O novém filmu Jiřího Kyliána, novém projektu Jiřího Jelínka i o České taneční platformě
Nový krátký film Jiřího Kyliána měl premiéru v Haagu
V haagském Korzo Theater představil 28. března nový krátký film Jiří Kylián. Film s názvem Scalamare vznikl na přelomu září a října loňského roku v Itálii ve městě Ancona. Premiérové uvedení bylo na programu v rámci úvodního večera narozeninové série představení, která se v divadle Korzo konají k jubileu našeho slavného rodáka. Jde vlastně o malý festival, večerů je pět a jsou rozvrstveny do celého roku – od března po listopad. Každý program bude uveden v několikadenní sérii představení. Série Celebrating Kylián! bude mít dohromady pět částí a v jejím rámci s díly Jiřího Kyliána vystoupí například soubory Les Ballets de Monte Carlo, Norwegian National Ballet, ale také studenti tance.
Úvodní večer Celebrating Kylián! No. 1 Birth-Day, který se hrál 28., 29. a 30. března, kromě premiérového filmu ještě zahrnoval – jak jinak – choreografii Birth-Day Jiřího Kyliána z roku 2001, roztančenou frašku na hudbu Wolfganga Amadea Mozarta, vytvořenou pro NDT III, a také choreografii Last Touch First z roku 2008, ve které se nyní sešlo kompletní původní obsazení – Sabine Kupferberg, Michael Schumacher, Cora Bos-Kroese, Elke Schepers, David Krugel a Václav Kuneš.
Ke genezi filmu Scalamare Jiří Kylián napsal: „Před dvěma lety jsem byl pozván na filmový festival do Ancony. Za svého pobytu jsem navštívil monument Monumento ai caduti, jehož impozantní schodiště vede až k hladině Jaderského moře. Stál jsem na vrcholu tohoto schodiště a díval se na vlastní stín, který se na něm dole odrážel ve všech možných abstraktních úhlech. Bylo to velmi působivé a symbolické a mne napadlo natočit film inspirovaný těmito dojmy. Symbolika tohoto místa je snadno pochopitelná. Je tu monument věnovaný vojákům padlým ve válce, je to schodiště, jež vás může vést vzhůru i dolů, a je tu moře, které dává i bere život. Také námět filmu je velmi prostý: Dvojice, která spolu strávila čtyřicet let, slaví výročí své svatební cesty, která začala právě na těchto schodech. Takže jsou zase tady, po čtyřiceti letech, na stejném místě, ohlížejí se zpět na svoje životy, snaží se s nimi dohodnout, a dívat se na svou krátkou a velmi nejistou budoucnost. Se slzami i smíchem, s humorem a sarkasmem se snaží znovu zrekonstruovat některé chvíle, které spolu strávili. Zdánlivě důležité okamžiky čas umenšil a některé zanedbatelné nabyly na důležitosti. Věčný zápas mikrokosmu s makrokosmem je všudypřítomný. Všechny hodnoty se mění a ve vzduchu je cítit trochu pocitu ztráty a nostalgie. Oslava líbánek se začíná proměňovat v halucinaci a iluzi, v níž už neexistuje jasná čára mezi skutečností a fantazií. A jenom abstraktní stíny jsou tichými svědky této scény…“
Více zde .
Další baletní masterclass na obzoru: Několik otázek pro Jiřího Jelínka
Pro studenty konzervatoří i tanečníky vznikl nový mistrovský kurz: Prague Ballet Intensive. Bude probíhat od 3. do 14. července v Praze, jeho organizátorem je Jiří Jelínek, někdejší první sólista zahraničních baletních souborů a odchovanec Taneční konzervatoře hl. m. Prahy. Informace o tomto intenzivním kurzu se objevily teprve nedávno. Jak bude vypadat?
Jiří Jelínek spolu s tanečníky a pedagogy z několika světových baletních scén vytvořil program zahrnující klasické tréninky, pas de deux a variace i současné taneční techniky, hodiny jógy a speciálního cvičení Gyrokinesis. Z hodin není možné vybírat – účastník si kupuje kompletní kurz, celodenní výuku. Bude probíhat v prostorách, ve kterých působí taneční studio Contemporary, v Národním domě na Vinohradech. Je určen pro studenty konzervatoří a profesionální tanečníky ve věku 16-35 let. Kapacita je omezena kvůli individuální práci s tanečníky. Více zde .
Mezi pedagogy, kteří se budou dvanáct dní tanečníkům věnovat, najdeme zvučná jména: Jiří Bubeníček, kterého ani není třeba představovat, Maria Eichwald, mimo jiné první sólistka baletních souborů ve Stuttgartu a v Mnichově, Zdeněk Konvalina, který působil jako první sólista v Houstonu, Torontu nebo v souboru English National Ballet, sólistka English National Ballet a Staatsballett Berlin Ksenia Ovsyanick, Roland Havlica, který se z Národního divadla přes Stuttgart dostal až k profesionální výuce jógy, sólistka Semperoper Ballett v Drážďanech Elen Vostrotina, Dimitry Semionov, první sólista baletních souborů v Drážďanech, Berlíně a Dortmundu, a Barbora Kohoutková. Ta se po ukončení taneční kariéry stala certifikovanou instruktorkou pohybových metod Gyrotonic a Gyrokinesis a v Praze otevřela první studio, kde se tyto metody provozují.
Pozadí projektu přibližuje jeho iniciátor – tanečník Jiří Jelínek, který se po vzoru mnoha svých kolegů vydává s koncem aktivní dráhy tanečníka na cestu předávání vlastních zkušeností.
Jak dlouho se už věnujete pedagogice a co vás motivovalo k otevření letního intenzivního kurzu?
Poprvé jsem vyučoval možná tak před třemi roky. K otevření kurzu mě vedlo několik důvodů. Chtěl jsem využít mých kontaktů a zkušeností ze zahraničí a přivést do Prahy nejen své kamarády, ale hlavně skvělé tanečníky, pedagogy a choreografy, kteří mají za sebou, a někteří i před sebou, úžasnou kariéru a mají se o co podělit s novými generacemi a společně vytvářejí skvělý tým. Praha je krásná a je to ideální místo pro takovou věc.
Čím chcete, aby byl Prague Ballet Intensive výjimečný? Co nového nabídne například proti zaběhlým mistrovským kurzům Darii Klimentové?
Výjimečný je tím, co nabízíme a z jakých lidí se tým Prague Ballet Intensive skládá. Jak často jsou v Praze takoví skvělí tanečníci a lidi společně na dvanáct dní? Oproti masterclassům v Národním divadle máme širší a pestřejší nabídku a program zahrnující Gyrokinesis a jógu. Myslím, že máme i víc vyučujících, ale hlavně je náš letní kurz omezen počtem účastníků, jelikož chceme věnovat stejnou pozornost všem po celou dobu masterclassu. Aby bylo na sále padesát lidí, chodilo se na deset skupin a jako účastník jste dostal jednu připomínku za celý den, nepřipadá v úvahu.
Jaká bude maximální kapacita kurzu?
Maximální kapacita kurzu stoprocentně nepřesáhne šestadvacet lidí. Může se přihlásit kdokoli, kdo splňuje naše požadavky, což je věk a dostačující technika. Vybereme pak účastníky co nejoptimálněji, aby se dali tanečníci dobře spárovat pro pas de deux hodiny.
Zdá se, že předem počítáte spíš se zahraničními účastníky – nebo mi unikla česká verze vašeho informačního webu?
Ano, počítáme spíše se zahraniční účastí. Myslím si, že většina Čechů po skončení školního roku nebo divadelní sezony radši hned vyjede na dovolenou nebo na chatu, než aby se dalších jedenáct dní od rána do večera potili na baletním sále, i když se skvělými lidmi. V tomhle jsou cizinci jiní, když vidí takovou příležitost a můžou, hned se jí chopí.
Jde vlastně i o podnikatelský záměr – vnímáte jeho rizika?
Jistěže vnímám jeho rizika, a o to víc, že jsem tento projekt vypustil na poslední chvíli, skoro pozdě. Většina letních seminářů je pro zápis otevřena od začátku ledna a teď už jsou naplněné. My to pustili do světa před týdnem, skoro na konci března. Takže podnikatelské riziko dosti velké. Nicméně čekat do léta 2018 se mi opravdu nechtělo a věřím, že náš letní seminář i přes nedostatek času zaplníme. Zájemci už nám začínají psát. (smích)
Co když bude pro zájemce příliš drahý a nepůjdou do toho? Jistě ale věříte na úspěch.
Když mi pokládáte tuto otázku, asi mi nebudete ani věřit, že se našli lidé, kteří mě přesvědčovali, že jsme moc levní a prodáváme se pod cenou. Cena, kterou uvádíme, je na západní poměry velmi nízká a ani na české není drahá. Vydělte si ji například 80 (počtem 80 hodin kompletní denní výuky) a zjistíte, že je tomu tak. Navíc jsme podstatně levnější než například vámi zmiňované masterclassy v Národním divadle, a jak už jsem řekl, budeme se všem účastníkům věnovat rovnoměrně.
Jakou ideální podobu by měl Prague Ballet Intensive získat?
Měl by to být letní seminář s přátelskou atmosférou, na který se budou všichni tanečníci těšit, jelikož se tam potkají se skvělými lidmi, s prvními sólisty, kteří mají za sebou skvělou kariéru a zkušenosti. Kromě toho, co už nabízíme, pokud to někomu nestačí, budeme nabízet ještě občerstvení po celý den.
