Zpola (?) zapomenuté opery. Česká opera (9)

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Ředitel německého divadla p. A. Neumann píše p. Schmoranzovi:
‚Jak jsem Vám při naší poslední konferenci řekl, zamýšlí podepsané ředitelství přijmouti Weisovu operu Der polnische Jude. Jak jste mi tenkrát sdělil, nereflektujete na tuto operu a nehodláte také proti jejímu přijetí král. zemským německým divadlem ničeho namítati. Kvůli pořádku prosím však, abyste mi to ráčil písemně potvrditi.
V Praze, 17. ledna 1901
Angelo Neumann‘

Řed. p. Schmoranz píše řediteli p. Neumannovi:
‚Ku ctěnému dotazu ze dne 17. t. m. kladu si za čest odpověděti, že nenamítám ničeho proti tomu, aby král. německé zemské divadlo provozovalo u Vás zadanou operu p. Karla Weise Der polnische Jude. Opera tato psána jest na německé libreto a musí tudíž podle naší konvence považována býti za dílo německého původu.

V Praze, dne 18. ledna 1901
G. Schmoranz‘

Řed. Schmoranz píše do Plzeňských listů:
‚Není pravda, že p. řed. Neumann sám premiéru (Polský žid) Národnímu divadlu vyhraditi chtěl, poněvadž jde o práci českou, a že správa Nár. divadla odpověděla, že dílo to za české nepokládá. Pravda jest, že pan řed. Neumann – následkem konvence mezi oběma zemskými divadly uzavřené – oznámil správě Národního divadla, že hodlá dílo Weisovo provozovati, poněvadž podle konvence musí býti pokládáno za operu německou; neboť jest komponováno na německé libreto, jehož autorem jest vídeňský spisovatel Leon. Správa Národního divadla nemohla odporovat stanovisku p. řed. Neumanna, poněvadž toto stanovisko se zakládá na skutečném znění konvence.

V Praze, 28. října
G. Schmoranz‘

Touto korespondencí jest jasně prokázáno, že správa Národního divadla, za kterou v tomto případě odpovídá chef opery p. Kovařovic i p. řed. Schmoranz, nechtěla mou operu provozovati, naopak, že ji odmítla jako dílo německého původu, a že ji ochotně německému divadlu přenechala.

Touto korespondencí je také prokázáno, že správa Národního divadla, byvši po skvělém úspěchu mé opery veřejně interpelována, utekla se bez ostychu k nepravdě, aby se před veřejností očistila a mne naproti tomu postavila do špatného světla.

Že se správě Národního divadla skutečně podařilo veřejnost tímto způsobem uvésti v omyl, a že jsem následkem toho byl veřejně i soukromě odsuzován, ba i bojkotován, jest všeobecně známo.

Všude jinde by takovéto jednání správy prvního uměleckého i národního ústavu bylo uznáno za nešlechetné, a umělci, takovým neslýchaným způsobem odstrčenému, dostalo by se jistě plného zadostiučinění. Nejsem tak pošetilým, abych něčeho podobného očekával. Spíše vyskytne se zítra někdo, kdo za všechno to podá p. Kovařovicovi na jevišti zase – trnovou korunu.

V Praze, dne 3. března 1906
Karel Weis“

Karel Weis: Polský žid – Státní opera Praha 2001 (zdroj nekvasil.com)

Současně, rovněž 4. března 1906 a na téže straně Národní politiky, vyšla Schmoranzova obsáhlá replika, v níž znovu rekapituloval i dříve otištěnou korespondenci:

Abych tvrzení p. Karla Weise, obsažené v zaslánu ze dne 2. t. m. do pravého světla postavil, konstatuji prostě následující fakta:

Koncem srpna nebo začátkem září 1900, kdy chef opery p. Karel Kovařovic meškal na krátké dovolené mimo Prahu, přišel ke mně do ředitelny pan Karel Weis a oznamoval mi, že pracuje na opeře, kterou by zadal Národnímu divadlu, ale jen tehdy, mohu-li mu zaručiti, že bude nejdéle do 10. listopadu provedena. Na to jsem mu odvětil, že mu musím říci předem, že mu to zaručiti nemohu, protože jsme dali již před prázdninami mistru Fibichovi slib, že jeho velká opera Pád Arkuna, s jejímž rozepisováním bylo započato již za staré správy a jež bylo z rozkazu mého p. předchůdce [F. A. Šuberta] potom zaraženo, bude první naší novinkou a podle přání skladatelova ke dni 28. října poprvé provedena [premiéra byla 9. listopadu]; příprava k této velké opeře že zabere tolik času a práce, že vedle ní sotva by bylo možno nastudovati jinou operní novinku tak, aby premiery mohly následovat v několika dnech za sebou. Mimo to, že dlužno vždycky počítati s možností zpoždění následkem ochuravění účinkujících. Především však že se k tomu nemohu zavázat, nevěda, neklade-li třeba nová opera páně Weisova takové hlasové nebo scénické požadavky, jimž by Národní divadlo t. č. nemohlo vyhovět. S tím jsme se rozešli.

Dne 25. října došel mne od p. Weise list tohoto znění:

‚Slavné ředitelství Národního divadla v Praze!
Dovoluji si učiniti Vám oznámení, že tento týden dokončím 2aktovou operu Polský žid a mohl bych dodati počátkem listopadu klavírní výtah i všechny party rozepsané. Partitura není sice hotova, ale během tří neděl mohu dodati I. a během dalších tří neděl II. jednání. Nejdéle v první polovici února mohla by opera býti uvedena na jeviště. Jestli slav. ředitelství na operu moji reflektuje, prosím, aby zahájeno bylo se mnou vyjednávání. V úctě hluboké Karel Weis, Eliščiny lázně.‘

Několik dní potom dostavil se p. Weis ke mně do ředitelny k rozmluvě o své opeře a tu jsem mu řekl, že ředitelství se o ní může vysloviti teprve, až ji sezná, až bude zadána.

Očekával jsem proto, že je konečně zadá a když se tak nedělo, urgoval jsem její zadání následovním dopisem.“

Schmoranz zde otiskuje svůj výše citovaný dopis ze 14. listopadu 1900 a Weisovu odpověď na něj z 16. listopadu:

„Slovutný pane řediteli! Ráčíte-li míti upřímný úmysl operu moji provozovati, račte laskavě dáti mi odpověď na můj dopis, který jsem Vám resp. správě N. d., kterouž ráčíte reprezentovati, dne 24. m. m. zaslal. V úctě dokonalé Karel Weis.“

Načež Schmoranz zveřejňuje i svůj dopis Weisovi z 18. listopadu 1900:

„Velectěný pane! Ctěný Váš list ze 16. t. m. mne překvapuje. Prvý Váš list z 25. m. m. považoval jsem za vyřízený ústní rozmluvou s Vámi, v níž jsem Vám prohlásil, že ředitelství Národního divadla může o Vašem novém operním díle se vysloviti teprv, až je zadáte k provozování. Čekal jsem tedy, že operu svou nám zadáte, a když se to nestalo, dovolil jsem si učiniti k Vám dotaz ze dne 14. t. m. Z dotazu toho ráčíte zajisté, velectěný pane, seznati, že ředitelství Nár. divadla má ‚upřímný úmysl‘ operu Vaši provozovati. Znamenám s veškerou úctou oddaný G. S.“

Místo partitury poslal však Karel Weis 20. listopadu 1900 další dopis:

  1. 1
  2. 2
  3. 3

Mohlo by vás zajímat


Komentáře. Respektujte prosím pravidla diskuze.

Please Login to comment

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

  Subscribe  
Upozornit na