Straussova operní závěť ve Frankfurtu v režii Brigitte Fassbaender

  1. 1
  2. 2
  3. 3
Operní kukátko (129). Týden od 22. do 28. ledna 2018. V dnešním vydání najdete: Brigitte Fassbaender inscenovala Straussovo Capriccio ve Frankfurtu nad Mohanem. Souboj dvou královen – Maria Stuarda v Theater an der Wien. Billy Budd v Praze – první zahraniční ohlasy. Operní zpěvák jako člověk: Erin Wall. Jonas Kaufmann se chce vrátit do Met. Nehoda na jevišti v Turíně. Raritní objev v nahrávce týdne – Saint-Saënsova Proserpine. Opera na ČT art. Operní humor.

Brigitte Fassbaender inscenovala Straussovo Capriccio

Brigitte Fassbaender (zdroj commons.wikimedia.org / foto Franz Johann Morgenbesser)

Známá mezzosopranistka, nyní velmi úspěšná intendantka a režisérka Brigitte Fassbaender s velkým ohlasem inscenovala ve Frankfurtu nad Mohanem Straussovu „operní závěť“ – operu Capriccio. Myšlenkově bohatá inscenace nadchla diváky i kritiky, kteří se předhánějí v superlativech. Brigitte Fassbaender má velké pochopení pro hudební odkaz Richarda Strausse, některé role jako Octavian v Růžovém kavalíru patřily k jejímu profilovému repertoáru a proslula také jako vnímavá interpretka jeho písní. V posledních ročnících také velmi úspěšně vede skladatelův festival v Garmisch-Partenkirchenu. Ve své poslední režijní práci mohla navázat na spolupráci s dirigentem Sebastianem Weiglem, se kterým zde v roce 2013 připravili inscenaci jiné Straussovy opery – Ariadny na Naxu. Straussovu opernímu dílu stále patří hlavní zájem této umělkyně, v posledních pěti letech inscenovala i Růžového kavalíra na Osterfestspiele v Baden-Badenu nebo Salome v Regensburgu.

Frankfurtská inscenace nabízí vedle jejího promyšleného režijního konceptu, který přenáší děj opery z rokokové Francie do francouzského zámku v době vzniku opery, tedy do válečných let 1941–1942, nádhernou výpravu Johannese Leiackera. Ten využívá četné historické reminiscence a velkorysé pohledy do rokokových prostor. Je též autorem návrhů kostýmů a podle režijního záměru využívá dámský rokokový kostým jako symbol odporu vůči tíživé válečné době. Brigitte Fassbaender se především soustředí na detailní drobnokresbu milostných a erotických vztahů, které propojují společnost na zámku hraběnky Madeleine a jejího bratra.

Richard Strauss: Capriccio – Oper Frankfurt 2018 (zdroj oper-frankfurt.de / foto © Monika Rittershaus)

Dalším triumfem inscenace je skvělé obsazení. Kritika je nadšena výkonem finské sopranistky (působící na mnoha německých a evropských jevištích) Camilly Nylund. Pěvkyně, která byla v dlouhodobém angažmá v drážďanské Semperoper, hostuje v mnoha rolích. A právě postavy z oper Richarda Strausse tvoří jednu z os jejího repertoáru. Ať je to Ariadna (kterou zpívala již ve zmiňované frankfurtské inscenaci nebo v Staatsoper Unter den Linden Berlin), Maršálka z Růžového kavalíra (Luxembourg, Amsterdam), Arabella (Hamburg, Wiener Staatsoper), Salome (Staatsoper Unter den Linden Berlin, Filadelfie, Tokio, Wiener Staatsoper) nebo Chrysothemis z opery Elektra (Drážďany). Kritici chválí její dokonalý přednes, jemné frázování, srozumitelnost slova i hluboký citový ponor představitelky do postavy zamilované ženy mezi dvěma muži, která se snaží zapomenout na těžkou dobu okolo.

Richard Strauss: Capriccio – AJ Glueckert (Flamand), Daniel Schmutzhard (Olivier), Camilla Nylund (Gräfin Madeleine) – Oper Frankfurt 2018 (zdroj oper-frankfurt.de / foto © Monika Rittershaus)

Její nápadníky se zcela rozdílným charakterem ztělesňují tenorista AJ Glueckert (jako mužný hudebník Flamand) a barytonista Daniel Schmutzhard (jako básník Olivier). Strhující je také kreace Tanji Ariane Baumgartner v roli náladové herečky Clairon, která vedle nádherného témbru svého altu zaujme jako vždy vysokou pěveckou kulturou i hereckou intenzitou. Pozadu nezůstává ani představitel Madeleinina bratra basbarytonista Gordon Bintner.

Hudební nastudování Sebastiana Weigleho pak s velkým porozuměním a smyslem pro hudební detail vykresluje Straussovu partituru. Závěrečná scéna, koncipovaná jako odchod Madeleine z okupovaného zámku, vyznívá jako gesto odporu vůči nacistickému režimu (ve výpravě totiž nechybí ani plakát s portrétem Charlese de Gaulla). Strhující inscenace jistě bude aspirovat na oborové hudební ceny. Premiéra se konala 14. ledna 2018 a v prvé sérii v lednu a únoru je naplánováno celkem devět představení.

Souboj dvou královen – Maria Stuarda v Theater an der Wien
Donizettiho historická tragédie o soupeření dvou královen o anglický trůn – opera Gaetana Donizettiho Maria Stuarda zažila mediálně sledovanou premiéru v Theater an der Wien. Pro inscenaci byly získány dvě vynikající pěvkyně a zároveň skvělé zpívající herečky. Titulní roli Marie Stuartovny ztělesňuje v pouhých šesti představeních Marlis Petersen a do role Alžběty I. Anglické je obsazena francouzsko-kanadská dramatická koloraturka Alexandra Deshorties. Obě tato jména jsou zárukou nejvyšší umělecké kvality a nasazení.

Gaetano Donizetti: Maria Stuarda – Marlis Petersen (Maria Stuarda), Alexandra Deshorties (Elisabetta) – Theater an der Wien 2018 (zdroj theater-wien.at / foto © Monika Rittershaus)

Alexandra Deshorties navíc opakuje charakter proslulé anglické „panenské“ královny, který v loňské sezoně (v březnu 2017) zpívala i ve starším díle z doby vlády Tudorovců, v Rossiniho opeře Elisabetta, regina d’Inghilterra na tomtéž jevišti (recenzi jsme přinesli zde). Má nastudovaný ale i part zralé Alžběty v Donizettiho opeře Roberto Devereux (naposledy v cardiffské opeře roku 2013). Partnerem v obou představeních v Theater an der Wien jí byl v roli Leicestera americký tenorista Norman Reinhardt.

Gaetano Donizetti: Maria Stuarda – Marlis Petersen (Maria Stuarda), Norman Reinhardt (Roberto, Conte di Leicester) – Theater an der Wien 2018 (zdroj theater-wien.at / foto © Monika Rittershaus)
Reklama
  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na