Nos teď hledají i v Covent Garden. Také o tom v Operním kukátku

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Za velmi inspirativní kritika jednoznačně označuje nastudování i dirigování Fabia Luisiho a neopomíná zdůraznit ani důležitou roli sboru v bezchybném nastudování sbormistra Donalda Palumba. Mimo to inscenace disponuje vynikajícím obsazením. V hlavní roli exceluje anglický barytonista Gerald Finley, ale jak bývá zvykem, dobrý tenor ho zastíní. V tomto případě americký tenorista Bryan Hymel, přední specialista na francouzské role psané pro vysoký tenor, přebíjí v efektnějším hudebním partu hlavního hrdinu. Marina Rebeka, kterou stejně jako Bryana Hymela známe z pražských koncertů, je se svým průrazným a jasným sopránem takřka ideální volbou pro roli Mathilde. John Relyea, kanadský basbarytonista, zpívá stejně úspěšně Geslera. Od 18. října 2016 další tři reprízy do konce měsíce. Velká škoda je, že tento opus, známý mnoha posluchačům jen z nahrávek, nebyl zařazen do letošní nabídky přenosů z Metropolitní opery, byť je dílo takřka stejně dlouhé jako wagnerovské opusy. Snad se přenosu dočkáme v příští sezoně.


Henzeho operní monodrama

Jednoaktová opera Der Landarzt (Venkovský lékař) podle stejnojmenné povídky Franze Kafky našla kongeniální zhudebnění skladatelem Hansem Wernerem Henzem. Ten zkomponoval krátkou stejnojmennou operu nejprve pro rozhlasové vysílání roku 1951 a později ji přepracoval i pro jeviště (1965). Námětem povídky je částečně absurdní a bolestné vyprávění venkovského lékaře, který byl povolán k umírajícímu chlapci. Text má vedle existenciální a psychoanalytické roviny také významný rozměr zachycení nemožnosti komunikace mezi lidmi. Opera je bohužel jen zřídkakdy inscenována a žánr původní rozhlasové opery prakticky „vyhynul“, když byl nahrazen rozšířenými zážitky při sledování televizních operních inscenací a přenosů. Vídeňský soubor Ensemble Kontrapunkt pod vedením Petera Keuschniga zařadil tento půlhodinový opus do úvodního koncertu ve Musikvereinu ve Vídni (v Brahmsově sále) 17. října 2016 v koncertním provedení. V hlavní (a vlastně jediné) roli exceloval rakouský barytonista, sólista Vídeňské státní opery Adrian Eröd.

Hans Werner Henze: Der Landarzt - Musikveriein Vídeň 2016 (foto FB Adriana Eröda)
Hans Werner Henze: Der Landarzt – Musikveriein Vídeň 2016 (foto FB Adriana Eröda)

Přední interpret charakterních rolí dokázal dát roli intelektuální zázemí, ale i výraz věcnosti zkušeného lékaře a zároveň jeho traumatu z nočního zážitku se smrtí dítěte. Komorní soubor zahrál obtížnou partituru s důrazem na její vyhraněnou expresivitu k plné spokojenosti vídeňských kritiků i ctitelů hudby dvacátého století.


Krenekova opera Pallas Athene weint

Vídeň je ostatně jedním z center moderní operní tvorby. Soubor bez stálého operního domu, Neue Oper Wien, nabízí každoročně několik vynikajících inscenací děl dvacátého století, které jsou v některých případech světovými premiérami nebo vznikly na zakázku tohoto operního souboru. Právě na závěr října tento operní ansámbl připravuje mimořádnou událost – operu rakouského skladatel Ernsta Kreneka (Křenka) s názvem Pallas Athene weint (Pallas Athéna pláče), jež vznikla za pobytu skladatele v USA, kam musel jako nepohodlný umělec z původní vlasti emigrovat.

