ale pronajímat i na další koncerty či konference.

Nová budova bude spojena s Besedním domem, který nám zůstává a jehož sál bude do budoucna fungovat jako komorní s kapacitou čtyři sta třicet míst. V nové budově počítáme s edukační místností, restaurací, kavárnou, předprodejem, filharmonickým obchodem a samozřejmě s kompletním zázemím pro hudebníky, zatímco kanceláře zůstanou v Besedním domě. Provozovat oba domy bude Filharmonie Brno, která se tím pádem poněkud rozroste. Zkušební provoz bude probíhat několik měsíců, kdy se bude finálně ladit akustika, varhany a tak dále. Podle postupu stavby rozhodneme, kdy ideálně otevírat, nelze vyloučit, že to bude i v průběhu sezony. Samotná akustika je velká věda, ale podařilo se nám vysoutěžit světovou jedničku, pana Yasuhisu Toyotu, který má ve svém portfoliu asi padesátku světových sálů, takže se lze těšit na nejlepší český koncertní sál.

Marie Kučerová na stavbě (zdroj FB)

Dobrý den, nedávno jsem četl zprávu, že se orchestr „rozpůlil“ a část z něj odjela na turné do Číny a část hrála v Brně novoroční koncert. To máte tolik hráčů, že si takovéto rozdělení můžete dovolit? Nebo v Brně (v Číně?) hráli jen na výpomoc najatí hráči? Pokud ano, není to přece jen tak trochu „zneužití“ značky orchestru a „podvod“ na publikum? Neberte, prosím, mé otázky ve zlém, ale podobné úvahy mi šly při čtení oné zprávy přece jen hlavou. Děkuji za odpověď. (Pavel Pufler)

Máme celkem sto dvanáct hudebníků, takže i když nejsou všichni momentálně ve stavu, jsme schopni občas orchestr rozpůlit. Lze to samozřejmě udělat pouze v případě koncertů s menším obsazením, u Mahlera či Richarda Strausse by to nešlo. V tomto případě odjelo do Číny pětašedesát hudebníků a Novoroční koncerty v Brně hrál podobný počet hudebníků, jelikož jsme hráli na Stadioně a nikoli v Janáčkově divadle. Jako velký symfonický orchestr máme navíc dva koncertní mistry, kteří se mohou každý věnovat svému projektu. Využíváme také hudebníky naší orchestrální akademie, kterou doplňujeme stálými výpomocnými hudebníky. Čili na obou místech byla opravdu Filharmonie Brno, na kterou jste zvyklí.

Dobrý den, paní Kučerová, ředitelkou Filharmonie Brno jste už, pokud se nemýlím, pátým rokem. Jak své dosavadní působení hodnotíte? Co se vám povedlo a co nepovedlo? Co bylo těžší, než jste při svém nástupu čekala? (Igor Hanousek)

V březnu dovrším svých pět let, které uběhly jako voda. Zpočátku jsem se musela nejen zabydlet v nové instituci a jejích pravidlech, ale srovnat se s ne zcela dobrou ekonomickou situací, a přitom do filharmonického balíčku přibrat i novinku v podobě pořádání tří mezinárodních festivalů. Snažila jsem se navázat na věci, které dobře fungovaly, jako je třeba vizuál, ale do toho přidávat novinky – nové abonentní řady Jazz and World, Veřejné generální zkoušky, Mladá krev i větší profilace těch stávajících. Zavedli jsme Orchestrální akademii, která dobře funguje, k tomu přibyla i Manažerská akademie ve spolupráci s Janáčkovou akademií múzických umění. Pronikli jsme do veřejného prostoru a nových posluchačských skupin – akcemi jako Muzejní noc, Mozartův efekt, Meeting Brno. Náš marketing a komunikace je považován za vynikající, mimochodem jsme získali výrazný podíl na mladém publiku. Značka Filharmonie Brno rezonuje v celostátních médiích, naše sezony jsou považovány za vytříbené a ukazující trendy, naše festivaly se pravidelně umisťují na nejvyšších příčkách hodnocení grantových komisí.

Za své tři největší úspěchy považuji (a je to důsledkem všeho vyjmenovaného) přerod Filharmonie Brno z výborné lokální instituce v ambiciózní evropské těleso s dobrými platy a sehraným manažerským týmem, získání Dennise Russella Daviese jako šéfdirigenta a uměleckého ředitele světového renomé a především stavbu nového sálu s parametry jednadvacátého století. Upřímně – toto jsem před pěti lety opravdu nečekala. Lidská přání jsou samozřejmě nekonečná, takže bych byla ještě šťastnější, kdyby se naše platy vyhouply do výše, kdy bychom nemuseli řešit každou drobnost, nebo kdybychom měli nyní kde důstojně hrát. A co bylo těžší? Symfonický orchestr jako množina individualit pro mě asi zůstane navždy záhadou, ale krásnou….

