Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Francouzská opera
Francouzská opera, narážející v českých zemích poněkud na bariéru jazykového nastudování, se v následující sezoně bude reprezentovat třemi velkými díly lyrické opery. Shodou okolností u všech třech titulů jde o zhudebnění světových literárních látek a libretům těchto tří oper je příležitostně vytýkána simplifikace původních idejí předloh. Ale zákonitosti operního jeviště jsou rozdílné…

Brněnského předvánočního Gounodova Fausta nastuduje přední český operní režisér Jiří Heřman, který stejný titul režíroval již ve Velkém divadle J. K. Tyla v Plzni roku 2013 (recenzi jsme přinesli zde). Hudební nastudování povede Marko Ivanović (a druhým dirigentem bude Pavel Šnajdr). Na scénu Pavla Svobody a v kostýmech Lenky Poláškové se vrátí i dvě Markétky z plzeňské inscenace – Jana Šrejma Kačírková a Kateřina Kněžíková. Další hosté, Luciano Mastro a Magnus Vigilius, vystoupí v tenorové roli Fausta. Role Mefistofela pak bude obsazena sólisty domácího souboru Davidem Nyklem (který zpíval tuto roli také v Plzni) a Janem Štávou. Premiéra (16. prosince 2017) se bude konat nikoliv v Mahenově divadle, ale na brněnském Výstavišti v pavilonu P.

Se shakespearovským výročím se minulo nastudování Thomasova Hamleta souborem plzeňské opery. Po Státní opeře v Praze (2001) a Ostravě (2016) bude mít lokální premiéru v Plzni 20. ledna 2018 na Nové scéně.

Nové divadlo Plzeň (zdroj cs.wikipedia.org/Hadonos)

Na scénu Národního divadla v Praze také vstoupí po dlouhé přestávce (naposledy reprízován roku 1939) Werther Julese Masseneta. Inscenace je převzata z frankfurtské opery z roku 2005. Úspěšné představení režíruje uznávaný Willy Decker ve scénografii Wolfganga Gussmanna (též autor návrhů kostýmů). Hudebně titul nastuduje a dirigentem bude Petr Kofroň, inscenace má disponovat více obsazeními (premiéry 7. a 9. června 2018).

Německá opera
Německá opera devatenáctého a dvacátého století v příští sezoně ve výběru domácích operních dramaturgů takřka zcela chybí. Koncertně bude provedena (v jediném večeru 1. března 2018 ve Fórum Karlín) opera Donna Diana Emila Nikolause Freiherra von Reznicka (1860–1945). Komedie s vážnými podtóny podle dobově oblíbené komedie Augustina Moreta má historickou vazbu na Neues deutsches Theater v Praze, kde mělo dílo 16. prosince 1894 světovou premiéru. Ač bylo po roce 2000 několikrát uvedeno na německých menších a středních scénách a na základě inscenace (2003) v Kielu vznikla i živá nahrávka, nezdá se, že by šlo o zásadní obohacení repertoáru. Navíc uvedení v karlínském prostoru nedává pamětnický smysl, když původní jeviště premiéry je v rekonstrukci. Koncertní provedení bude dirigovat Andreas Sebastian Weiser.

Fórum Karlín Praha (zdroj forumkarlin.cz)

Bude ale inscenováno několik titulů klasicistní opery. Zájem jistě vzbuzují obě ohlášené Ifigenie Christopha Willibalda Glucka. Ostravská Ifigenie v Aulidě (premiéra naplánována na 14. prosince 2017) bude nastudována dirigentem Zdeňkem Klaudou (další dirigent František Macek) a pro režii se podařilo získat významného polského operního režiséra (a také intendanta) Michała Znanieckého. Ten si s sebou přivádí částečně vlastní tým (například kostýmní návrhářka Zofia Dowjat) a italského scénografa Luigiho Scoglia, se kterým spolupracoval například v krakovské opeře. Vypsáno je dvojí obsazení hlavních rolí: Markéta Cukrová nebo Janja Vuletic (Klytaimnestra), Jiří Hájek nebo Tomáš Šelc (Agamemnon), Michaela Popik Kuštěková nebo Karolina Plicková (Ifigénie). Otazníky však trochu budí informace, že dílo bude uvedeno v hudební a textové úpravě Richarda Wagnera z roku 1847. Český divák toto dílo neslyšel mnoho let a Wagnerovo přepracování, dnes spíše považované za zajímavost vhodnou pro srovnávací nebo festivalové produkce, posouvá Gluckovo monumentální operní dílo poněkud jiným směrem. Titul bude proveden v němčině s českými titulky. Dirigent Vojtěch Spurný, který má dostatek zkušeností se starou hudbou, a režisér Lubor Cukr pak připraví pro opavskou scénu Ifigénii na Tauridě (premiéra 18. února 2018). Opera bude hrána ve francouzské originální verzi.