Ernst Krenek: Pallas Athene weint - Neue Oper Wien 2016 (foto © Armin Bardel)
Ernst Krenek: Pallas Athene weint – Neue Oper Wien 2016 (foto © Armin Bardel)

Dílo využívá antického příběhu v paralele s tehdejším vývojem politické situace, nebezpečím další světové války, problémem občanských svobod i postavení jedince v rámci totalitní společnosti. Děj opery (na základě vlastního libreta skladatele, celoživotně fascinovaného hodnotami antické kultury) se odehrává střídavě ve dvou znepřátelených městských státech – v Athénách a ve Spartě na konci peloponéské války. Silně expresivní hudební jazyk tříaktové opery s prologem doprovází děj, který je vlastní spíše oratoriu s mimořádným podílem sborů. Premiéra roku 1955 v Hamburgu byla přijata se smíšeným ohlasem a dílo bylo uvedeno i v Českém rozhlase. Čtyři reprízy ve Vídni (25., 27., 28., a 29. října 2016) budou provedeny v prostoru MuseumsQuartier v Halle E, víceúčelovém sále, kde již soubor několikrát inscenoval svoje invenční projekty. Nastudování se ujal šéf Neue Oper Wien, velmi zkušený dirigent mnoha moderních děl Walter Kobéra. Režíruje Christoph Zauner.


Nahrávka týdne

Otto Nicolai: Die Heimkehr des Verbannten (zdroj jcp.de)
Otto Nicolai: Die Heimkehr des Verbannten (zdroj jcp.de)

Nicolai, Otto – Die Heimkehr des Verbannten (Návrat vyhnance). Chor der Oper Chemnitz, Robert-Schumann-Philharmonie; dirigent Frank Beermann. CPO 2016 (2 CD). Německý skladatel období biedermeieru Otto Nicolai (1810-1849), který bohužel zemřel ještě před čtyřicítkou, je znám především svým operním dílem Die lustigen Weiber von Windsor (Veselé paničky windsorské), které mělo premiéru dva měsíce před jeho smrtí. Půvabná komedie podle Shakespearovy dramatické předlohy je v současnosti na repertoáru libereckého operního souboru (naši recenzi najdete zde). V jeho operní tvorbě zaznívají četné vlivy italské hudby, skladatel byl totiž v dlouholetém styku s italskými operními scénami, pro které také komponoval operní tituly v italštině. Od roku 1833 střídal pobyty a kapelnická místa v Německu a Itálii. Jeho prvních šest oper vzniklo na italská libreta a ve dvou případech po italské verzi skladatel naplánoval německojazyčnou variantu.

Takový je i případ opery Il proscritto (Vyhnanec) s libretem Gaetana Rossiho. Libreto bylo původně určeno pro Giuseppe Verdiho a Nicolaiovi bylo vedením Teatro alla Scala nabídnuto libreto Nabucca. Po dohodě ale došlo k výměně libret mezi skladateli. Italskou premiéru Nicolaiova opusu ovšem provázel skladatelův rozkol s hlavní představitelkou, slavnou sopranistkou Erminií Frezzolini, která byla pověstná neuvěřitelným hlasovým rozsahem a v té době byla Nicolaiovou milenkou a snoubenkou. Pár se těsně před premiérovým večerem za bouřlivých okolností rozešel a podle dobových vzpomínek pěvkyně hlavní ženskou roli bojkotovala a roli jen markýrovala. Premiéra 13. března 1841 v Miláně skončila fiaskem. Skladatel pak operu přepracoval pod německým názvem Návrat vyhnance a s úspěchem ji uvedl v německém překladu a dramaturgické úpravě Siegfrieda Kappera ve Vídni. Pro uvedení v Berlíně skladatel tříaktovou operu zásadně přepracoval a zkomponoval takřka polovinu nové hudby, plánoval i změnu názvu na Die Verbannten (Vyhnanci), pod kterým byla roku 1849 v Berlíně (Hofoper) již po smrti autora provedena s více než čtyřiceti reprízami.

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


0 0 vote
Ohodnoťte článek
2 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments