Ušlechtilost, něha, procítěnost. Před 35 lety zemřela sopranistka Ludmila Červinková

Diváci mohli její umění obdivovat ve smetanovských rolích, především v Anežce ve Dvou vdovách, Vendulce v Hubičce anebo skvělé Krasavě v Libuši, v níž posléze v řadě repríz ztvárnila i titulní roli. Půvabná Mařenka se později proměnila ve výbornou představitelku Ludmily, v níž vystupovala až do poloviny šedesátých let. Podobně dřívější Rusalka se stala démonickou Cizí kněžnou, v níž slavila úspěch v mnoha desítkách repríz. V Jakobínu byla citlivou Julií, v Čertovi a Káče pyšnou Kněžnou, k jejím znamenitým rolím patřila i Kněžna v dnes už téměř zapomenutém Šelmovi sedlákovi.V Národním se znovu setkala i s rolí Armidy. Z jejích dalších postav v českém repertoáru jmenujme Mirandu ve Fibichově Bouři a titulní roli v jeho opeře Hedy, Kateřinu v Kovařovicových Psohlavcích, Silvanu ve Foersterově Dědově odkazu, ale především Kostelničku v Janáčkově Její pastorkyni a titulní roli v Kátě Kabanové, za jejíž ztvárnění obdržela v roce 1948 Sukovu cenu Hlavního města Prahy.V těchto postavách, stejně jako v titulní roli Burianovy Maryši, kterou zpívala a hrála při prvním uvedení této opery v Národním divadle v roce 1945, mohla plně projevit všechny nuance propojení precizní pěvecké a herecké složky této složité role.

Ze špičkových rolí klasického světového operního odkazu, v nichž Ludmila Červinková účinkovala na scénách Národního divadla, připomeňme Alžbětu ve Verdiho Donu Carlosovi a Amelii v Maškarním plesu, titulní hrdinku v Pucciniho Tosce, Santuzzu v Mascagniho Sedláku kavalírovi či wagnerovské hrdinky Venuši v Tannhäuserovi a Sentu v Bludném Holanďanovi. V Evženu Oněginovi se někdejší roztoužená Taťána proměnila v rozvážnou Larinu.

V závěrečné fázi svého působení vystupovala v premiérách oper slovenských autorů, v Cikkerově Vzkříšení a v Suchoňově Krútňavě – role Zalčičky v této opeře byla poslední, kterou Ludmila Červinková v Národním divadle nastudovala. Naposledy vystoupila na jevišti naší první operní scény v roli Lariny v Čajkovského Evženu Oněginovi 5. února 1968.

Hlas Ludmily Červinkové je zaznamenán na reprezentativních nahrávkách klasických českých operních děl, jako jsou Prodaná nevěsta, Hubička, Libuše či Rusalka, v hudebním nastudování Jaroslava Krombholce a Zdeňka Chalabaly.

Po léta vyučovala na Akademii múzických umění v Praze. Mezi její úspěšné žákyně patří například sopranistka Antonie Denygrová.

Ludmila Červinková zemřela v Praze 16. září 1980.

Foto archiv ND / Josef Heinrich, Jaromír Svoboda