Maria Jeritza. Čtyřiadvacetikarátová primadona (1)

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4
Právě dnes, 6. října se před sto třiceti lety narodila sopranistka Marie Jedličková, v celém světě známé pod jménem Maria Jeritza. Její život se všemi vrcholy a propady, zápletkami a nejrůznějšími epizodami je zároveň výmluvným dokumentem operního světa jako společenského fenoménu. Zahrnuje dobové zvraty v umění i politice – a tak ze vzpomínkového medailonku vznikla malá kronika jednoho uměleckého života a jeho peripetií.
Maria Jeritza (zdroj archiv autorky)

2. ledna 1906 se v německé opeře v Olomouci hrál Wagnerův Lohengrin, v rolích Elsy a Ortrudy vystoupily dvě novicky – slečna Jeritza a slečna Gärtner. O představitelce Ortrudy slečně Gärtnerové se psalo, že je „nejen zdatnou zpěvačkou značné hlasové průraznosti“, ale představuje také „talent obdařený inteligencí a temperamentem. Dlouho jsme Ortrudu neslyšeli v takové stylové jednotě hry a zpěvu“, a kritik pokračuje dalšími superlativy: „Elsa byla svěřena slečně Jeritzové a zdá se pro ni předurčena zjevem i hlasovým materiálem. Vysoká, štíhlá postava a hlas, v jehož témbru se spojuje mladistvá svěžest s krásným, sympatickým zvukem. Také ona se předvedla pěvecky na výši, jen smysl pro rytmus byl pravděpodobně ještě poznamenán obavami z prvního vystoupení. Občas zpomalovala a jinde zase spěchala.“ Podobně kritika v jiném moravském deníku: „Slečna Jeritza má k dispozici vysokou štíhlou postavu a ryzí, mladistvý dramatický soprán plný svěžesti a dobře znějící. Také její herecké ztvárnění Elsy bylo na začátečnici přijatelné. Určité tempové výkyvy a selhání v druhém dějství se dají zdůvodnit trémou.“

4. ledna 1906 vystoupila Maria Jeritza v Olomouci ve zcela odlišné roli, než byla Elsa, a to jako Markétka v Gounodově Faustovi, a hodnocení kritiky bylo o poznání horší. Zpěvačka nabídla lesk mladého hlasu, „výkonu však scházela duše, poezie a cit, stačí poukázat na scénu v zahradě a v žaláři. Z hudebního hlediska bychom vytkli rytmické nečistoty, herecky se drží obvyklé šablony… Sl. Jeritza si zřejmě myslí, že nastudováním pěveckého partu a kopírováním některých Markétek, které už jsme viděli, už udělala vše. Nesnaží se proniknout k podstatě básníkem vytvořené postavy.“

Rytmické nepřesnosti jí vytýkali recenzenti ještě v pozdějších letech, ale „tvrdohlavá Marie“ pracovala a dosáhla nejvyšších met – včetně té, která se používá jako zkratka jednoho renomovaného operního domu.

Olomoucké začátky
Devatenáctiletá Maria Jeritza byla angažována pro obor mladodramatický soprán. Tolik vychvalovaná slečna Gärtner zpívala v Olomouci toho roku ještě Brünnhildu v Siegfriedovi a Leonoru ve Fideliu, ale k angažování nedošlo, což kritika posléze vedení divadla, jemuž scházela zpěvačka dramatického oboru, vyčetla. Není vyloučeno, že byla totožná se zpěvačkou téhož jména, která se rolí Carmen ucházela roku 1905 o angažmá v Novém německém divadle, kritika jí přiznala herecký talent a vyslovila se, že „na menší scéně by jistě rychleji a jistěji získala uznání“. Kdo ví, kam ji nakonec osud zavál.

Maria Jeritza v dubnu 1906 vystoupila v Olomouci s několika písněmi na dobročinném koncertě ve prospěch Německo-rakouské ozdravovny Svazu učitelů. V sezoně 1906/1907 zpívala kromě obou už zmíněných rolí Leonoru v Trubadúrovi, Agátu v Čarostřelci, titulní roli Aidy a Lízu v Pikové dámě. Vnější dojem, jakým zapůsobila v Aidě, nebyl nijak pozitivní. Kritický úsudek je zajímavý také tím, jaká panovala tehdy o postavě Aidy představa: „Jako Aida se podobala Madoninu obrazu ve snědém provedení. K charakterizaci této dcery divočiny vůbec ničím nepřispěla. Její Aida neprozrazuje nic z divokosti, lstivosti, přetvařování, mazanosti, záludnosti ani vášně. Z divokého pantera se stala krotká pěstěná domácí kočička. K tomu nemožný dlouhý kostým, naprosto neetiopský, možná z krejčířské dílny wartburgských nebo brabantských šlechticů. V takovém kostýmu by se Aidě útěk nikdy nepodařil. Také byla příliš tmavě nalíčená. Jako zpěvačka splňuje sl. Jeritza všechno, co se oprávněně od prvního představení dá očekávat.“

Příští operní hvězda se narodila 6. října 1887 v Brně jako Marie Jedličková-Jedlitzka. Na její „neurčité“ národnosti si později smlsnul německý i český tisk. Začínala ve sboru brněnské opery a už tehdy se projevovala jako ctižádostivá a temperamentní povaha. Tak na ni aspoň vzpomíná dirigent a operetní skladatel Robert Stolz, který byl tehdy v Brně kapelníkem a bydlel ve stejném domě jako rodina Jedličkových: „Její velkomyslné plány a obrovská ctižádost vedly občas ke konfliktům s ostatními účinkujícími. Na jedné takové pamětihodné příhodě se podílela tehdy známá zpěvačka Else Bland, která v Brně hostovala v Aidě. Vrchol, na který každý čekal, byl v druhém dějství, ale než Else Bland dospěla k nejvyššímu tónu, zazněl krásně nasazený odkudsi z pozadí. Podíval jsem se na sbor a spatřil Mizzi, která s rozzářenýma očima a triumfálním úsměvem takto divu odrovnala. Else Bland pochopitelně zuřila a vzpěčovala se zpívat do konce. Tak si malá Mizzi Jedlitzka odbyla svůj neoficiální debut.“

Pěvecky Mizzi Jedličkovou školil Sigmund Auspitzer (1861–1942), k jehož žákům patřil také například tenorista Leo Slezak (Auspitzer se stal obětí holocaustu, byl zavražděn v Treblince). Oficiálním sólovým debutem sopranistky byla zmíněná Elsa v Olomouci v lednu 1906. Jméno Mizzi jí ještě nějakou dobu zůstalo, než začala používat vážnější Maria, ale drobnou záhadou zůstává, kdy a jak vlastně došlo ke změně příjmení z Jedlitzka na Jeritza, z nějž vzniklo české Jeřicová, nebo zda byl postup opačný, nejprve výraznější české Jeřicová a poté poněmčené Jeritza.

Ve své jediné olomoucké sezoně vytvořila Jeritza kromě už zmíněných rolí Malonu v operetě Leo Aschera Zaplať Bůh („zpívala úžasně, je skutečně královským zjevením a skvěle dokázala předstírat záchvaty mdloby“), Sentu v Bludném Holanďanu („slečna Jeritza bude muset vynaložit pilné studium, aby svou šedivou Sentu ztvárnila plastičtěji a individuálněji“), titulní roli Traviaty („čímž se odvážila experimentu, který neschvalujeme“), Bertholdu v Lortzingově Undině a koncertně vystoupila v Lisztově oratoriu Christus.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Napsat komentář