Diva s duší rockerky. Eva Urbanová slaví pětapadesátiny

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Na Bílou sobotu 18. dubna 1987 hráli v plzeňském Velkém divadle Dvořákovu Rusalku. V roli Cizí kněžny vystoupila začínající adeptka operního zpěvu. Na tom by nebylo nic tak zvláštního kromě toho, že ve svých šestadvaceti letech stála poprvé na operním jevišti bez jakékoli předchozí zkušenosti. Její vystoupení bylo mimořádně úspěšné, a tak se po českých operních luzích a hájích začaly šířit zvěsti o tom, že v Plzni angažovali mimořádně talentovanou sólistku disponující velký hlasovým rozsahem, technickou vybaveností, schopností herecké charakteristiky role a srozumitelností zpívaného slova. A souběžně s tím se také říkalo: „…ta v Plzni dlouho nezůstane.“ Jméno oné zpěvačky bylo Eva Urbanová.

Ono jméno je spjato s malou obcí Vrčeň, pár kilometrů od západočeského Nepomuku, kterou bylo možné zaznamenat především v jedné větičce v populárních Černých baronech Miloslava Švandrlíka. Podle informací, jež nám poskytují webové stránky obce Vrčeň, je Eva Urbanová dosud její občankou. Přitom se Eva Urbanová v této obci, ležící v sušickém okresu Plzeňského kraje a církevně příslušné k jihočeské diecézi, nenarodila. Prožila tu ale rozhodující léta svého dospívání, jež formovaly budoucí lidský i umělecký profil její osobnosti.

Eva Urbanová (foto archiv)
Eva Urbanová (foto archiv)

Eva Urbanová, jejíž půlkulaté narozeniny si 20. dubna připomínáme, se narodila ve středočeském městě Slaný. Rodina Urbanových bydlela v nedaleké Zvoleněvsi, kde také Eva navštěvovala základní školu. Už tehdy jí lákal zpěv a zúčastňovala se pravidelně nejrůznějších pěveckých soutěží a v jedné z nich se dostala až do celostátního kola. Poté, co se rodina přestěhovala do Vrčně, všiml si jejího talentu sušický pan děkan Josef Novák, který v nejlepší tradici českých obrozeneckých kněží byl sám výborným muzikantem. A ten doporučil, aby se Eva věnovala studiu zpěvu. Zkusila se přihlásit na Pražskou konzervatoř, ale nebylo to poprvé, kdy byl mimořádný talent odmítnut. V případě Evy Urbanové to bylo údajně proto, že se zkušebním komisařům zdála už příliš stará (bylo jí tehdy sedmnáct) a že její hlas byl příliš silný.

Eva ale již tehdy prokázala svou neústupnost a vytrvalost, která jí později mnohokrát významně pomohla v její umělecké kariéře. Po různých peripetiích dospěla k profesorce zpěvu na plzeňské Konzervatoři, Ludmile Kotnauerové, která okamžitě rozpoznala jak zpěvaččin talent, tak její odhodlání prosadit se. Věnovala jí veškerou možnou péči, díky které se Eva Urbanová během pár let vypracovala na úroveň pěvkyně, o jejíž přízeň se začaly ucházet přední světové scény.

Zatím ale Eva zpívala při všech možných příležitostech, sbírala další ocenění na soutěžích a začala vystupovat s rockovou skupinou RH+. Jak se později ukázalo, tato fáze jejích pěveckých aktivit jí vůbec neuškodila, ba naopak, získala v ní mnohé cenné zkušenosti, jež mohla později uplatnit ve své divadelní praxi.

K účinkování na divadle ji přivedl dlouholetý tajemník a člen sboru plzeňské opery, velmi aktivní a schopný organizátor nejen divadelního dění, František Moser. Připomínám, že v minulém století byly takové doby, kdy na perfektní zabezpečení složitého divadelního provozu nebyly zapotřebí štáby pracovníků, ale kdy jej zajišťovali schopní, divadlem doslova posedlí jednotlivci – a ono to fungovalo. František Moser doporučil tehdejšímu šéfovi plzeňské opery Oldřichu Křížovi, aby mladou zpěvačku vyzkoušel v nějakém úkolu, ve kterém by mohla ukázat, co všechno umí. Volba padla na Cizí kněžnu v Rusalce a o osudu Evy Urbanové bylo rozhodnuto.

Antonín Dvořák: Rusalka - Eva Urbanová (Cizí kněžna) - DJKT Plzeň 1988 (foto archiv DJKT)
Antonín Dvořák: Rusalka – Eva Urbanová (Cizí kněžna) – DJKT Plzeň 1988 (foto archiv DJKT)

V září 1987 se tak stala Eva Urbanová sólistkou opery Divadla J. K. Tyla v Plzni a hned následovala další Kněžna, tentokráte ve Dvořákově opeře Čert a Káča, kterou nastudoval Bohumír Liška. Spolupráce se zkušeným matadorem české operní scény nepochybně byla pro Evu Urbanovou velmi významná. Dodnes na něj, na jeho nastudování oper a na své plzeňské začátky ráda vzpomíná. Její další rolí byla Amélie ve Verdiho opeře Simon Boccanegra, kterou dirigoval oproti Liškovi téměř o dvě generace mladší, ale mezinárodními zkušenostmi prověřený, Ivan Pařík. Své dvě dvořákovské role rozšířila o třetí, Julii z Jakobína, a v prosinci 1988 poprvé vystoupila v roli, jež se pro ni stala osudovou. Pod taktovkou Bohumíra Lišky poprvé ztvárnila Miladu ve Smetanově Daliborovi.