Jako tanečník jste na svém vlastním těle poznal, co dobrého i méně dobrého do vás kdysi vložili pedagogové. Dokážete takovou zkušenost využít jako pedagog a snažit se třeba napravit chyby jiných, chránit mladé tanečníky před budoucími zdravotními komplikacemi? A je něco takového vůbec možné – v době, kdy se kladou stále větší a větší nároky na fyzický výkon?
Jistě, pointa celého projektu je předat naše zkušenosti novým a mladším tanečníkům. Nároky na tanečníky jsou čím dál tím větší, stejně, jako je to třeba ve sportu. Ale také dnes víme daleko víc o tom, jak pracovat s tělem a jak si určité neduhy vybalancovat. Právě proto také máme v nabídce Gyrokinesis a jógu. Jde o to, aby tanečník se svým tělem opravdu pracoval.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdaru.
VIZITKA:
Jiří Jelínek se narodil v roce 1977 v Praze, ale většinu své úspěšné kariéry strávil ve světě. V roce 1996 absolvoval na Taneční konzervatoři v Praze (již jako laureát soutěže Prix de Genève) a po ročním zdokonalování u Alexeje Nisneviche v Baletním centru Johna Neumeiera v Hamburku nastoupil jako sólista do Národního divadla v Praze. Stal se představitelem velkých postav tradičního klasického baletu, ale pronikal i do současného repertoáru. Tančil Alberta v Giselle, Prince v Labutím jezeru, v Louskáčkovi a v Šípkové Růžence a další. V roce 1999 získal Cenu Philip Morris Ballet Flower Award, za rok 2000 byl nominován na Cenu Thálie. V roce 2001 odešel do zahraničí. Působil jako první sólista Stuttgartského baletu, Národního kanadského baletu v Torontu, West Australian Ballet i Eifman Ballet. Jeho ztvárnění titulní role v Oněginovi Johna Cranka je považováno za nejzdařilejší, hostoval s touto rolí na mnoha světových scénách. Dnes je umělcem na volné noze a věnuje se též fotografii.
(zdroj jiri-jelinek.com)
Zítra začíná Česká taneční platforma
Přehlídka vybraných produkcí současného tance a pohybového divadla, které vznikly v roce 2016, Česká taneční platforma, začíná už zítra. Podle ředitelky Tance Praha, hlavní pořadatelské organizace, Yvony Kreuzmannové, patří už mezi nejvyhledávanější evropské festivaly. Počet zahraničních hostů v roce 2016 poprvé překročil stovku. Úspěch je důkazem kvality i různorodosti českého tance. Česká taneční platforma je událostí, která mnohým souborům pomůže k novým kontaktům a třeba rovnou k nabídkám na hostování v zahraničí, proto se na ni každý rok přihlásí prakticky každý nezávislý soubor, který vytvořil taneční premiéru.
Letos bylo dramaturgickou radou vybráno devět inscenací ze třiceti sedmi přihlášených, doplní je ještě tři speciální uvedení a na závěr vítězná inscenace loňské České taneční platformy, kterou bylo Odtržení Farmy v jeskyni. Diváci si během čtyř dnů mohou připomenout inscenace You Are Here režisérky Petry Tejnorové a choreografa Jara Viňarského, choreografii Paradiso Václava Kuneše, Svěcení jara Jiřího Bartovance v produkci Duncan Centra, inscenaci Výš fyzického divadla souboru tYhle (Lukáš Karásek, Florent Golfier), projekt Jiřího Havelky a VerTeDance Flow, inscenaci o relativitě prožívání času Mirky Eliášové Momo, která je primárně určena pro žáky škol a gymnázií od deseti let, fyzické divadlo pro jednoho interpreta Parolapoela Viktora Černického, společný projekt Spitfire Company a Orchestru Berg Constellations I. Before I Say Yes a také produkce Cirku LaPutyka Black Black Woods.
Na podzim loňského roku se již podruhé scházela divácká porota České taneční platformy, která si díky evropskému projektu Be SpectACTive! vyzkoušela obdobu práce dramaturgické rady festivalu. Z jejich výběru vzešla tři díla – Švihla Terezy Hradilkové, L/One of the Seven skupiny ME-SA, Andreje Petroviče a tanečnice Martiny Hajdyly Lacové, která byla za svůj výkon nominovaná i na Cenu Thálie, a Study mladého dívčího uskupení Holektiv, které se věnuje fyzickému divadlu a novému cirkusu. I když obě poroty hlasovaly nezávisle na sobě, v letošním roce se svým výběrem prakticky shodují. Dílo Study se odborná dramaturgická rada rozhodla zařadit v rámci sekce „Mladá krev“, kam ostatně spadá i Svěcení jara a Momo.
