Týden s hudbou (185)

Co přinese tento týden
Praha
Třetí abonentní koncert jubilejní sezony Symfonického orchestru Českého rozhlasu je ohlášen na pondělí 14. listopadu do Rudolfina pod názvem Géniové a rivalové: Když hudba spojuje. Orchestr vystoupí pod taktovkou šéfdirigenta Ondreje Lenárda společně s cellistou Michalem Kaňkou, aby představili Foersterův lyrický Violoncellový koncert. Jeho uvedení bude předcházet předehra k Wagnerově opeře Tannhäuser. Ve druhé polovině pak zazní Haydnova Symfonie č. 102 a Brahmsovy Variace na Haydnovo téma.

PKF – Prague Philharmonia chystá na úterý 15. listopadu do Fora Karlín mimořádný benefiční koncert ve prospěch Nadačního fondu Bělobrádek. Ten se prioritně věnuje pomoci lidem, kteří bojují s vážným onemocněním – roztroušenou sklerózou. Pod vedením dirigenta Leoše Svárovského zazní díla Gioachina Rossiniho, Antonína Dvořáka a Wolfganga Amadea Mozarta. Jako speciální host vystoupí klavíristka a zpěvačka Hana Robinson. Fond podporuje Domov sv. Josefa v Žirči, který se mimo jiné stará o dlouhodobě nemocné pacienty s touto chorobou.

Ve středu 16. listopadu se v Sále Martinů Akademie múzických umění v Praze uskuteční koncert Studenti sametu, u příležitosti nedožitých osmdesátých narozenin a pátého výročí smrti patrona festivalu, prezidenta Václava Havla. Koncert je součástí tradičních oslav Mezinárodního dne studentstva a výročí Sametové revoluce Festa academica. Během slavnostního večera se při provedení děl českých skladatelů dvacátého století představí Pěvecký sbor Masarykovy univerzity, Cantica laetitia Zlín a Smyčcový kvartet Komorního orchestru Fénix.

Soubor Musica Poetica uvede ve středu 16. listopadu v pražském Domě U Kamenného zvonu hudebně dramatické představení Pygmalion, které pojednává o J. A. Bendovi a jeho melodramu, ale také o hledání smyslu hudby a umění vůbec. Děj vychází z poslední etapy života Jiřího Antonína Bendy, kdy po neúspěchu ve Vídni cestoval po Evropě a věnoval se filozofickým úvahám. Kromě zmíněného melodramu v představení zazní také ukázky z další Bendovy tvorby. Představení je realizováno v jednoduché scénografii a v dobových kostýmech.

Pražská konzervatoř nabídne ve čtvrtek 17. listopadu v Národní technické knihovně Balady Karla Kryla v provedení Symfonického orchestru Pražské konzervatoře vedeného dirigentkou Miriam Němcovou. Koncert se koná u příležitosti Dne studentstva. V pátek 18. listopadu Pražská konzervatoř uvede ve spolupráci s Jednotou pro zvelebení hudby v Čechách Harfové soirée. Na něm se společně představí žáci konzervatoře a Chantal Mathieu, která v první půli uvede i žákyni konzervatoře Kateřinu Valáškovou.

Čtvrtý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného bude zahájen v sobotu 19. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina koncertem Garricka Ohlssona. V pražském recitálu zahraje Beethovenovu Sonátu č. 24 Fis dur, op. 78, Schubertovu Sonátu č. 20 A dur, výběr ze Smetanových Českých tanců a Suitu z baletu El amor brujo Manuela de Falla. Za kompletní nahrávku Beethovenových sonát získal Garrick Ohlsson v roce 2008 prestižní Cenu Grammy.

Ve Foru Karlín se v sobotu 19. listopadu setkají ve stejnojmenném programu Tři orchestry – tři dirigenti – sólisté. Vystoupí Janáčkova filharmonie Ostrava, která spojí své síly s Ostravskou bandou a Hornickou kapelou ze Stonavy, dirigenty budou Petr Kotík, Johannes Kalitzke a Rolf Gupta, Hornickou kapelu povede Jaroslav Šindel. Na programu je mimo jiné Karlheinz Stockhausen. V neděli pak vystoupí v divadle Archa Ostravská banda s dirigenty Petrem Kotíkem a Johannesem Kalitzkem, sólisty jsou houslistka Hana Kotková a klavírista Daan Vandewalle.

 

Regiony
Ensemble Opera Diversa uvede v cyklu site-specific minifestivalu v pondělí 14. listopadu v brněnské Redutě „gastronomický gesamtkunstwerk na pomezí Halloweenu a Dušiček” Dýňový démon ve vegetariánské restauraci z autorské dílny Kyas a Drábek. Oblíbený titul z repertoáru souboru ztvárňuje kuchařskou magii stvoření jídla, na jejím počátku stál recept na dýňový pokrm, s nímž Pavel Drábek pracoval při psaní libreta. Zde dirigentka Ensemble Opera Diversa Gabriela Tardonová odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus.

Klasika i argentinské tango zazní ve středu 16. listopadu v Besedním domě v Brně. Společně v pořadu Klasika & tango aneb filharmonici s akordeonistou zahrají francouzský virtuos na bandoneon a akordeon Richardo Galliano a Filharmonie Brno. Po skončení večerního koncertu pokračuje večer milongou ve foyer Besedního domu.

Premiéru své nejnovější inscenace, nazvané Dva světy / Jeden svět uvede ve čtvrtek na scéně ostravského Divadla Jiřího Myrona baletní soubor Národního divadla moravskoslezského. Výjimečnost tohoto tanečního triptychu spočívá ve spojení světově uznávaných tvůrců Jiřího Kyliána, Ohada Naharina a Itzika Galiliho, kteří ve složeném večeru každý svým vlastním a neopakovatelným způsobem naznačují rozmanité směry vývoje současného baletu.

 

Zaznamenali jsme v minulém týdnu
Ze zahraničí
Při příležitosti Roku slovenské hudby se po desíti letech opět konala festivalová přehlídka s názvem Epoché, jejímž organizátorem je Hudební centrum. Součástí přehlídky byla v uplynulých dnech i dvě operní představení, kterým jsme věnovali pozornost: Cikkerova opera Juro Jánošík v podání Státní opery z Banské Bystrice a Suchoňova Krútňava v nastudování Slovenského národného divadla. Naše recenze z těchto představení si můžete přečíst zde.

 

Praha
Světelnému a zvukovému designu byl věnován projekt Pražského quadriennale, který mohli zájemci navštívit v minulém týdnu v Lapidáriu Národního muzea na Výstavišti. Jeho součástí bylo i úterní mezinárodní setkání divadelních designérů v Českém muzeu hudby, hlavními magnety byli Tupac Martir, známý především jako autor “stage-designů” pro Beyoncé, Stinga či Eltona Johna, a Yaron Abulafia, kterého proslavila propracovanost světelné složky pro Nederlands Dans Theater a izraelského choreografa Itzika Galiliho.

Ani devět měsíců po vyhlášení výběrového řízení na rekonstrukci Státní opery Praha není známo, která firma zakázku za miliardu korun získá. Obálky se jmény uchazečů, kterých bylo sedm, se rozlepovaly na konci července a vítěz byl vybrán. Někteří z účastníků však mají námitky proti výsledku tendru, proto vznikne nová hodnoticí komise, která nabídky znovu posoudí. Komisi ale musí nejprve schválit vláda. Budovy Státní opery jsou zavřené už přes čtyři měsíce, podle původních plánů se mělo začít stavět na podzim. Podrobněji jsme informovali zde.

Skladatel a klavírista Philip Glass vystoupil ve středu 9. listopadu v pražské Arše. Pro své několikáté pražské vystoupení si připravil program, ve kterém připomněl básníka Allena Ginsberga. Právě v Arše byli diváci před dvaceti lety svědky společného vystoupení Glasse s Ginsbergem, které bylo zároveň i jejich posledním setkáním.

Nová inscenace Baletu Národního divadla Malá mořská víla měla 10. listopadu premiéru na scéně Stavovského divadla. Podle slavné pohádky Hanse Christiana Andersena ji na hudbu Zbyňka Matějů připravilo režijní duo SKUTR – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, spolu s choreografem Janem Kodetem. V titulní roli se představila Magdalena Matějková ve druhé premiéře Alina Nanu. Zde najdete naši videoreportáž a zde naši recenzi.

Barokní varhany v pražském Klementinu patří římskokatolické farnosti Břvany na Lounsku. V minulém týdnu o tom rozhodl Obvodní soud pro Prahu 1. Církev chce i nadále ponechat nástroj v Praze, Národní knihovně, která v Klementinu sídlí, nabízí bezúplatnou výpůjčku. Varhany byly postaveny pro Zrcadlovou kapli Klementina, kde jsou i nyní. Když byl ale v roce 1773 zrušen řád jezuitů působící v Klementinu, byl nástroj odkoupen pro kapli svaté Anny v Počeradech, která je součástí farnosti Břvany. Tam varhany sloužily po dvě století.

Český spolek pro komorní hudbu uvedl 12. listopadu v Sále Martinů Lichtenštejnského paláce společný koncert Panochova kvarteta s klavíristou Miroslavem Sekerou. V programu zazněl Mozartův Smyčcový kvartet G dur, KV 80/73f, Smyčcový kvartet, op. 10 Clauda Debussyho a Brahmsův Klavírní kvintet f moll, op. 34. Naši recenzi si můžete přečíst zde.

Slovenský tenorista Štefan Margita oslavil nedělním koncertem v Národním divadle své šedesáté narozeniny. Mezi hosty galakoncertu byly Eva Urbanová jako náhrada za nemocnou Dagmar Peckovou, Simona Houda Šaturová a Eva-Maria Westbroek. Na koncertě zněla především hudba Leoše Janáčka, s jehož dílem je Margitova kariéra spojena.

