Studenti Pražské konzervatoře Bedřichu Smetanovi

  1. 1
  2. 2

Najít útočiště před netypickým jarním chladem v krásné expozici Musea Bedřicha Smetany na Novotného lávce v Praze a ještě si přitom poslechnout smetanovské vokální melodie, čeho si více přát! Oba sály v prvním patře muzejní expozice skýtají uprostřed zajímavých exponátů možnost nejen pořádání vernisáží (před týdnem byla otevřena výstavka kreseb a akvarelů vytvořených příslušníky rodiny velkého skladatele), ale také komorních koncertů. Ten poslední byl věnován operní tvorbě skladatele a byl plně v režii aktérů pěveckého oddělení Pražské konzervatoře.Program byl neobyčejně pestrý a bohatý. Vždyť účinkovalo magických dvanáct posluchačů třetích až šestých ročníků tohoto váženého a renomovaného ústavu. A když už jsme u těch číslovek, tak hudebních čísel bylo patnáct! Zní to neuvěřitelně, ale program svojí bohatostí byl jako v nějakém monstrózním koncertu s tím rozdílem, že prostory muzea dovolují pouze klavírní doprovod. Ten obstaral na vysoké úrovni a s citem pro různé hlasové dispozice účinkujících prof. Pavel Matyáš. Pokud se týká obsahu, byla zastoupena všechna skladatelova operní díla (vyjma Violy) a to již je samo o sobě ojedinělé. Po krátkém uvítání ředitelkou Smetanova muzea paní Dr. Olgou Mojžíšovou a představení koncertního programu vedoucí pěveckého oddělení konzervatoře prof. Jitkou Soběhartovou, nastoupil student třetího ročníku Martin Kalivoda (prof. Jiřina Marková), který interpretoval písně z cyklu Večerních písní. Byla to Hej, jaká radost v kole a Nekamenujte proroky, v kteréžto písni pohotově zaskočil za onemocnělého kolegu. Následovalo vystoupení sympatické brunetky Elišky Sedláčkové, studentky 5. ročníku (prof. Jiří Kubík). Ta měla nastudovánu árii Děčany z Braniborů v Čechách. Další čas byl věnován dílu nejpopulárnějšímu, hudebním ukázkám z Prodané nevěsty. Jako Mařenka se představila drobná blondýnka pátého ročníku Tereza Machačová, kterou vede také prof. Kubík. Zdatně si vedli představitelé Kecala – Jan Ericsson (prof. Jitka Soběhartová), kterému je zřejmě operní zpěv bližší, nežli smyčcové nástroje jeho známých rodičů. Vaška s přirozeným komickým talentem předvedl Jan Bochňák (prof. Jiřina Marková). Tento posluchač 4. ročníku má s rolí již jevištní zkušenosti z účinkování v Prodané nevěstě v provedení Dětské opery Praha. Z opery Dalibor jsme pak uslyšeli árii krále Vladislava z prvního dějství v podání Jiřího Poláčka (5. ročník – prof. Jiří Kotouč). Atmosféru naplněného prostoru osvěžila, nejen svým vzhledem ve vkusné červené róbě, Monika Sommerová příkladně podanou árií rozverné Karolíny ze Dvou vdov. Je to jedna z nejoblíbenějších árií této posluchačky pátého ročníku u prof. Moniky Brychové. Monika Sommerová ji mimo jiné zpívala na loňské mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech a byla za její interpretaci odměněna zvláštním uznáním. Pak jsme se na chvíli přenesli do pomyslné světničky podještědské chaloupky, kde u kolébky sedící Vendulka zpívá malému děťátku známou ukolébavku Hajej můj andílku… z prvního dějství Hubičky. Mladičká Radka Dolečková ze třetího ročníku prof. Valentina Prolata sice při přednesu líbezné melodie musela stát, ale svým procítěným zpěvem publikum upřímně dojala. Z tohoto díla vzápětí Barče skřivánčí písní vnáší toužený jas a teplo prostřednictvím výborného podání Moniky Sommerové. A z rozjásaného mládí se přeneseme do nejednoduchého citového života panny Rózy z opery Tajemství. Tu v árii Tak plane láska žhavá… svým příjemně temně zabarveným altem ztvárnila posluchačka posledního ročníku konzervatoře Ludmila Hudečková, studentka prof. Jiřiny Přívratské. V opeře Čertova stěna se vyskytuje nevelká mezzosopránová role Záviše, synovce rožmberského vladaře Voka Vítkovce. Její interpretací byla pověřena Alžběta Vomáčková, která je s uváděnou árií (normálně se v jevištních provedeních díla nehraje) dobře seznámena a úspěšně ji například zpívala právě na půdě Smetanova muzea v pořadu o Čertově stěně, uvedeném v říjnu minulého roku. Představitelka této kalhotkové role, posluchačka šestého ročníku pod patronací prof. Brigity Šulcové, se sice představila v elegantních šatech, ale chlapecký kostým by jí na živé scéně zajisté slušel také. Koncert se však pomalu počal blížit ke svému finále. To bylo z části tvořeno operou Libuše. Myslím, že všichni přítomní posluchači byli mile překvapeni, jak se s náročnou árií vznešené kněžny Bohové věční… vyrovnala Michaela Zahradnická, posluchačka šestého ročníku. Její nosný dramatický hlas s krásně zněle tvořenými spodními polohami a impozantní operní zjev jí přes její mládí možná pro podobné úlohy předurčují. Myslím, že její profesorka, paní Brigita Šulcová, na ni může být pyšná. Po takovém výkonu své kolegyně to neměl Jiří Poláček s árií Přemysla Ó vy lípy… lehké. Po slavnostní náladě navozené právě tímto slavnostním dílem, byl nejen příjemným odlehčením, ale také hudebním překvapením vysoce kvalitně sezpívaný tercet Vendulky, Martinky a pašíře Matouše z druhého obrazu Hubičky v podání Michaely ZahradnickéLudmily Hudečkové a Vladimíra Müllera. Posledně jmenovaný vystoupil na podvečerním koncertu poprvé. Je z pátého ročníku a učí jej prof. Valentin Prolat. Na úplný závěr se opět postarali o milý zážitek Martin Kalivoda a Jan Bochňák, herecky brilantním vystřihnutím slavného duetu Kecala a Jeníka z Prodanky. Zasloužený dlouhotrvající potlesk byl tím nejlepším oceněním jak mladým umělcům, tak jejich profesorům, z nichž někteří byli také v publiku přítomni.

Závěrem si je třeba uvědomit, že se nám představili velmi mladí lidé, studenti, někteří v samých začátcích své pěvecké dráhy a že u nich lze předpokládat další rozvoj jejich talentu. Že jsou mezi nimi i velice nadaní, není pochyb. Buďme tedy v pohledu na český operní život díky chuti a radosti ze zpěvu, jak se nám mladí na vydařeném operním podvečeru předvedli, trochu optimističtější. Proto jim všichni držme palce!
  1. 1
  2. 2

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na