Bedřich Smetana: Dalibor - Eva Urbanová (Milada) - DJKT Plzeň 1990 (foto archiv DJKT)
Bedřich Smetana: Dalibor – Eva Urbanová (Milada) – DJKT Plzeň 1990 (foto archiv DJKT)

Od této chvíle bylo už zcela jasné, že v Plzni se zrodila nová česká primadonna assoluta. Po Miladě následovaly ještě Leonora ve Verdiho Trubadúrovi a cařice Militrisa v opeře Nikolaje Andrejeviče Rimského-Korsakova Car Saltan a pak už námluvy s Národním divadlem.

16. března 1990 si poprvé Miladu zazpívala v Národním divadle. Jejím partnerem v roli Dalibora byl Leo Marian Vodička. Vytvořili pak spolu tuto dvojici v mnoha představeních, mimo jiné také v polovině devadesátých let v nádherném prostředí nádvoří kutnohorského Vlašského dvora pod citlivou taktovkou dirigenta Františka Drse. Miladu ztvárnila také ve Stuttgartu, Luxemburku anebo v Teatro Lirico v sicilském Cagliari, kde byl režisérem inscenace Jiří Menzel.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Související články


Reakcí (5) “Diva s duší rockerky. Eva Urbanová slaví pětapadesátiny

  1. Vďaka za osvieženie pamäte ohľadne doterajšej bohatej umeleckej kariéry pani Urbanovej. K úplnému výpočtu rolí chýba snáď len Alžbeta z Tannhäusera v koncertnom prevedení v Litomyšli 2005. Aj tento siahodlhý zoznam vytvorených postáv, hosťujúcich svetových scén či zvučných mien spolupracujúcich dirigentov a režisérov svedčí o tom, že neoficiálny titul „prvá dáma českej opery“ patrí Eve Urbanovej právom. A nielen vo vzťahu k minulosti…

  2. Gratulace Evě Urbanové!
    Nechci tady zpochybňovat její umění ani článek pana Weimanna. Vysoce si vážím výkonů či nahrávek paní Urbanové z jejích vrcholných časů, její Libuši a Miladu, Kostelničku a Toscu, Cizí kněžnu a Santuzzu, Kundry a Eboli, Mílu v Osudu a Kabanichu. Nikdy jsem ji bohužel neslyšel jako Turandot, ale dovedu si představit, že jí tato role sedla. Ovšem zaráží mě, jak se leckde, i na Wikipedii myslím, a i v tomto článku objevuje informace, že za album Celeste Aida obdržela paní Urbanová slavnou a prestižní americkou hudební cenu Grammy. Když se totiž podíváte do databáze vítězů Grammy, tak tam ani jméno Urbanová, ani album Celeste Aida nenajdete. Nevím, jestli byla nominována, ale podle databáze rozhodně cenu nedostala. Mýlí se tedy kdo?
    https://www.grammy.com/nominees/search
    https://www.grammy.com/nominees/search?artist=urbanova&field_nominee_work_value=&year=All&genre=5

  3. Jestli se nepletu, tak největší zásluhu na relativně dlouhodobé spolupráci s NDM Ostrava měl někdejší nezapomenutelný (a proto také asi odvolaný) hudební ředitel ROBERT JINDRA.
    S ním paní Urbanová realizovala řadu úžasných projektů (Její pastorkyňa, Lohengrin, La Wally), ale zejména Věc Makropulos, k jejímuž nastudování byla šéfem opery Jindrou přesvědčena s tím, že uvedení bude koncertní. Viděl jsem tři představení, všechna skvělá (partneři Briscein, Kusnjer, Sem, Mikuláš…) a utvrdil jsem se v tom, že lepší je výborné koncertní provedení než problematické jevištní ztvárnění. Pěvci stejně hráli a vytvářeli emoce, ale nebylo zde zbytečné nervozity a stresu. A hlavně: nebyla zde znásilňující a mnohdy zbytečná režie!!!
    Paní Urbanová v Ostravě vytvořila ještě skvělou Kabanichu přesto, že k této postavě po pražské inscenaci se již nechtěla vrátit (jak se vyjádřila na dramaturgickém úvodu).
    Vzpomínám ještě její skvělou Miladu (s L.M. Vodičkou ještě před MET) ve Furthu a zejména v Litomyšli (s nezapomenutelným F. Preislerem), na Turandot tamtéž a operní koncerty v Litomyšli i v Ostravě.
    Jsem vděčen tomu, že díky jejímu „ostravskému“ působení jsem měl možnost zažít její vrcholné janáčkovské a wagnerovské operní kreace. Gratuluji k životnímu jubileu a přeji hodně zdraví!!!

Napsat komentář

Reklama