Oscarový film Miloše Formana Amadeus se v neděli promítal v Kongresovém centru Praha za účasti orchestru PKF-Prague Philharmonia a sboru Canti di Praga. Šlo o projekci na velkém HD plátně za synchronizovaného hudebního doprovodu, uvedenou měsíc po světové premiéře v londýnské Royal Albert Hall. V roli dirigenta se představil Ludwig Wicki, který vedl orchestr i při premiéře v Londýně. Mozartových partů se ujal Jan Bartoš, žák pianisty Ivana Moravce, který nahrál Mozartovu hudbu k soundtracku filmu.

 

Regiony
Mezinárodní operní festival Smetanova Litomyšl v uplynulém týdnu oznámil, že letos skončil s přebytkem dvou milionů korun. Výtěžek posílí rezervní fond přehlídky. Letošní padesátý osmý ročník nabídl osm operních titulů a řadu dalších koncertních programů a těšil se mimořádnému zájmu návštěvníků. Zde jsme informovali podrobněji.

Opera Ermanna Wolfa-Ferrariho Le donne curiose (Zvídavé paničky) měla premiéru 9. listopadu v Domě kultury města Ostravy. Pod vedením italského dirigenta Paola Gatta ji provedl Orchestr Fakulty umění Ostravské univerzity a sólisté. Režie se ujal slovenský režisér Peter Gábor. Zde jsme uveřejnili naši recenzi.

Premiéra autorského baletu Petra Zusky Chvění se odehrála 10. listopadu v Janáčkově divadle Brno. Tanečníci Ivona Jeličová a Arthur Abram společně se členy Baletu Národního divadla Brno tančili na hudbu, kterou složil Henryk Górecki a Jiří Pavlica. Petra Zusku inspirovaly básně Vladimíra Holana a Jana Skácela a zároveň i globální světová situace týkající se uprchlíků, kteří zaplavují Evropu. Zde najdete naši recenzi z premiéry.

Patnáctá sezona Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica byla zakončena koncertem České filharmonie. Ta do Liberce zavítala po dlouhých čtyřiceti pěti letech. Vystoupila zde pod dirigentským vedením věhlasného Semjona Byčkova. Původně ohlášené sestry Katiu a Marielle Labèqueovy pro zranění ruky Katii nahradil rusko-americký klavírista Kirill Gerstein, který s Českou filharmonií přednesl Čajkovského Klavírní koncert b moll. Naši recenzi jsme uveřejnili zde.

Bagrový balet, projekt polské pohybové performerky Izy Szostak, zahájil 11. listopadu v Ostravě divadelní festival Norma. Dvoudenní mezinárodní přehlídka se zaměřuje především na současné autorské činoherní a pohybové divadlo. Festival se letos přestěhoval z Dolních Vítkovic do prostor bývalého hobbymarketu Bauhaus v centru Ostravy. Projekt polské performerky odkazuje k práci významného představitele školy umění, designu a architektury Bauhausu Oskara Schlemera.

Liberecké divadlo F. X. Šaldy 11. listopadu po více než dvaceti letech uvedlo balet Romeo a Julie na hudbu Sergeje Prokofjeva. Slavnou divadelní tragédii ztvární soubor netradičním způsobem jako kombinaci baletu a filmu. Hlavní postavy Julie a Romea ztvárnila Britka Annabel Pearceová a Australan Mischa Hall. Shakespearovské dialogy byly vedeny v anglickém originále. Zde jsme informovali o přípravách inscenace.

Padesátý první ročník Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka Karlovy Vary byl slavnostně ukončen 11. listopadu. Vítězkou kategorie Píseň se stala Tereza Hořejšová, v kategorii Junior zvitězili Slávka Zámečníková (Slovensko) a Jan Hnyk (Česká republika). V kategorii Opera získali první místa Lucie Kaňková (Česká republika) a Seongsoo Ryu (Jižní Korea). Podrobné výsledky a fotoreportáž ze soutěže najdete zde, zde najdete naši reportáž.

 

Výročí
20. listopadu uplyne čtyřicet let od úmrtí dirigenta Josefa Vincourka (23. 1. 1900 – 20. 11. 1976). Se svým spolužákem a přítelem Jiřím Wolkrem se učil hudbu a zpěv, pražskou konzervatoř absolvoval v oborech varhany, dirigování a kompozice, vzápětí se dál věnoval studiu zpěvu a vystupoval jako klavírní doprovazeč. Od roku 1922 byl dirigentem operety Národního divadla v Brně, v lednu 1924 se stal dirigentem Slovenského národného divadla Bratislava, kde setrval až do roku 1945 (od 1933 dramaturg, od 1938 šéf opery). V letech 1927-1945 učil na Hudební a dramatické akademii pro Slovensko v Bratislavě (od 1941 Konzervatoř Bratislava) a vychoval celou generaci slovenských dirigentů i řadu slovenských a českých zpěváků. V letech 1945-1948 působil jako dirigent České filharmonie, vzápětí pak v Národním divadle. V letech 1954-1956 byl šéfem operety divadla v Kladně, poté následující dva roky šéfem opery Státního divadla Ostrava a konečně v letech 1958-1961 stál v čele opery v Košicích, kde zůstal až do svého odchodu do důchodu. Podrobně jsme o kariéře Josefa Vincourka psali před časem zde.

 

S využitím archivu Národního divadla