Molière a jeho vliv na operu

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5
Dnes uplynulo 400 let ode dne, kdy se 15. ledna 1622 se v Paříži narodil Jean-Baptiste Poquelin, dnes celému světu známý jako Molière. Jeho satirické komedie, psané veršem i prózou, dodnes patří k světovému repertoáru činoherního divadla.

Molière (zdroj IMDB)
Molière (zdroj IMDB)

Ve frankofonních oblastech je neodmyslitelnou součástí vzdělání i povinné četby. Námětový rozsah Molièrových her je nezvykle široký. Vedle ryze dobových témat, jako jsou vynucené sňatky, nacházíme zcela nadčasové náměty pokrytectví, svatouškovství, snobské morálky, napodobování vyšších kruhů, náboženského fanatismu, misogynie, misantropie, lakoty, hypochondrie, nepodložené víry v léčitelství všeho druhu a mnohé další. Molière byl ale ve svém díle především inspirován vztahy mezi generacemi (rodiče a děti) a poměry mezi mužem a ženou ve všech polohách od nenávisti až k nejhlubší lásce. Vztah mužů k ženám, k dcerám, manželkám a milenkám je pak jeho zásadní téma procházející většinou jeho tvorby. Čtyřsté výročí narození vybízí k rekapitulaci Molièrova vztahu k opeře jako žánru jeho doby i jako inspirátora operních děl tří století po jeho smrti.

Jen zcela ojediněle se při tvorbě hudebně-dramatického díla setkali v dějinách opery geniální hudebník a geniální literát. Ač dějiny světové libretistiky uvádějí celou řadu jmen kvalitních autorů operních libret, jen málo z nich zaujímá trvalejší místo i v dějinách světové literatury. První výjimečná spolupráce dvou géniů hudby a literatury nastala při setkání Jeana Baptisty Lullyho (1632–1687) a Molièra (1622–1673). Tito „dva Baptistové“, jak je vtipně nazvala slavná autorka dvorských pamětí Madame de Sévigné (která ale Molièrovi doživotně neodpustila zesměšnění v jedné z her o preciézkách), spolu vytvořili deset hudebně-dramatických děl v rozmezí let 1664 až 1671. Vyšli z dvorského útvaru zvaného ballet de cour (dvorský balet), velmi oblíbeného u francouzského krále, který sám jako tanečník ve dvorských představeních také vystupoval. Tento převážně hudebně-choreografický tvar nadále rozvíjeli ve směru progresivnějšího žánru comédie-ballet. Tento zcela nový žánr zařadil vedle orchestrálních a tanečních čísel mluvené dialogy a scény i ucelené zpívané výjevy. Poměr jednotlivých složek tohoto multižánrového tvaru byl velmi proměnlivý a vzhledem k Molièrově citu pro jevištní efekt byla často hudební čísla použita pro charakterizaci postav, nezvyklého prostředí nebo pro zvýšení rytmu a gradace představení – tedy často jako finální výjevy. Některé zpívané části tvoří kratší předchůdce pozdějších hudebních intermezz, která byla zařazována do pauz mezi dějství vážných oper.

První spoluprací Lullyho a Molièra bylo představení La Mariage forcé (Vynucený sňatek nebo Sňatek z donucení) provedené před králem Ludvíkem XIV. na počátku roku 1664. Molière, jak bylo zvykem v jeho herecké skupině, ztělesnil hlavního hrdinu Sganarella. Molièrovo pracovní tempo bychom i z dnešního pohledu označili za vražedné, když musel propojit profese hlavního autora, režiséra a často i hlavního představitele, jehož improvizace byly lákadlem pro dvorské i měšťanské publikum. Zde je třeba uvést, že jen část dvořanů byla nadšena Molièrovými texty, protože v nich často zesměšňoval manýry šlechticů a některé konkrétní události, které hýbaly pařížským veřejným životem. Lully i Molière se většinu své profesionální kariéry těšili ale ochraně krále, který byl také jejich synům za kmotra. Ještě v květnu roku 1664 uvedl úspěšný tým Lully – Molière velkou galantní komedii se zpěvy a baletem o pěti aktech La Princesse d’Élide (Princezna z Elidy), ve které vystoupil nejen Molière, ale v titulní roli také Armande Béjart a Madeleine Béjart, dvě ženy osudově spjaté se soukromím i kariérou Moliéra a dámské opory Moliérova souboru. Dílo obsahuje několik uzavřených hudebních intermédií (meziher) se zpívanými texty, textově i organicky spojených s dějem hry. Novým stupněm propojení hudby a komedie pak byla comédie-ballet ve třech aktech L’Amour médecin (Láska lékařem, 1665), vtipná satira na domluvená manželství a především na praktiky lékařského stavu. Tradičně se uvádí, že dílo vzniklé na příkaz krále bylo napsáno a nazkoušeno během pouhých pěti dnů. Molière opakoval svou obměňovanou roli Sganarella, odvozenou od typu italské commedia dell´arte. Lullyho hudba obsahuje několik ucelených čísel, například také tria tří alegorických postav Komedie, Hudby a Baletu.

Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
  5. 5

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments