Čeští tanečníci míří na festival Fringe do Skotska

Týden s tancem (29) - od 19. do 25. července 2017. V dnešním vydání najdete: Český tanec se chystá dobýt Edinburgh. Vídeň zve na měsíc tance. Střípky z prázdninové ankety a co připravují Bratislava, Košice, Vídeň a Berlín na novou sezonu?

České taneční soubory se chystají na festival Fringe do Skotska
Edinburgh Festival Fringe, který letos proběhne od 4. do 28. srpna, je největší přehlídkou scénických umění na světě a nejednou už na něm zabodovaly české soubory představující oblast současného tance a pohybového divadla. Každoročně jsou zde uvedeny tisíce představení z celého světa, které zhlédnou statisíce diváků. Na Fringe jezdí jak profesionální publikum a novináři, tak diváci ze všech koutů světa. Festival probíhá celý měsíc ve všech částech města, hraje se nejen v divadlech, ale také pod širým nebem v ulicích.

České centrum Londýn zde letos ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem a dalšími českými i britskými partnery za podpory ministerstva kultury České republiky již pošesté organizuje Czech Showcase 2017, přehlídku současného českého tance a pohybového divadla, kde se představí soubory Cirk La Putyka, Spitfire Company, DOT504, 420PEOPLE a Lenka Vagnerová & Company.

Od 4. do 12. srpna bude na festivalu vystupovat Cirk La Putyka se svou poslední premiérou Batacchio (konala se v květnu, recenzi jsme přinesli zde). Jako ostatní inscenace souboru je směsí nového cirkusu, pohybového divadla a tance, v tomto případě je divadlo a jeho počátky v rukou kočovných komediantů také hlavním tématem.

Téměř ve stejnou dobu se představí soubor choreografky Lenky Vagnerové s inscenací Gossip (premiéra 2015). Silné tanečně divadelní představení vypráví o mezilidských vztazích a jejich pokřivení pomluvami. Soubor Lenky Vagnerové se úspěšně účastnil festivalu Fringe v roce 2014 a nepřišel s prázdnou – za mysteriózní choreografii La Loba, i jinak ověnčenou cenami nejen v České republice, získal Herald Angel Award a nominaci na Total Theatre Award.

Poprvé na festival dorazí soubor 420PEOPLE. Od 10. do 19. srpna bude uvádět choreografii Václava Kuneše Wind-up, lehce zjednodušenou oproti originálu v užití vizuálních prostředků, projekcí. Inscenace měla premiéru v roce 2012 v Divadle Archa a je oblíbeným zájezdovým číslem, které má soubor zažitý. Představení o věčném souboji s nepostihnutelným časem nechává jednoduše proudit a vybuchovat energii tance a pohybu.

Soubor DOT504 byl kdysi na festivalu Fringe úspěšný ještě ve svém dřívějším složení: v roce 2008, když se poprvé konala „česká sezona“, zabodovali inscenací Holdin’ Fast, která byla nominovaná na Total Theatre Award, o rok později získali ocenění Herald Angel Award za 100 Wounded Tears. V obou případech šlo o dílo choreografického tandemu Jozef Fruček – Linda Kapetanea. Letos vystoupí od 13. do 19. srpna s choreografií You Are Not the One Who Shall Live Long, opět od stejné autorské dvojice (2016), recenzi jsme publikovali zde.

Průběžně mezi 14. a 27. srpnem vystoupí se svými dvěma inscenacemi soubor Spitfire Company. Za prvé to bude oblíbená choreografie inspirovaná životem boxera Muhammada Aliho a jeho bojem se zákeřnou chorobou One Step before the Fall (2012), se kterou už soubor vystoupil na Fringe v roce 2013. Tehdy již získali Herald Angel Award i nominaci na Total Theatre Award. Jako novinku představí na festivalu svou loňskou premiéru, sólové vystoupení performerky Cécile da Costa Vypravěč, recenzi jsme přinesli zde.

Z uplynulých úspěchů českých tanečníků můžeme ještě připomenout, že v roce 2013 získala cenu Total Theatre Award Miřenka Čechová s inscenací S/He Is Nancy Joe pod hlavičkou souboru Tantehorse. V roce 2015 získal soubor VerTeDance Herald Angel Award za inscenaci Korekce, v užší nominaci na Total Theatre Award byla i Spitfire Company s Antiwords. Českému tanci se na festivalu Fringe, a nejen tom edinburském, daří trvale dobře.

