Zaostřeno na Mnichovské operní slavnosti
Letní operní festivaly I.
Münchner Opernfestspiele 2017
Mnichovské operní slavnosti nabízejí bohatou paletu celkem jednatřiceti operních představení na dvou hlavních scénách Bayerische Staatsoper po ukončení regulérní divadelní sezony, a to mezi 24. červnem a 31. červencem 2017. Přehlídka nejúspěšnějších inscenací uplynulých sezon obsazená předními světovými pěvci obsahuje šestnáct operních titulů, z toho dva ve festivalové premiéře. Převládají tituly italského a německého repertoáru.
V letošním ročníku jsou zastoupena především operní díla Giuseppe Verdiho. Dvakrát zazněla La traviata se Sonyou Yonchevou v hlavní roli (27. a 29. června), jedenkrát Nabucco (15. července s Dimitrim Plataniasem a Liudmylou Monastyrskou), dvakrát by měla být uvedena i Síla osudu v režii Martina Kušeje s Anjou Harteros a Jonasem Kaufmannem (19. a 23. červenec). Dvakrát je zařazena i Rossiniho belcantová opera Semiramide (recenzi inscenace jsme přinesli zde), kam se v obsazení vedle Daniely Barcellony vrátí po operačním zákroku Joyce DiDonato jako asyrská vládkyně (21. a 24. červenec).
Skladatel Gaetano Donizetti je zastoupen dvěma operami, nejprve Lucií di Lammermoor (13. a 16. července) s koloraturní sopranistkou Dianou Damrau v titulní roli, a pak francouzskou verzí Favoritky s Elīnou Garančou a Matthewem Polenzanim (26. a 29. červenec).
Skromněji je zastoupená veristická opera, v letošním ročníku zcela bez děl Giacoma Pucciniho, a to jen dvěma představeními Giordanova Andrei Chéniera v závěru festivalu (s hvězdami Jonasem Kaufmannem – překlad rozhovoru s ním o této inscenaci najdete zde, a Anjou Harteros ve dnech 28. a 31. července).
Jediným ryze francouzským titulem jsou tentokráte Offenbachovy Hoffmannovy povídky (27. a 30. července) s Michaelem Spyresem v titulní roli a Aleksandrou Kurzak ve čtyřroli Hoffmannových životních lásek.
Z oper Wolfganga Amadea Mozarta slyšeli návštěvníci festivalu dvakrát Kouzelnou flétnu v klasické inscenaci Augusta Everdinga (6. a 8. červenec). V mnichovské přehlídce nemůže chybět dílo Richarda Wagnera, ale letos byla zařazena jediná repríza Tannhäusera (9. červenec) pod taktovkou Kirilla Petrenka s Klausem Florianem Vogtem, Anjou Harteros a Elenou Pankratovou. Nechybí ani obdivovaná režie Krzysztofa Warlikowského Straussovy opery Žena beze stínu (naše recenze této inscenace byla publikována zde) ve dvou reprízách (2. a 5. červenec) také s vynikajícím obsazením a dirigentem Kirillem Petrenkem.
Slovanská opera je zastoupena Šostakovičovou Lady Macbeth Mcenského újezdu, diriguje Kirill Petrenko, v hlavní roli vražednice z vášně vystoupí Anja Kampe (22. červenec) a radost příznivcům české opery jistě udělala i repríza Dvořákovy Rusalky (25. červen) v režii Martina Kušeje s Kristīne Opolais jako nešťastnou vodní bytostí a poněkud scénicky diskutabilní Janáčkova Její pastorkyňa, zde tradičně pod zavedeným názvem Jenůfa v repríze 14. července. Pod taktovkou českého dirigenta Tomáše Hanuse ve skvělém obsazení (Karita Mattila, Eva-Maria Westbroek, Stuart Skelton) také vystupoval český tenorista Pavel Černoch.