Na závěr festivalu rozhodne mezinárodní odborná porota o cenách v kategoriích Taneční inscenace roku a Tanečník / Tanečnice roku. Dramaturgická rada zasedala ve složení Petra Hauerová (choreografka, tanečnice a taneční pedagožka), Yvona Kreuzmannová (zakladatelka a ředitelka Tance Praha, 1 společný hlas s Markétou Perroud), Martin Macháček (editor internetové Taneční zóny), Markéta Perroud (spoluředitelka festivalu Tanec Praha), Sodja Zupanc Lotker (vedoucí magisterského programu Directing Devised and Object Theatre na Katedře alternativního divadla Divadelní akademie múzických umění) a Nina Vangeli (taneční publicistka). České členy dramaturgické rady doplní zahraniční osobnosti: Anita van Dolen (NL) ze Stadsschouwburg Amsterdam, režisérka a dramaturgyně Maja Hriešik (SK), Bettina Masuch (DE) z Tanzhaus NRW, Anita Mathieu (FR) z Rencontres chorégraphiques internationales de Seine-Saint-Denis a Benjamin Perchet (IE) z Dublin Dance Festivalu.
K dalším tradičním oceněním patří Cena diváka a Cena za světelný design, kterou zaštiťuje Institut Světelného Designu. V porotě pro světelný design zasedne dvojnásobný kandidát Ceny Jindřicha Chalupeckého, výtvarník Richard Loskot, světelný designer Vladimír Burian, předsedkyní poroty bude umělecká ředitelka Pražského Quadriennale, absolventka oboru scénografie na pražské Divadelní akademii múzických umění a oboru divadelní scéna na Wayne State University v Detroitu Markéta Fantová. Od loňského roku se také uděluje ocenění pro Manažera roku, iniciované panem Jiřím Opělou, dlouholetým manažerem Pražského komorního baletu. Porotu, která rozhodne o jejím letošním vítězi, tvoří průkopník managementu nezávislého tanečního souboru Jiří Opěla, Manažerka roku 2016 Karolína Hejnová a taneční publicistka Jana Návratová.
V rámci doprovodných programů se uskuteční neformální burza projektů Meet the Artists, která českým umělcům zprostředkovává přímý kontakt se zahraničními i regionálními prezentery. Další akcí pro profesionály je Choreografické fórum pořádané Centrem choreografického rozvoje SE.S.TA, tento rok se zaměří na práci s prostorem. Přehlídka proběhne na osmi pražských scénách: Ponec – divadlo pro tanec, Studio ALTA, Alfred ve dvoře, DOX – Centrum současného umění, Experimentální prostor NoD, Jatka78, Divadlo Duncan Centre a La Fabrika.
Z Německa: Polina Semionova se vrací a nový titul ve Stuttgartu
Baletní publikum v Berlíně se muselo rok obejít bez své hvězdy. Primabalerína Polina Semionova, která přišla do Německa už v sedmnácti letech na post sólistky, bezprostředně po ukončení studia tance v Moskvě, se vrací na scénu po roční mateřské dovolené. V této sezoně je oficiálně hostující sólistkou, ale bez ohledu na titul na papíře k berlínskému baletu zkrátka patří. Objeví se v jedné z nejpopulárnějších rolí – jako Taťána v Crankově Oněginovi, a to 26. dubna. „Jsem napjatá, že budu zase stát na jevišti a budu se moci setkat s publikem. Už je to přesně rok a moc mi to chybí. Cítím se šťastná a bohatá a doufám, že se o své pocity budu moci s publikem podělit,“ vzkazuje tanečnice svým divákům. Do konce sezony se vrátí ještě do dvou dalších kusů: do choreografie White Darkness Nacha Duata a do role Princezny Aurory v Šípkové Růžence.
Od 24. března má Stuttgarter Ballett na repertoáru nový komponovaný večer. Nachtstücke, tedy Noční kusy, díla současných choreografů inspirovaná tím, co se odehrává mimo dosah denního světla. O původní premiéru jde ale jen v jednom ze tří případů. První choreografie pochází od Edwarda Cluga (umělecký šéf baletu v Mariboru), jmenuje se Ssss… a Clug ji vytvořil na Chopinova Nokturna. Tři taneční páry nechává tančit v odosobněné půlnoční temnotě. Druhou choreografií jsou Falling Angels Jiřího Kyliána, choreografie, která se nezaobírá stíny ve vnějším světě, ale uvnitř lidské duše. Choreograf a tanečník Louis Stiens tančí ve stuttgartském souboru jako demisólista, ale už od roku 2009 se věnuje i choreografii. Svému domovskému souboru věnoval choreografii Qi, už dvacátou v pořadí.
Zdroje: Česká taneční platforma, Staatsballett Berlin Newsletter, stuttgarter-ballett.de
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