 

Prázdninová anketa – 3. část
Dáváme slovo ještě posledním respondentům naší malé baletní ankety. Divadelní prázdniny jsou již v plném proudu, ale tak jako v mnoha jiných případech, je i tento termín dosti nadnesený a slovo prázdniny spíše symbolické. Opět zazněly naše dvě otázky:

1) Co bylo vaším největším zážitkem v uplynulé sezoně?
2) Jak budete trávit divadelní prázdniny?

Zuzana Novoborská, sólistka baletu Severočeského divadla Ústí nad Labem
1) Mým největším zážitkem uplynulé sezony byla role Zobeidy v Šeherezádě. Je to krásná role, plná temperamentu a vášně, již navíc mohu sdílet s mým přítelem, který ztvárňuje Zlatého otroka. Mám ráda výrazové role, kde můžu hrát. A hudba Rimského-Korsakova je sama o sobě velkým zážitkem. Další hezkou zkušeností pro mě byla role Sněhové královny – chladná a zlá, tam se dá krásně vyřádit. (smích)

2) Divadelní prázdniny budou víceméně pracovní, v divadle už zkoušíme novou premiéru nadcházející sezony (Peer Gynt, Carmen) a takovou letní brigádou je pro mě operetní festival v rakouském Moerbisch am See. Těším se ale na pár dní volna v Benátkách a odpočinek s rodinou na Moravě.

Michal Štípa, první sólista Baletu Národního divadla Praha
1) Největším kulturním zážitkem loňské sezony byl pro mě jako diváka muzikál Liduschka (Baarová), který jsem viděl v Divadle J. K. Tyla v Plzni. Představení se mi tolik líbilo, že jsem ho zhlédnul ještě třikrát.

2) O prázdninách mám hodně workshopů v různých letních tanečních školách. Příští sezonu mě čeká v Ostravě choreografie Dona Quijota, takže se už přes léto budu připravovat…

 

Vídeň také tančí – ImPulsTanz

Po celý měsíc, od 13. července do 13. srpna, probíhá ve Vídni festival nejen současného tance ImPulsTanz. Dlouhé přehlídky se účastní čtyřiapadesát souborů, které uvedou celkem šedesát tři projektů, z toho dvanáct v premiéře. Tančí se v divadlech, v Leopoldově muzeu i dalších prostorech vhodných pro site-specific performance. Mezi jmény, která se na programu festivalu objevují, je třeba Anne Teresa de Keersmaeker, Christian Rizzo, Germaine Acogny, kterou jsme viděli nedávno u nás na Tanci Praha, nebo Wim Vandekeybus a jeho soubor Ultima Vez s posledním projektem Mockument.

Do Rakouska poprvé přijíždí jihoafrická choreografka Dada Masilo, která se zaměřuje na klasické balety, kombinuje klasickou techniku a současné směry s dědictvím tradičního afrického tance a jeho energie. Ve Vídni uvede svou nejnovější verzi Giselle (první představení 9. srpna) a také Labutí jezero, které už se na ImPulsTanz hrálo. Japonský tanečník Takao Kawaguchi přiváží sólové vystoupení About Kazuo Ohno, ve kterém chce oživit některé slavné výstupy proslulého představitele japonského tanečně divadelního směru butó: „Duet, který tančím s neskutečným obrazem Kazua Ohna.“

Pevné místo v průběhu programu má belgický tanečník, choreograf, provokativní performer Jan Fabre, který ve svých performancích pálil peníze i kreslil vlastní krví. Jeho vystoupením I am a Mistake festival začal, v úterý v jeho rámci uvedl premiéru choreografie Belgian Rules a v Leopoldově muzeu je mu věnována výstava ke čtyřicátému výročí jeho umělecké činnosti (STIGMATA – Actions & Performances 1976–2016). V rámci festivalu se koná promítání tanečních filmů, například Rosas danst Rosas režiséra Thierry De Mey, který zachytil stejnojmennou choreografii Anny Teresy de Keersmaeker, avšak ne jako dokument, ale nové vizuální dílo.

Projekt The Human Body – Ways of Seeing Dance pomáhá zrakově postiženým přiblížit současný tanec, zvukem, hmatem i pohybovou akcí a vlastním zapojením, probíhá už od roku 2016 od minulého ročníku festivalu a nyní vrcholí. Tanec přibližuje prostřednictvím choreografií čtyř autorů, představení je otevřeno veškerému publiku. Sekce [8:tensions] Young Choreographers uvádí od roku 2001 nové projekty i na pomezí různých žánrů, nejen čistě choreografické práce, letos je hlavním tématem digitální věk a jeho vliv na člověka. S touto částí festivalu je spojena honorovaná cena Casinos Austria Prix Jardin d’Europe, také se udílí divácká cena (obě oficiálně 13. srpna). Pro zájemce je připraveno množství workshopů nejrůznějších tanečních stylů. Kompletní program festivalu najdete zde .

 

Z baletního světa – na co se těšit v nové sezoně
Aby současného tance nebylo příliš, pojďme se pomalu začít chystat na nové projekty, které připravují baletní soubory. K domácímu přehledu dojdeme také, nejprve začněme malými exkurzemi k našim sousedům.

Slovenské národní divadlo
V Bratislavě zahájí baletní soubor sezonu spolu s operou společnou premiérou komponovaného večera Dafnis a Chloé 21. a 23. září. Inscenaci na motivy antického tématu chystá jako autorský počin jedna ze sólistek souboru Slovenského národního divadla Reona Sato. Premiéra se uskuteční ve spolupráci s katedrou taneční tvorby VŠMU a druhou částí večera, jehož společným jmenovatelem je hudba Maurice Ravela, bude jednoaktová komická opera Španělská hodinka v režii Pavla Smolíka. Velkou premiéru chystá soubor na 17. a 18. listopadu: poprvé zde bude nastudován balet kontroverzního ruského choreografa Borise Eifmana, a to psychologický balet na téma Dostojevského Za hranicemi hříchu / Bratři Karamazovi, na hudbu vybranou z děl Richarda Wagnera, Modesta Petroviče Musorgského a Sergeje Rachmaninova.

Na jaře pak čeká diváky 11. března klasický romantický balet Esmeralda na hudbu Cesara Pugniho. Rekonstrukce se chopí choreografové Vasily Medvedev a Stanislav Fečo podle koncepce Maria Petipy, který tento balet uvedl jako druhý v roce 1886 (premiéra Julese Perrota spadá do období skutečného romantismu, 1844). Autoři chtějí touto inscenací vzdát Petipovi hold, v roce 2018 budeme slavit dvě stě let od jeho narození.

Státní divadlo Košice
Druhý baletní soubor na Slovensku chystá nejprve moderní taneční divadlo – premiéru baletu Hamlet 6. října. Shakespearův příběh zpracovává choreografický tandem Nelson Reguera Perez a Maksym Sklyar v režii Ondreje Šotha. Druhou premiérou sezony bude 23. března klasický balet Labutí jezero. Choreografie by se měl ujmout tanečník světového jména Vladimir Malakhov.

Vídeňská státní opera
Z premiér Wiener Staatsoper bude baletu patřit jeden komponovaný program a jeden celovečerní balet. 31. října bude mít premiéru večer složený z choreografií britských autorů. Concerto Kennetha MacMillana (hudba Dmitrij Šostakovič), Eden | Eden Wayna McGregora (hudba Steve Reich) a balet Marguerite and Armand Fredericka Ashtona (hudba Franz Liszt). Celovečerní premiérou bude 21. ledna balet Edwarda Cluga Peer Gynt. Světovou premiéru měl v roce 2015 ve slovinském Mariboru, kde Edward Clug vede svůj soubor.

Berlínský státní balet
Soubor Staatsballett Berlin si všechny tři premiéry naplánoval až na rok 2018. 16. února to bude klasický Don Quijote, není jistě překvapivé, že Nacho Duato pozval k realizaci choreografa krajana, je jím Španěl Víctor Ullate. O nové nastudování baletu Romeo a Julie, který bude mít premiéru 29. dubna, se postará sám šéf souboru Nacho Duato. 24. května bude následovat komponovaný večer moderních choreografií Doda | Goecke | Duato, jehož název již autory napovídá: Gentian Doda působí v Berlíně jako baletní mistr, choreografie začal tvořit už v roce 2005 a získal několik cen na mezinárodních soutěžích. Marco Goecke je jméno známé především v Německu, zde uvede choreografii Pierrot Lunace na hudbu Arnolda Schönberga, kterou premiéroval v roce 2010 se souborem Scapino Ballet Rotterdam.