V Mnichově se žije krásně. Ptali jste se Adama Zvonaře

Demisólista Bavorského státního baletu odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

Dobrý den, zajímaly by mě rozdíly mezi Bavorským státním baletem a Baletem Národního divadla – ve složení repertoáru, počtu představení, počtu členů souboru, systému a počtu zkoušek i v zázemí. Děkuji a držím vám palce 🙂 (Irena K., Praha)

Dobrý den Ireno, je to opravdu rozsáhlá otázka, pokusím se to stručně shrnout. Vycházím z právě probíhající sezony, protože každý rok se mění. Repertoár je z šedesáti procent klasický a ze čtyřiceti procent moderní – současný. V hlavním souboru Bavorského státního baletu je celkem pětašedesát tanečníků a patnáct v Bavorském státním baletu II (Junior Company, která bude hostovat ve Státní opeře v Praze již 26. dubna 2016.) Trénink máme každý den od 10 hodin, od pondělí do středy máme večerní zkoušky od 18 do 20:30 hodin. V den představení zkoušíme do 13 hodin. Pro projížděcí zkoušky před představením využíváme velký sál přímo v budově opery, pro sólové zkoušky máme čtyři sály na takzvaném Platzlu zhruba 350 metrů od opery. V budově na Platzlu se nachází i kanceláře vedení baletu a masér, který je jako všude velmi vytížený :-).

Slyšela jsem, že Ivan Liška jako šéf mnichovského baletu bude končit. Kdo přijde po něm a jaké změny se čekají? (Kája)

Ano, je to pravda, Ivan Liška ukončuje svou funkci šéfa Bavorského státního baletu touto sezonou 2015-2016. Máte tedy jedinečnou možnost vidět pana Lišku na jevišti tančit, a to v připravované premiéře Passenger, která se uskuteční 18. dubna 2016, nebo v Dámě s kaméliemi či Korzárovi. Novým šéfem se od sezony 2016-2017 stane světová baletní hvězda ruského původu – Igor Zelensky. Šéfovat bude nejen Bavorský státní balet, ale rovněž také Stanislavsky Balet v Moskvě, proto se plánují různé výměny a hostování právě mezi Mnichovem a Moskvou. Z nových představení a premiér nové sezony mohu zmínit například Giselle, Spartakus, Marná opatrnost a představení, na které se obzvlášt těším je Alenka v říši divů od Christophera Wheeldona.

Když jste byl ještě v Praze, začalo se psát, že odcházíte do Maďarska. Jak k tomu došlo, že jste se nakonec ocitl v Mnichově? Jste tam spokojený? Máte dost příležitostí? A neobjevíte se v Praze na nějakém hostování? (Honza)

Ano, je pravda, že jsme měli s přítelkyní možnost angažmá v Budapešti. Ale osud tomu chtěl jinak. Nečekaně jsme dostali nabídku od pana Ivana Lišky, našeho současného šéfa. Tančit v Bavorském státním baletu byl totiž náš společný sen již od doby, kdy jsme na konzervatoři viděli první představení právě v Mnichově (balet Korzár), a tak se naše přání stalo skutečností. Příležitostí a rolí mám hodně a jsem za ně moc rád. Nabídky na hostování nejen v Praze jsem například tuto sezonu měl, ale křížily se s krásnými představeními tady v Mnichově. Příští sezona je ještě v jednání, tak to konečně snad vyjde :-).

Jste ještě spolu s Radkou Příhodovou? Jak se jí v Mnichově vede? (Katka)

S Radkou jsme stále spolu! Vede se jí dobře, tančí v celém klasickém repertoáru. Dostala příležitost tančit v moderní choreografii Biped – Merce Cunningham, se kterým hostovala ve Francii a Rakousku. Začátkem této sezony pro nás Ivan Liška postavil neoklasický duet From The Diary, se kterým jsme vystoupili na Nové scéně při zahájení Zlaté Prahy 2015. Mohla jste ji také vidět tančit s Lukášem Slavickým duet z baletu Sheherezada na Gala koncertu k výročí 70 let Taneční konzervatoře hl.m. Prahy.

Jak se vám v Mnichově žije? Kde tam bydlíte? Máte čas i na něco jiného, než je práce? (Sandra P., Praha)

V Mnichově se nám žije opravdu krásně 🙂 Bydlíme pět zastávek U-Bahnem (metrem) od mnichovské opery. Bydlíme v poměrně prostorném bytě s velkým balkónem. Velkou výhodou je, že na střeše našeho baráku máme krytý bazén s krásnou terasou s výhledem na Mnichov. Práce je opravdu hodně, takže volného času moc nezbývá, ale i přesto si nenecháváme ujít krásy Bavorska.

Kolik vás je Čechů v Mnichově? Držíte nějak víc pospolu? A jak to v souboru vypadá s konkurencí? Je asi větší než v Praze, co? 🙂 (Viki)

Celkem je nás pět tanečníků. Já, Radka Příhodová, Zuzana Zahradníková, Lukáš Slavický a Matěj Urban. Samozřejmě, že při sobě držíme, jsme přece Češi 🙂 Poslední dobou se více scházíme i mimo divadlo, protože příští sezonu z divadla odchází Lukáš Slavický šéfovat balet Jihočeského divadla v Českých Budějovicích a Zuzana Zahradníková bude tančit v mnoha velmi zajímavých projektech. Proto chceme využít všech společných chvil. Konkurence je velká, ale že by byla větší než v Praze, to se říct nedá. Každý soubor má své kvality a podle toho také konkurenci.

Dobrý den, co všechno teď v Mnichově tančíte, jak často sólově a kolik povinností ve sboru? A kolik představení do měsíce máte? Jaké nové role vás čekají, a nedostanete čistě sólovou smlouvu? Nestýská se vám po Praze? (Adéla V., Praha)

Mám demisólovou smlouvu a proto tančím převážně sólové role. Mezi mé nejoblíbenější patří Lenský z baletu – Oněgin, Merkucio – Romeo a Julie, Otrok Ali v Korzárovi, Romantický duet v In the Night, a další. Všechny mé role a termíny představení najdete na mých webových stránkách www.adamzvonar.com. Momentálně se připravuji na Terpsichore Gala XII – věnováno Ivanovi Liškovi s choreografií anglického choreografa Fredericka Ashtona – Birthday Offering, máme tu čest pracovat s baletním mistrem z Royal Ballet panem Christopherem Carrem. V dubnu pak na premiéru Passenger v choreografii Simone Sandroni a v květnu na Zlatého bůžka v Bajadéře. Co se týče sólové smlouvy, to záleží na novém šéfovi Igoru Zelenském, který nastoupí v příští sezoně 2016-2017. Vždy, když mohu, tak se do Prahy s láskou vracím, nejen kvůli ní, ale i kvůli mnoho přátelům a kolegům z Národního divadla.

Jak dlouho chcete v Mnichově vydržet? Máte nějaké další sny, co se angažmá týče? Nepočítáte s tím, že byste se někdy vrátil do Prahy? (P.)

Od příští sezony se nám mění šéf, bude to takové další angažmá s novým vedením. Těším se na další zkušenosti, které získám a budu je moci v budoucnu využít. Naučil jsem se říkat: „Nikdy neříkej nikdy…“ Prahu mám velmi rád, a proto bych se návratu v budoucnu nebránil.

Po jakých rolích teď toužíte? (Vally)

Mám to štěstí, že většinu mých vytoužených rolí tančím, nebo jsem tančil, ale i přesto bych si rád zatančil roli, která by byla vytvořená přímo na mě.

Dobrý den, pane Zvonaři, jsme již ze starší generace návštěvníků baletních představení, a proto máme rádi hlavně klasické tituly v klasickém provedení. Bohužel u nás jich je čím dál méně, velmi nás to trápí. Jak to vypadá v zahraničí? Podle toho, co máme možnost sledovat, je to určitě lepší, ne? Co vy si myslíte o moderních úpravách tradičních titulů, jako je Labutí jezero nebo Louskáček? Přejeme vám mnoho úspěchů! (Bártovi, Brno)

Zdravím vás 🙂 Co se týče klasických titulů v klasickém provedení, u nás v Bavorské státní opeře je opravdu hrajeme, ale uvádíme i upraveném inscenace. Například bych uvedl Labutí jezero od Johna Neumaiera, které patří mezi mé tři nejoblíbenější zpracování tohoto nejhranějšího titulu na světě. Celý příběh vypráví o Ludvíkovi II. Bavorském a je zasazen do klasické hudby Petra Iljiče Čajkovského. Myslím si, že děj může být pozměněn, choreografie kompletně předělána, ale vždy pod jednou podmínkou a to, aby to bylo vkusné! Nejen pro choreografa nebo tanečníky, ale hlavně pro diváka, protože pro něho přece toto krásné umění děláme.

Jaká tři přání byste, Adame, měl, kdybych byla kouzelná rybka? 🙂 (Aňa)

Potkávat inspirativní lidi, kteří jsou naplno zapáleni tím, co dělají. Dostávat přiležitosti, které se neodmítají. A zdraví pro všechny, to především!

Za čtenáře Opery Plus děkujeme za odpovědi!

 

Vizitka:
Adam Zvonař se narodil v roce 1989 v Plzni. Již od čtyř let navštěvoval baletní školu při divadle J.K.Tyla v Plzni pod vedením Bohumily Mejcharové a v jedenácti letech nastoupil na Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. Mezi jeho pedagogy patřili Jaroslav Slavický, Kateřina Slavická, Miroslav Hajn, Alena Drapalíková, Jurij Slipič, Zdena Nemcová, Ljubov Dančenko a mnoho dalších. Již na škole tančil převážně sólové role například Prince v Šípkové Růžence v choreografii Jaroslava Slavického. V době studií se zúčastnil i několika baletních soutěžích například Brno 2006 (3. cena v kategorii Junior), Prix Carpeux Valencien ve Francii (2. cena v kategorii Pas de deux a 3. cena v kategorii Professional). V roce 2008 získal stáž ve Washingtonu D.C. u paní Suzanne Farrell. Taneční konzervatoř ukončil Absolventským koncertem 2009 v roli Frondose v baletu Laurencia a Písněmi potulného tovaryše od Jiřího Kyliána.