Dvě letošní festivalové premiéry na hlavních jevištích jsou věnovány dílům německé opery, jež nebývají příliš často inscenována. Na mnichovskou hlavní scénu se po více než devadesáti letech vrátila opera Die Gezeichneten (Poznamenaní) Franze Schrekera. O hudebně strhující nastudování Inga Metzmachera, avšak méně zajímavém scénickém výkladu Krzysztofa Warlikovského jsme referovali v samostatné recenzi (zde). Zařazena byla čtyři představení na počátku července. Čtyři představení má také ohlášena nová inscenace romantické opery Carla Marii von Webera Oberon, König der Elfen (Oberon, král elfů) na historické scéně Prinzregententheater pod taktovkou Ivora Boltona s hlavními představiteli Annette Dasch a Julianem Prégardienem v poslední dekádě července. K inscenaci se vrátíme v samostatné recenzi z reprízy 30. července.
Festivalová nabídka se neomezuje jen operní představení, baletní nadšenec zde nalezne i dva balety na hlavní scéně (Chačaturjanova Spartaka a moderní balet Alice im Wunderland podle klasické předlohy Lewise Carolla) i večer mladých choreografií na scéně Prinzregententheater ve třech představeních).
Pozornost věnuje dramaturgie festivalu i soudobé opeře. Na scéně Postpalastu v modernistické kruhové budově z dvacátých let dvacátého století jsou nastudovány tři tituly moderního hudebního divadla. Nejdříve proběhly čtyři reprízy úspěšné současné opery Marka-Anthonyho Turnageho Greek (Řek) z roku 1988. Tato parafráze oidipovského příběhu, zasazená do londýnské čtvrti East End v osmdesátých letech dvacátého století, je pevně spjata s Mnichovem. U skladatele byla objednána u příležitosti prvního ročníku Münchener Biennale a byla premiérována v mnichovském kulturním centru Gasteig.
V Postpalastu zazněly i další dvě premiéry – musik-theater s názvem [catarsi] (psáno v hranatých závorkách a malými písmeny). Jde o kolektivní multimediální projekt souboru AGORA a o scénické dílo pro tři interprety vycházející materiálově (hudebně i textově) z Beethovenovy opery Fidelio.
Program je doplněn i šesti komorními koncerty a šesti písňovými recitály (Thomas Hampson, Anja Harteros, Christian Gerhaher, Diana Damrau, Pavol Breslik a Simon Keenlyside). Simon Keenlyside předvede program obdobný letošnímu pražskému lednovému vystoupení (recenzi jsme přinesli zde) se skladbami „lehčího“ kalibru (Gershwin, Kálmán, Kern a další) a slovenský tenorista vystoupí v komponovaném písňovém večeru, na kterém nebudou chybět písně Antonína Dvořáka nebo Mikuláše Schneider-Trnavského (29. červenec). Obsáhlý festivalový program doplnily dva živé přenosy (úvodní koncert a Tannhäuser) přenášené na obrovské plátno Max-Joseph-Platz i řada dalších připojených akcí (semináře k premiérám, programy pro mladé posluchače a tak dále).
Zájem o představení je obrovský, a to i přes cenu vstupenek, jež se většinou odvíjí od nejvyšší kategorie okolo 180 euro. Mimořádný zájem provází zejména představení, ve kterých vystupují oblíbenci mnichovského publika – Jonas Kaufmann, Anja Harteros nebo Diana Damrau. Jejich představení byla záhy vyprodána a před večerními pokladnami do poslední chvíle stojí zástup (většinou marně) doufajících zájemců. Mnichovský operní festival svým načasováním i nejvyšší kvalitou představuje silné lákadlo pro milovníky opery. Přitažlivost festivalu navíc zvyšuje i dobrá dostupnost a tradiční turistická infrastruktura Mnichova, metropole přívětivě naladěné na návštěvníky a milovníky umění.
Schrekerovi Die Gezeichneten v Kolíně nad Rýnem
Schrekerova opera s dekadentním námětem Die Gezeichneten (Poznamenaní) nebudí zájem jen na mnichovské operní přehlídce, ale během července se jí dostalo i nového nastudování na operní scéně v Kolíně nad Rýnem. Po úspěšné sérii představení v roce 2013 místní operní soubor zařadil znovu pět repríz této opery (od 2. do 16. července 2017) jako prázdninové lákadlo.
Kolínská inscenace pracuje s výtvarnou podobou současného světa (v tomto případě dvou vybydlených bytů uprostřed trosek moderního světa), kam ale pronikají jednotlivé elementy historické architektury nebo dobových kostýmů. Vizuální podoba představení se jednak inspiruje filmovými díly žánru film noir i současnou vlnou drsné severské filmové detektivky, zároveň zde najdeme i četné odkazy na barokní obrazovost Rubensovy doby.