V posledních letech se na televizních obrazovkách dosti často objevuje Česká filharmonie, ať už v přímých přenosech nebo dokumentech. Nemohla byste využít svých vazeb a otevřít obrazovku pro Filharmonii Brno? Určitě by to hráčům i třeba public relations orchestru hodně prospělo… (Marek)

Máte pravdu, žijeme v mediálním světě a pro naši značku je to podstatné. Ale jsme opět u postavení České filharmonie nejen jako prvního orchestru, ale také orchestru s největšími finančními možnostmi, který může leccos zafinancovat, navíc Česká televize sídlí v Praze a vím, jak je těžké cokoli z Brna prosadit. Na druhé straně jsme na tom ještě docela dobře, jsou orchestry, které se na obrazovce vůbec neobjeví. Snažím se nabízet projekty, jež mohou televizi i rozhlas zajímat, a kontakty udržovat. Ale zůstane-li vše tak, jak je ve veřejnoprávních médiích nastaveno, příliš šancí do budoucna nevidím. Spíše mě zajímá mediální svět po otevření nového sálu, který bude vybaven audiovizuálními technologiemi a otevřen tak i jiným partnerstvím. Už se na to těším.

Dobrý den, čas od času se u nás otevře téma spojení symfonických a divadelních orchestrů v regionech. Co o tom soudíte vy? Nebylo by to účelné – nemyslím tím třeba Brno, ale i tak „křiklavé“ případy, jako jsou dva z peněz daňových poplatníků placené orchestry v Českých Budějovicích nebo třeba Plzni. Děkuji za odpověď. (Zbyněk Schiller)

Z pohledu daňového poplatníka se to tak může jevit a známe případy třeba z Německa, kde to ve velké míře proběhlo. Ale je nutno posuzovat případ od případu. V Brně jsou tři městské orchestry a myslím, že mají co dělat. Především je nutno zvážit provoz, v našem případě je plánování již teď docela výzva a v novém sále s velkým obsazením bude vytíženost orchestru daleko větší. A pak – případné slučování by znamenalo nárůst platů hudebníků a vznik jednoho velkého super orchestru, takže propočet nákladů by možná až tak příznivý nebyl. Za Brno to určitě nevidím jako variantu.

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi.

Marie Kučerová na Novoročním koncertě 1 .1. 2018 (zdroj FB)

 

VIZITKA
PhDr. Marie Kučerová (7. března 1959 Brno)
Profesní kariéra:
1982–1984 – odborný pracovník Památníku L. Janáčka, MZM (průvodce, rešeršní a katalogizační práce)
1984–1987 – stipendium Českého hudebního fondu (editor díla Leoše Janáčka)
1989–1992 – dramaturg hudební redakce ČST Brno (tvorba obsahu hudebních pořadů)
1992–2001 – producent Tvůrčí skupiny hudebních pořadů ČT Brno (dramaturgické a producentské práce, vedení kolektivu)
2002–2011 – šéfdramaturg Centra hudební a divadelní tvorby ČT Brno (zodpovědnost za obsah uvedených žánrů, vedení kolektivu)
2011–2012 – manažer vývoje ČT Brno (hledání, vývoj a prosazování nových formátů, vedení kolektivu)
2013–dosud – ředitelka Filharmonie Brno a intendantka Mezinárodního hudebního festivalu Brno
* Mezinárodní a jiné profesní aktivity:
1991–2000 – zástupce TS Brno v síti evropských regionálních studií Circom
– člen porot mezinárodních festivalů: Zlatá Praha, Rose d’Or, Prix Italia, EMMY
– přednáškové cykly Hudba a média pro Masarykovu univerzitu a JAMU
– člen rady festival Janáček Brno
– člen grantové komise ministerstva kultury
2002–dosud – člen Výboru Skupiny hudebních a tanečních expertů EBU za ČT
2007–dosud – člen Výboru IMZ (International Music&Media Centre) za ČT
* Vzdělání a kurzy:
1978 – maturita Klasické gymnázium v Brně, Slovanské náměstí
1982 – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, historie
1984 – Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, muzikologie
1992 – Cirnea, Paříž, kurz programingu televizního vysílání
1997 – Holloway University of London, program Music and Media
(Zdroj: Filharmonie Brno)

www.filharmonie-brno.cz

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

[mc4wp_form id="339371"]

Mohlo by vás zajímat