V sezoně 2009-2010 se stal členem Baletu Národního divadla v Praze a o rok později v sezoně 2010-2011 byl jmenován demisólistou. Diváci ho mohli vidět jako Konráda v Korzárovi v rámci představení Baletománie, nebo jako Prince Siegfrieda v Labutím jezeře. V průběhu své první divadelní sezony se připravoval se svojí partnerkou Radkou Příhodovou na letní baletní soutěž v Istanbulu, kde postoupili do semifinále, a na baletní soutěž v Olomouci, kde získali hlavní cenu Grand Prix Olomouc 2010. Na soutěž je připravovali Michaela Černá, Nikola Márová, Alexander Katsapov a Zuzana Šimáková, která pro ně vytvořila moderní choreografii I’m Waiting, za kterou získali Prémii za vynikající individuální interpretační výkon na II. Mezinárodní choreografické soutěži Plzeň 2010. Se souborem Baletu Národního divadla hostoval v Barceloně, Cagliari, Bonnu, Madridu a ve španělské Terase, kde zazářil v Pas de deux Satanella.

V sezoně 2011-2012 dostal mnoho tanečních příležitostí, například v duetu Empty Title, který si zatančil s partnerkou Rebeccou King, v Louskáčkovi kde získal hlavní roli Louskáčka s partnerkou Jade Clayton (Klárka). Dále si pak zatančil v Čajkovského Pas de deux – v rámci představení Baletománie a roli Jiříka získal v baletu Zlatovláska v choreografii Jana Kodeta. Se svou partnerkou Radkou Příhodovou v choreografii I’m Waiting Zuzany Šimákové vystoupili s velkým úspěchem ve večeru mladých choreografů Miniatury 2012. V březnu 2012 se publiku Národního divadla Praha představil jako Princ Desiré v premiéře Šípkové Růženky v choreografii Javiera Torrese.

V sezoně 2012-2013 byl jmenován sólistou Baletu Národního divadla. Ve stejné sezoně se představil v premiéře baletu Amerikana III, ve které tančil Themes and Variations od choreografa Georga Balanchina s první sólistkou Nikolu Márovou. V baletu Čarodějův učeň tančil roli Toníka v choreografii Jana Kodeta, za tuto roli byl nominován v širší nominaci na Cenu Thálie 2013.  Na Mezinárodní baletní soutěži v Praze 2012 získal prémii za partnerskou spolupráci. Vystoupil na Miniaturách 2013 v nové choreografii Zuzany Šimákové – Sakura a v choreografii Banjamina Hussona – B Suites.

Od sezony 2013-2014 je demisólistou v Bavorském státním baletu pod vedením Ivana Lišky. Představil se v baletech jako je Choreartium – Léonide Massine, Unitext – Richard Siegal, Goldberg Variations – Jeroma Robbinse, Louskáček, Sen noci svatojánské – John Neumeier, Les Biches – Bronislava Nijinska, Svěcení jara – Mary Wigman. Vystoupil na závěrečném Gala koncertu Darii Klimentové s názvem Děkuji! v duetu s Alinou Nanu – Suita z baletu Theme and Variations.

V sezoně 2014-2015 vystoupil v baletech jako je Dáma s kaméliemi – John Neumeier, Once Upon – T. Kohler, Paquita – Alexei Ratmansky (Pas de trois – premiéra 8. ledna 2015). Tančil s Radkou Příhodovou na Malta – Spectacular Ballet Gala 2014. Premiérově se představil v roli Merkucia v baletu Romeo a Julie v choreografii Johna Cranka a v baletu Dáma s kaméliemi od Johna Neumeiera v roli Gastona Rieux s partnerkou Katherinou Markowskajou v roli Prudance. V celosvětově nejznámějším představení Johna Cranka – Oněgin ztvárnil roli Lenského. V průběhu léta 2015 se představí na Maltě jako Romeo v představení The best of Romeo a Juliet – Malta Art Events.

Sezonu 2015-2016 zahájil představením Opona Nahoru! Se svojí partnerkou Radkou Příhodovou vystoupili na zahajovacím večeru Zlaté Prahy (The Golden Prague festival 2016) s novou choreografií od ředitele Bavorského státního baletu – Ivanem Liškou s názvem From the Diary… na hudbu Cesara Pugniho. Poprvé se představil jako Des Grieux v baletu Dáma s kaméliemi od Johna Neumeiera. Zatančil jako host na Gala koncertu Evropských baletních škol v Plzni 2015. Premiérově se mnichovskému publiku představil v roli Aliho z baletu Korzár v choreografii Ivana Lišky.  V prosinci 2015 debutoval v Sinfonie in C/George Balanchine a v In the Night/Jerome Robbins. V únoru 2016 debutoval v roli Graf Alexander v baletu Illusionen – wie Schwanensee od Johna Neumeiera. V březnu 2016 převzal ve Státní opeře v Praze – Výroční cenu Opery Plus 2015.
(Zdroj: adamzvonar.com)