Celková podoba inscenace je dílem Patricka Kinmontha, který operu režíroval, vytvořil působivou scénografii a návrh kostýmů ve spolupráci s Darkem Petrovicem. Anglo-irský výtvarník Patrick Kinmonth je mnohostrannou osobností současného divadla i výtvarné kultury.
Vytvořil jako výtvarník řadu výrazných a úspěšných inscenací s Robertem Carsenem, pracuje jako designer, fotograf, kurátor výstav i autor návrhů výtvarných řešení výstav, filmový a divadelní režisér, ale také je známý svojí malířskou tvorbou. Jeho inscenace vynikají promyšlenou vizualitou, kterou domácí divák poznal například při důmyslné a efektní „vodní“ scénografii v inscenaci Káti Kabanové, kterou převzalo Národní divadlo v Brně (recenze zde). Inscenaci znovu nastudoval zkušený dirigent maďarského původu Stefan Soltesz, který byl dlouhou dobu činný jako hudební ředitel operního souboru v Essenu.
Kolínská inscenace nabízí také vynikající pěvecko-herecké obsazení. Postavu tělesně postiženého Alviana zpívá německý tenorista Marco Jentzsch, pěvec vystupující na mnoha německých scénách ve velmi různorodém repertoáru. Ztvárňuje jak mozartovské party (Belmonte), tak wagnerovské role (Erik, Lohengrin, Parsifal) i role italského repertoáru (Rodolfo, Cavaradossi) nebo vypjaté role napsané pro charakterního tenoristu (Tambojar v Bergově Vojckovi). Vystupuje i v nastudováních klasických operet, třeba v tenorových partech v Netopýrovi (Alfred) nebo Veselé vdově. Německá kritika vysoce hodnotí jeho kreaci handicapovaného hrdiny, jehož charakterizuje bez hrbu nebo jiného tělesného defektu, ale s výraznou mimikou a pohybovou stylizací jako postavu hluboce vnitřně trpící.
Citlivou a vokálně velmi přesvědčivou je i německá sopranistka Anna Gabler (poslední pražská Chrysothemis ve Straussově Elektře) jako Carlotta. A postavu bezohledného svůdce Tamareho zpívá známý dánský barytonista Bo Skovhus ve své obvyklé vysoké pěvecké i herecké kvalitě. Kritici pochvalně uvádějí i obsazení menších rolí ze stálého souboru kolínské opery.
Nahrávka týdne
Duni, Egidio Romualdo – Les deux chasseurs et la laitière. Accademia dell’Arcadia, dirigent Roberto Balconi. Brilliant Classics 2016, 95.422 (1 CD). Drobná operní práce, komedie v jednom aktu Egidia Romualda Duniho s překladovým názvem Dva lovci a mlékařka, vychází námětově ze dvou bajek slavného literáta Jeana de La Fontainea.
Egidio Romuald Duni (1708–1775), narozený a vystudovaný v Itálii, se v roce 1757 definitivně usadil v Paříži, aby se zde stal vedle Grétryho a Monsignyho jedním z předních mistrů francouzské komické opery. Zvláště vynikl v kombinovaném žánru comédie mêlée d’ariettes, variantní formy opery comique, která spojuje jednoduché kratší árie či drobné ansámbly (zpravidla pro dva nebo tři hlasy) s mluvenými dialogy. Hudební čísla jsou nerozsáhlá, hudebně žánr využívá oblíbená tempa a formy známé i z taneční a lidové hudby. Text bývá vtipný a vyžaduje zdatné představitele v hereckém výkonu.
Tuto charakteristiku plně naplňuje i Duniho asi pětatřicetiminutová hudební komedie na text Louise Anseaumea, předního tvůrce libret tohoto žánru, který vedle Charlese Favarta patřil k nejoblíbenějším libretistům francouzské komické opery druhé poloviny osmnáctého století. Dílko pochází z roku 1763 a je jedním z nejúspěšnějších jevištních titulů Duniho, který se v roce 1761 stal hudebním ředitelem Comédie-Italienne. Stylově lze dílo zařadit jako přechod od klasicismu ke galantnímu stylu. V tomto díle patrně také vystupovala Marie Antoinetta v jediné ženské roli (soprán vedle dvou dalších partů pro tenor a vyšší baryton) při pozdějším nastudování v takzvaném Divadle královny v Malém Trianonu roku 1783.
