Z ředitelny České filharmonie. Ptali jste se Davida Marečka

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Generální ředitel České filharmonie odpovídá na dotazy čtenářů Opery Plus

 

David Mareček (foto © Česká filharmonie)
David Mareček (foto © Česká filharmonie)

 

Dobrý den, jak to vypadá s prodloužením šéfdirigentské smlouvy pro pana Bělohlávka? Slyšel jsem, že má nějaké podmínky. Jaké a co z nich už bylo splněno? (Jan Hloudek)

Dobrý den, pane Hloudku, šéfdirigentskou smlouvu Jiřího Bělohlávka máme připravenou k prodloužení. Dohodli jsme se na pokračování spolupráce až do roku 2022. Díky tomu bude mít Česká filharmonie zase dlouhodobě stabilní umělecké vedení jako za dob Václava Talicha, Karla Ančerla nebo Václava Neumanna. Máte pravdu, že pan šéfdirigent má určité podmínky, do jejichž splnění nemůže být smlouva podepsána. Tyto podmínky se týkají rozvoje orchestru v oblasti edukací. Stručně by se dalo říci, že v prvním období mu šlo především o narovnání platů hudebníků a v druhém mu jde o zajištění budoucnosti orchestru. Pod rozvojem v oblasti edukací si představte jednak rozšíření počtu akcí pro děti s rodiči a prarodiči, dále práci s dětmi ze základních uměleckých škol a také výchovu budoucích profesionálů: vyhledávání a rozvoj talentů z českých konzervatoří a akademií. Je to komplexní a rozsáhlý projekt, s jehož pomocí chceme získat a vychovat novou generaci posluchačů klasické hudby a především vyhledávat a motivovat nejlepší české hudebníky, aby dosáhli ve svém oboru světové úrovně a zůstali přitom v našem orchestru.

Česká filharmonie je ve světě výjimečná mimo jiné tím, že zůstala navzdory globalizaci národním orchestrem. Je to vzácné dědictví předchozích generací vynikajících a oddaných muzikantů, které chceme chránit a rozvíjet. Pochopitelně to s sebou nese finanční nároky. K rozvoji všech výše zmiňovaných aktivit potřebujeme získat zhruba šedesát milionů korun ročně. O polovinu žádáme ze státního rozpočtu, druhou polovinu umíme získat vlastními silami. Jednání s Ministerstvem kultury ČR probíhají konstruktivně a otevřeně, ale pochopitelně je těžké takového navýšení dosáhnout. Proto zatím smlouva nemohla být podepsána. Důležité je, že Jiří Bělohlávek zůstává v čele České filharmonie a nastoupí do příští sezony. Naše jednání se zřizovatelem budou probíhat paralelně a až dosáhneme dohody, dojde k podpisu smlouvy na dalších šest let a jejímu slavnostnímu zveřejnění. Musíme to stihnout do konce tohoto roku.

Dobrý den, jaká lidská vlastnost je důležitá pro vedení České filharmonie jako instituce? (Barbora Flessigová)

Dobrý den, paní Flessigová. To je těžká otázka, lépe by vám na ni asi odpověděli kolegové, kteří mě dobře znají. Sám sebe člověk vždycky posuzuje obtížněji. Z mého subjektivního hlediska jsou důležité dvě věci: dobrá schopnost komunikace a hudební odbornost. Hodně se diskutuje o tom, zda manažer musí být odborníkem v daném oboru. Občas se setkávám s názorem, že nemusí, ale jsem přesvědčen, že je to omyl. Manažer se musí umět samostatně a rychle rozhodovat. Má kolem sebe tým schopných a kompetentních lidí, ale svému týmu musí předložit nějaký názor, vizi. Tu bez hluboké znalosti oboru předložit nelze. Pak by nebylo o čem diskutovat, o čem se přít, na čem pracovat. Totéž platí pro jednání s hudebníky v orchestru, agenturami umělců, politiky nebo obchodními partnery. Základní podmínkou všech těchto jednání je jasná orientace v oboru. Znalost oboru asi nelze považovat za vlastnost, uvádím ji spíš jako nutnou podmínku, bez které je orchestr skoro nemožné řídit. Jako vlastnost, na kterou se ptáte, bych tedy na prvním místě uvedl komunikaci. Všechny vize, plány a představy musíte především umět dobře vysvětlit a obhájit. Nadchnout pro ně politiky a obchodní partnery, přesvědčit svůj manažerský tým, vysvětlit je hudebníkům. Schopnost dobře vysvětlit svůj záměr je naprosto klíčová, stejně jako schopnost tento záměr upravit, pokud o něm nedokážete přesvědčit své kolegy. Je to nekonečný proces, který se vlastně pořád učím.

Dobrý den, pane řediteli, můžete prosím říci, jak se vám osvědčilo rozšíření počtu koncertů ze dvou na tři? Netrpí tím kvalita, protože jste zcela zákonitě museli ubrat z doby na zkoušení? A jak na tom v posledních letech jste s vývojem počtu abonentů a jejich věkovým průměrem? A s čísly celkové návštěvnosti? (Leoš Krajník)

Dobrý den, pane Krajníku, rozšíření počtu koncertů se nám osvědčilo. Hrajeme sice třikrát týdně, ale uvádíme méně programů, a tím jsme získali čas na nahrávání, edukační programy, zahraniční zájezdy a mimořádné koncerty. V podstatě jsme jen změnili model z třikrát dva na dvakrát tři. Tedy z původních tří abonentních řad s dvěma koncerty jsme udělali dvě abonentní řady se třemi koncerty. Na počet nabídnutých míst v sále je to stejné, ale počet programů, které musí orchestr nastudovat, se tím snížil. Přitom jsme ze sobotních koncertů řady O udělali svébytné abonmá, v němž se hrají jiné programy než v řadách A a B. Práce tedy máme hodně, ale kvalita tím rozhodně netrpí. Recenze z našich i zahraničních odborných médií jsou v drtivé většině pozitivní a samotný orchestr si kvalitu pečlivě hlídá prostřednictvím šéfdirigenta, vedoucích nástrojových skupin i umělecké rady. Ve skutečnosti jsme dobu zkoušení nezkrátili, ale rozšířili: dříve měla Česká filharmonie po jedné zkoušce v pondělí, úterý a ve středu, ve čtvrtek generálku a koncert. Dnes má v pondělí i v úterý po dvou zkouškách a ve středu generálku a koncert. Z modelu čtyři zkoušky a dva koncerty jsme přešli na model pět zkoušek a tři koncerty. Pro hudebníky je to nesmírně fyzicky i psychicky náročné, ale ve světě je tento model celkem běžný a orchestr si na něj dokázal zvyknout už během první sezony.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Napsat komentář

Reklama