Taneční novinky z jihu Čech, Brna, Prahy, ale i Mnichova, který dobývají DekkaDancers

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Týden s tancem (47) – od 20. do 26. listopadu 2017. V dnešním vydání najdete: Co nového v tanci doma – Kráska a zvíře v Českých Budějovicích. West Side Story jako taneční inscenace v Brně. Festival Nové generace. Bohemia Balet v novém. …a perličky ze zahraničí: DekkaDancers dobývají Německo. Česko-nizozemské zastavení. Nizozemská Golden Swan Award pro šéfa Scapino Ballet Rotterdam.
Jihočeské divadlo České Budějovice (zdroj theatre-architecture.eu)

Co nového v tanci doma

Kráska a zvíře v Českých Budějovicích
Smršť podzimních premiér pomalu končí, čekají nás ale ještě dva velké projekty. V pátek 24. listopadu se v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích uskuteční premiéra inscenace Kráska a zvíře. Taneční pohádku vytvořila baletně-literární autorská dvojice: choreograf, tanečník a baletní mistr Jihočeského divadla Béla Kéri Nagy a režisér, scénárista a básník Tomáš Vondrovic.

Béla Kéri Nagy: Kráska a zvíře – vizuál – JD České Budějovice 2017 (zdroj JD České Budějovice / foto Honza Sakař)

Kráska a zvíře je jeden z nejznámějších, původem francouzských pohádkových příběhů, který známe z nepřeberného množství divadelních, filmových i muzikálových zpracování a ani taneční inscenace nechybějí. Z poslední doby to byla například inscenace Divadla J. K. Tyla, kde balet na toto téma uvedl Jiří Pokorný na hudbu Michala Pavlíčka. Ve Finské národní opeře tančili v roce 2014 čeští tanečníci Edita Raušerová a Michal Krčmář premiéru baletu v choreografii Javiera Torrese. A snad bychom měli připomenout, že existuje i starší český originál, na který ostatně mohou navazovat právě v Českých Budějovicích: balet o dvou jednáních a sedmnácti obrazech na libreto podle hry Františka Hrubína napsal Milan Fridrich na hudbu Emila Hlobila a premiéru v roce 1976 choreografoval a režíroval Milan Hojdys.

Tanečník maďarského původu Béla Kéri Nagy vytvořil pro tento první celovečerní balet hudební koláž z klasických hudebních děl. Jak se dozvídáme ze zpráv od Jihočeského divadla, choreograf rozpracoval děj do patnácti jednotlivých obrazů a následně k nim hledal vhodné hudební motivy. V inscenaci zazní skladby z filmu Jméno růže (1986) Jamese Hornera, fragmenty z Faustovské (1854) a Dantovské (1856) symfonie Ference Liszta, výběr z orchestrální suity Planety Gustava Holsta, Obrázky z výstavy (1874) Modesta Petroviče Musorgského, Trio č. 2 e moll pro housle, violoncello a klavír, op. 67 a Smyčcový kvartet č. 8, op. 110 Dmitrije Šostakoviče. „Když jsem od šéfa souboru dostal nabídku vytvořit celovečerní balet, velmi mne to potěšilo a zároveň překvapilo,“ uvedl choreograf a režisér. „Popravdě jsem se sám musel zamyslet, jestli jsem na tuto výzvu připraven. Když jsem se ale setkal s Tomášem Vondrovicem, který napsal libreto, velmi mne zaujala jeho hloubka a rozmanitost. Po našem setkání přišly první konkrétní nápady, jak by měla choreografie vypadat.

Příběh Krásky a zvířete by v jeho pojetí prý neměl být pohádkou ve stylu romantizujících filmových nebo animovaných zpracování. Dějová linie, kterou vytvořil Tomáš Vondrovic, je mnohem složitější a hlubší. Autoři postavu Zvířete nepojali jen jako ztělesněný protiklad k dobru reprezentovanému postavou Krásky. Projevuje se lidsky a dobro je pevnou součástí jeho nitra, i proto si vyvolí Krásku, aby jej vysvobodila ze zvířecí podoby. Není jen děsivou stvůrou, která se na konci promění v krásného prince, ale jeho proměna je postupná.

Připomeňme však, že toto pojetí, v němž je proměna zakletého tvora pozvolná a kdy scénář pracuje i s ukrytým potenciálem „dobra“ této postavy, je v některých slavných filmových podáních přeci jen dosti zřejmé, takže není třeba vymezovat se ke kinematografii jako celku – jen tyto perly filmového plátna zastínila pozdější zpracování, která jsou možná líbivější okázalou výpravou nebo moderní animací. Princip, o kterém autoři hovoří, můžeme najít nejméně u dvou špičkových děl, která jsou ostatně spíš na hranici thrilleru a hororu než laciné romantiky: u Krásky a zvířete z roku 1946 v režii Jeana Cocteaua, která byla mimo jiné filmem, v němž se zrodila hvězda Jeana Maraise, a pak u temné české verze, kterou pod názvem Panna a netvor vytvořil v roce 1978 Juraj Herz, čerpaje z divadelní hry Františka Hrubína. To jsou tedy filmové evokace. Uvidíme, čím nás překvapí moderní baletní zpracování. V hlavních rolích jako Kráska Lucie Horná a Barbora Coufalová, jako Zvíře Zdeněk Mládek nebo Christoph Schiller, Otce si zatančí umělecký šéf souboru Lukáš Slavický.


West Side Story jako taneční inscenace v Brně

Mário Radačovský, umělecký šéf brněnského baletního souboru, se také pustil do zpracování světově proslulého příběhu. Není to poprvé a jistě ani naposled. West Side Story je ikona mezi muzikály, v Brně se ale promění v taneční inscenaci. Premiéra se koná 25. listopadu na brněnském výstavišti, kam balet utekl před rekonstrukcí Janáčkova divadla.

Mário Radačovský: West Side Story – vizuál – ND Brno 2017 (foto Ivan Pinkava)

West Side Story by ovšem bez originální hudby Leonarda Bernsteina i s příslušnými texty nebyla tím, čím je. Brněnský balet bude tančit na studiovou nahrávku, kterou dirigoval ještě Bernstein a na které se podíleli pěvci Kiri Te Kanawa a José Carreras. Choreografie a scénické řešení jsou specifické, inscenace byla uzpůsobena pro dvě hlediště a scénu mezi nimi, diváci sedí naproti sobě a vzniká tak prostor pro tisíc návštěvníků. Tvůrci slibují jezdící auta a velkoplošné projekce po obou stranách hlediště. Scéna je vytvořená na míru prostoru, takže inscenace nebude přenesena do divadla, jde o takový napůl site-specific, diváci mají nyní možnost vidět patnáct repríz na výstavišti v pavilonu P do ledna 2018. Scénu vytváří Marek Hollý, kostýmy v dobovém stylu Alexandra Grusková, videoprojekce Martin Svobodník a Jan Fuksa, světelný design Tomáš Morávek.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Napsat komentář

Reklama