Půvabná nahrávka pochází z roku 2010 z nastudování komorního souboru specializovaného na starou hudbu Accademia dell’Arcadia a všichni tři sólisté (Agnieszka Budzińska-Bennett, Maciej Straburzyński a Łukasz Wilda) s četnými zkušenostmi s barokním a klasicistním repertoárem tlumočí tři typové charaktery s přehledem a jazykovou vybaveností. Velmi příjemný poslech díla, které přibližuje historický žánr, jenž se mimo francouzská jeviště inscenuje na scéně jen minimálně. I když tato Duniho práce se těší českému jazykovému primátu: prvním představením opéry comique v češtině v pražské Thámově Boudě byla právě Duniho Mlíkařka a oba myslivci roku 1786 nebo 1787. Nahrávku doplňuje symfonie Michala Orlowskiho.
Opera na ČT art
Georges Bizet – Carmen. Pátek 21. července 2017, 21.15–23.30. Umělecký program České televize nabízí další přímý přenos z významných operních a festivalových jevišť v Evropě. Tentokráte jde o festival Bregenzer Festspiele. Na druhé představení po premiéře 19. července 2017 je ohlášeno následující obsazení hlavních rolí: francouzská mezzosopranistka Gaëlle Arquez (Carmen), švédský tenorista Daniel Johansson (Don José), americký barytonista Scott Hendricks (Escamillio) a ruská sopranistka Elena Tsallagova (Micaela). Stejné obsazení bylo ohlášeno i na premiérové představení. Hlavní role mají tři obsazení a střední role po dvou obsazeních. Jako jednu z představitelek Carmen v pozdějších představeních nalezneme i ukrajinskou mezzosopranistku Lenu Belkinu (pražskou Rossiniho Popelku) a jednou z Mercedes je i slovenská mezzosopranistka Judita Nagyová, která působí převážně na německých scénách a v roce 2018 by v repríze Carmen zde měla zpívat i titulní úlohu.
Režisérem nového představení na jezerní scéně je uznávaný Kasper Holten a trumfem by mohla být scénografie britské umělkyně Es Devlin, která spolupracuje jak s divadlem, tak s hvězdami pop-music na jejich show. Vytvořila s použitím moderních technologií strhující show například pro skupinu Pet Shop Boys nebo americkou hvězdu Beyoncé, ale byla i spolutvůrkyní závěrečného ceremoniálu londýnských olympijských her v roce 2012. Výtvarnou dominantou inscenace budou dvě obrovité ruce vynořující se z hladiny jezera a soubor projekčních ploch uspořádaných do abstraktní plastické 3D stavby.
Hudebně inscenaci nastudovali Paolo Carignani a Jordan de Souza, kteří se také střídají za dirigentským pultem. Sborových partů se ujal Pražský filharmonický sbor, který vede Lukáš Vasilek. Představení začínají ve 21.15 a hraje se bez přestávky.
Operní humor
Slavný dirigent Arturo Toscanini (1867–1957) byl jednou osloven před služebním vchodem milánského divadla Teatro alla Scala neznámou dámou, která ho velmi naléhavě a vehementně žádala o lístek na večerní, zcela vyprodané představení.
Toscanini udělal omluvné gesto a spěchal do dirigentské šatny. Doufal, že se tak dámy definitivně zbavil, ale ta zřejmě nechtěla svoji prosbu tak lehko vzdát a následovala Maestra až do šatny. Ten si tam si svlékl plášť, a když viděl, že dáma nepochopila a neodchází, řekl: „Milostivá paní, mám v divadle zajištěno jedno volné místo. Pokud chcete, s radostí vám ho přenechám.“ Dáma, celá šťastná, začala děkovat, a pak se zeptala, kde to inkriminované místo je. Toscanini jí stoicky odpověděl: „V orchestřišti, za dirigentským pultem, milostivá paní.“
Nejaktuálnější zprávy ze světa hudby přímo do Vaší schránky
[mc4wp_form id="339371"]