Slezské divadlo Opava (zdroj FB SDO)

Na českých scénách nemohou chybět Mozartovy opery. Brno zařazuje Così fan tutte s premiérou 28. května 2018 v Mahenově divadle (hudební nastudování Jakub Klecker, další dirigent Robert Kružík). Prakticky nováčkem v operní režii bude Anna Petrželková, dcera českého režiséra a literáta Jana Antonína Pitínského, která zatím režírovala převážně činoherní tituly na českých i slovenských jevištích. Scénu navrhne Eva Jiřikovská a kostýmy Hana Knotková. V rolích Fiordiligi se budou střídat Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková, jako Dorabella Václava Krejčí Housková a Jana Hrochová, v roli Ferranda jako host vystoupí Ondřej Koplík a jako Guglielmo Roman Hoza nebo Igor Loškár.

Národní divadlo Brno (zdroj commons.wikimedia.org/Millenium187)

Národní divadlo v Praze na scéně Stavovského divadla bezprostředně nahradí Figarovu svatbu v inscenaci Josef Průdka (2002) novým představením v režii Magdaleny Švecové (premiéra 1. a 3. února 2018). Hudebně dílo nastuduje Enrico Dovico, za scénografa je vypsán Andrej Ďurík a kostýmy navrhne Kateřina Štefková. Ve vícenásobném obsazení se objevuje i mezinárodní hvězda Adam Plachetka jako Hrabě Almaviva. Figarova svatba sice patří ke stěžejnímu repertoáru Národního divadla, ale je otázkou, zda by nebylo vhodné inscenovat i některé další operní tituly z ranější tvorby Wolfganga Amadea Mozarta, které současný český divák nepoznal na scéně vůbec.

  1. 1
  2. 2
  3. 3
  4. 4

Související články


Reakcí (5) “Operní premiéry a jejich protagonisté v nové sezoně českých a moravských divadel

  1. Věčná škoda,že pan Pitínský na operu nezanevřel definitivně.Jeho činoherní režie operních inscenací jsou vždy nepřijatelné .Doufám ,že jeho dcera ,která ,jak píšete ,také nemá s operou zkušenosti ,nebude otce následovat.Činoherní režizeři jsou vždy špatnou volbou pro operu .

  2. To nemyslíte vážně. Pan Pitínský přece za režii opery Henryho Purcella Dido a Aeneas v Plzni obdržel hned dvě ceny – Cenu Alfréda Radoka a titul Nejlepší inscenace roku 1998, velmi povedené byly i jeho mnohé další operní inscenace. A zřejmě vám unikla (autorovi článku též) i současná zdařilá Pitínského režie Řekých pašijí v Olomouci.

  3. Za jakoukoliv Fibichovu operu jsem rád, ale je fakt škoda, že Plzeň nakonec nenašla odvahu na Hedy. Dočkáme se někdy v brzké době této opery? Že by výzva pro Národní divadlo? Opravu si nemyslím, že by zrovna Petr Kofroň byl „brzdou pokroku“ pokud jde o českou operu. Ta jeho „plzeňská stopa“ je v tomto směru dost výmluvná. Ale ND do skončení rekonstrukce Státní opery má co dělat ufinancovat běžný provoz (do Karlína si diváci moc cestu nenašli), tak asi musíme počkat až na sezonu 2019-20. Doufejme, že i na Dalibora dojde. I když za sebe říkám, že bych raději tu Hedy nebo třeba nějakého Foerstera (Kofroň onehdy sliboval Bloud) nebo Nováka. Dalibora ( a další Smetanovi opery) máme šanci si když tak pustit aspoň přes youtube ze starých provedení, Hedy ani jiné neznámé české opery nikoliv. Ani ta Nevěsta Mesinská tuším nikde celá na internetu k dispozici není, takže se do Plzně na tuto inscenaci hodně těším.

Napsat komentář